Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Budoucnost zdravé stravy je ve hmyzu, tvrdí entomofagoložka

  0:21aktualizováno  0:21
Je libo špíz se šváby? Restované saranče? Nebo spíše štíra na víně a na česneku? I tak může vypadat tříchodové menu v běžné restauraci. Za několik (desítek?) let. V to alespoň doufá velká zastánkyně a propagátorka hmyzu jako potraviny třetího tisíciletí, docentka Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně.

Špagety s bazalkovým pestem, ořechy a cvrčky | foto: Archiv David Švejnoha

Marie Borkovcová se jedlému hmyzu věnuje od roku 2002.

Marie Borkovcová se jedlému hmyzu věnuje od roku 2002.

Propagujete entomofagii (hmyzožroutství), vydáváte hmyzí kuchařky. Copak máme v Evropě málo jídla?
U nás máme jídla spoustu, ale nemusí být vždy kvalitní a odpovídat požadavkům zdravé racionální výživy. Přibývá lidí a i hospodářských zvířat, půda je vyčerpaná umělými hnojivy a získat nutričně vyváženou potravinu je čím dál náročnější. A s tím nám může hmyz pomoci, protože je schopen zužitkovat i méně kvalitní zdroje krmiva. A cvrčci, mouční červi nebo sarančata obsahují minimálně 50 procent bílkovin, z nichž mnohé patří mezi esenciální - tedy pro člověka nepostradatelné. Také obsahují zdravé tuky, které se svým složením podobají rybím tukům. Je tam méně nasycených mastných kyselin, takže na rozdíl od vepřového masa nebo sádla jsou mnohem zdravější. Hmyz také obsahuje minerální látky. Každý druh i každé vývojové stadium je po nutriční stránce něčím výjimečné.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Jaký hmyz se dá u nás konzumovat? Je možné jíst i včely a mouchy? Co všechno se dá z hmyzu připravit? Na co si dát pozor? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma.

Proč tedy hmyz z evropského jídelníčku úplně vymizel, když je tak výživný?
Protože zemědělci začali pěstovat víc surovin, než se snědlo a spousta lidí se navíc přestěhovala do měst. Ztratilo se soužití s přírodou. Když dříve lezl v mouce hmyz, tak se vyhodil, mouka se přesila a použila. Ale v nadbytku mohou lidé vše, v čem leze hmyz, vyhodit. Vzniklo tak smýšlení, že potraviny, které jsou napadeny hmyzem, se nedají jíst. A toto se předává i dětem. Pokud jim nikdo do pěti let věku neřekne, že se dá hmyz jíst, tak ho přirozeně odmítají.

Jak se dá překonat prvotní nedůvěra k hmyzu na talíři?
Hmyz je pro většinu lidí neznámá potravina. Říká se: první den přivonět, druhý den líznout, třetí den kousek zkusit a teprve když to nic neudělá, tak ho můžete jíst. My napoprvé děláme takzvanou školu začínajících entomofágů, kde se začíná se sušenkami, kde není hmyz vidět, protože jsou upečené s přídavkem cvrččí mouky. Je to jenom o „druhé signální“: Teď jím hmyz, ale chutná to stejně jako jakákoliv jiná sušenka. Nebo s přídavkem cvrččí mouky peču chleba, vůbec to není poznat a chutná dobře.

Čerstvě usmažený šváb chutná jako kreveta, červi jako chipsy:

Autor:




Dýňové rizoto
Dýňové rizoto

Zdravé a rychlé jídlo pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.