Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mamografické vyšetření je zbytečné, tvrdí kanadská studie

  19:25aktualizováno  19:25
Rakovina prsu je nejčastější zhoubné onemocnění u žen. I proto lékaři stále hlasitěji zdůrazňují nutnost preventivního mamografického screeningu. Nová kanadská studie však jeho význam popírá.

Devatenáctiletá studentka Beáta na mamografickém vyšetření na novém digitálním přístroji v jihlavské nemocnici. | foto: Jaroslav Šnajdr, MF DNES


Zhruba čtvrt století sledovali vědci 90 tisíc Kanaďanek, z nichž náhodně vybírali ty, které pak pravidelně podstupovaly mamografická vyšetření, a další, které absolvovaly vyšetření prsu v ordinaci, nebo se vyšetřovaly samy. Chtěli zjistit, jestli je vůbec výhodné, když lékaři objeví malý nádor ve fázi, kdy se nedá ani nahmatat. Došli však k záporné odpovědi.

Autoři výzkumu tvrdí, že studie, které dokazují přínos mamografu, jsou zastaralé. Běžely dřív, než se do běžné praxe dostal lék tamoxifen. Právě ten prý úmrtnost na rakovinu výrazně snížil.

"Tamoxifen je od 80. let běžný lék užívaný k léčbě karcinomu prsu. V České republice se stejně jako v řadě dalších zemí stále nepodává preventivně, zejména kvůli nebezpečí tromboembolických komplikací," vysvětlila Renata Koževnikovová, vedoucí lékařka Onkocentra Zelený pruh.

S moderními léky je méně podstatné, zda nádor zachytíme včas, tvrdí jedna z autorek, epidemioložka Mette Kalagerová z univerzity v Oslu a z Harvardovy školy veřejného zdraví. Respondentky kanadské studie si podle ní navíc uvědomovaly nebezpečí, na rozdíl od žen z dřívějších studií. "Je možné, že screening by fungoval, kdyby ženy neměly o nemoci žádné povědomí," uvedla.

Výzkumníci soudí, že mnoho rakovinových nádorů roste pomalu, nebo vůbec, a nevyžadují tak léčbu. Některé prý samy zmizí. Ale když se rakovina zjistí, není možné vědět, zda je nebezpečná, a tak lékaři léčí všechny nemocné.

Česko: Screening je dar z nebes

"Zpochybňování screeningu není nic nového. Řada studií naopak ukázala jeho prospěšnost. Příkladem je i Česká republika, kde záchyt rakoviny v časných stádiích výrazně stoupl a přitom na ni umírá stále méně žen," řekl Vladimír Dvořák z odborné gynekologické a porodnické společnosti (čtěte také: Co vás čeká na mamografickém vyšetření).

Podle ředitele brněnského Institutu biostatiky a analýz docenta Ladislava Duška je nutno při hodnocení screeningu přihlédnout ke stavu populace. V ČR se po roce 1989 změnilo reprodukční chování, ženy rodí první dítě později, přibývá bezdětných, populace stárne, riziko rakoviny roste. Tyto změny prodělaly západní země už dřív.

"V této situaci je screening dar z nebes, křivku nemocnosti, která jde objektivně nahoru, vychytáváme ve screeningu v časných stadiích. Za deset, dvacet let můžeme diskutovat jako v západních zemích, zda screening má být stejně intenzivní," řekl Dušek.

V ČR je ročně 7 000 až 7 500 nových nádorů prsu, drtivá většina se díky screeningu zjistí v počátečních dvou stadiích, kdy je lze zcela vyléčit. Pokročilých nádorů rozšířených do těla je 400 až 500 ročně (čtěte také: Co se v těle děje, když rakovinu prsu neléčíte).

"Rostoucí síla screeningu vede k tomu, že se tak zachytí už 45 procent nových nádorů. Ženy s časným stadiem tak prakticky neumírají, prodlužuje se přežití a klesá úmrtnost u žen s vyšším stadiem," řekl Dušek a dodal, že pokrok ČR potvrdily i zpráva OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a studie Eurocare-5.

Zrušit, nebo rozšířit?

Ve Spojených státech se každý rok provádí asi 37 milionů mamografických vyšetření. Skoro tři čtvrtiny žen nad 40 let tvrdí, že screening v posledním roce podstoupily.

Kojení a mamograf

Mamograf a kojení si neodporují. Více najdete v poradně na eMimino.cz

Podle Richarda Wendera z Americké společnosti pro rakovinu celková data z klinických zkoušek mamografie ukázala, že screening snižuje úmrtnost na rakovinu prsu nejméně o 15 procent u žen po čtyřicátém roce věku a nejméně o 20 procent u žen starších. Úmrtnost vedle dokonalejší léčby pomáhá snížit i to, že se nádor zjistí včas.

Stejná data mají i čeští odborníci, i proto spustilo Česko od ledna adresné zvaní žen na mamograf. "I přes moderní léčbu stále platí, že čím větší je nádor v době diagnózy, tím horší má prognózu. A cílem screeningu je zachytit přednádorové stavy a minimální nádory," uvedla onkoložka Koževnikovová s tím, že kromě jiného je plošný screening určitě levnější než případné plošné užívání preventivního tamoxifenu.

O přínosech mamografického screeningu se debatuje už dlouho. Žádná země kromě Švýcarska však zatím nenaznačila, že screening zastaví.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.