Pryč jsou doby, kdy byla lupénka považovaná za výlučně mužskou chorobu. V současné době nejenže stále stoupá počet lidí, kteří touto nepříjemnou chorobou trpí (jen v České republice jsou to tři procenta obyvatel), ale zvyšuje se i podíl nemocných žen. Přitom však lékaři stále tápou ohledně příčin lupénky. A právě skutečnost, že nejsou stále zřejmé provokující faktory nemoci, je důvodem, proč ji odborníci nedokáží vyléčit.
Příliš rychlé buňky
Ačkoli není známá příčina vzniku lupénky, princip nemoci spočívá v příliš rychlé obnově kožních buněk. U nemocných s lupénkou se kožní buňky vyvíjejí čtyřikrát rychleji než u ostatních lidí. Nadbytečné a nedostatečně vyvinuté buňky pak vytvářejí charakteristická ložiska pokrytá šupinami.
Nejčastěji se lupénková ložiska objeví na hlavě postiženého nebo v oblastech kolem kloubů a bederní páteře, kde je kůže mimořádně namáhaná. Ačkoli se může vyskytnout v podstatě kdykoli v průběhu života, nejčastěji se objevuje mezi desátým a třicátým rokem.
I když lupénková ložiska nevypadají příliš přitažlivě, nemocného tyto zanícené plošky obvykle nebolí ani nesvědí. Jen přibližně patnáct procent nemocných lupénkou má vyrážku tak rozsáhlou a závažnou, že jim působí obtíže a zasahuje do každodenního života. Vyrážka však není nakažlivá.
Kombinace faktorů
Původně se předpokládalo, že lupénka je výhradně civilizační chorobou naší doby, ale vědci našli zmínky o této chorobě už ve staroegyptských záznamech. V současné době lékaři předpokládají, že na jejím vzniku se podílí celá řada faktorů.
Vzhledem k tomu, že v rodině u jednoho ze tří nemocných se lupénka objeví, je zřejmé, že určitou roli zde hraje i genetika. Ale lupénka velmi citlivě reaguje i na stres, alkohol, kouření, nízké teploty, suchý vzduch, některé léky nebo například poranění kůže.
Léčba lupénky
Lupénka probíhá obvykle ve vlnách; to znamená, že se střídají období, kdy má onemocnění mírnější průběh, s etapami s výraznými symptomy. Člověk s lupénkou by v každém případě měl konzultovat průběh své léčby se zkušeným dermatologem. Kromě přípravků, které předepisuje lékař, je však možné průběh choroby ovlivňovat i životním stylem.
Příznivý účinek na kožní onemocnění mívá například sluneční záření. Lékaři doporučují denně patnáct až třicet minut pobytu na slunci, které může projevy lupénky výrazně zlepšit. Již klasicky doporučovanou léčbou je pobyt u Mrtvého moře (případně u moře Středozemního).
Postižení by měli na celé tělo používat hydratační prostředek, aby zabránili vysychání kůže a svědění. Lupénku přiznivě ovlivňuje i rybí tuk či konzumace tučných ryb, jako je makrela, sardinky, tuňák, losos nebo sleď. Lupénka je navíc velmi citlivá na dodržování pitného režimu, kouření a alkohol. Průběh mohou nemocní zmírnit i bavlněným, hladkým a volným oblečením.
