Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lékaři volí, komu dají šanci na život

  1:00aktualizováno  1:00
Rozdíl mezi tím, co je lékařská věda schopna nabídnout, a tím, co jsou zdravotní pojišťovny schopné zaplatit, se neustále zvětšuje. Lékaři tak stále častěji stojí před etickým problémem - koho léčit, a koho ne?
Doktor, lékař, nemocnice, operace

Doktor, lékař, nemocnice, operace - Lékař, nemocnice - ilustrační foto | foto: MF DNES

"Tento rozpor je možná největším problémem současné medicíny, a to nejen té české. Nedá se vyřešit a bude pořád narůstat," říká kardiolog profesor Petr Widimský.

Čím dál častěji lékaři musí volit, komu nejmodernější léčbu poskytnou. Příkladem může být miniaturní přístroj používaný v kardiologii.

Řadu lidí, hlavně po infarktu, smrtelně ohrožuje fibrilace srdečních komor. Srdce se při ní chvěje tak chaoticky, že přestane přečerpávat krev do oběhu. Po několika minutách se zastaví.

Tomu lze zamezit tím, že se pacientovi voperuje malý defibrilátor, který v případě potřeby výbojem fibrilaci přeruší.

Komu prospějeme?
Cena? Tři čtvrtě milionu korun. O tom, komu bude poskytnut, rozhoduje komise složená z odborníků různých center.

Tyto extrémně drahé přístroje tak pomáhají nemocným, kterým mohou prodloužit významně život při zachování přijatelné kvality života. Útěchou může být vědomí, že co je dostupné jen omezeně, bude možná za rok standardní metodou.

Tento vývoj dokládá třeba lék Glivec, používaný u jednoho druhu leukemie. Původně ho dostávali jen vybraní nemocní, dnes už všichni, kdo ho potřebují.  

Špičková léčba jen pro někoho
"Tomu dala, tomu také, na toho se nedostalo." Slova dětské říkanky jako by ilustrovala rozhodování, před kterým denně stojí stovky lékařů: špičkové metody léčby jsou drahé a často není možné je poskytnout všem, kteří je potřebují.

V místnosti, kde na onkologické klinice pražské nemocnice na Bulovce sestry připravují chemoterapii, je krabice plná obálek. V každé z nich je jméno pacienta, krátký popis jeho nemoci, zde bez výjimky zhoubné, a žádost, ve které lékař prosí pojišťovnu o schválení finančně náročné léčby.

Co obálka to příběh člověka v mezní situaci. Každý z nich by chtěl ty nejlepší možné léky. Ne každý je dostane. Na mnoha žádostech jsou od revizního lékaře pojišťovny připsána slova "úhradu zamítám".

Revizní lékař pojišťovny přitom pacienta nikdy neviděl a neuvidí. "Je vidět, že se uplatňuje i místní hledisko. Různé pobočky reagují různě, a to třeba i v rámci Prahy. Co někde schválí, u velmi podobného pacienta na jiné pobočce neprojde. Patrný rozdíl je mezi jednotlivými pojišťovnami. Proto by měl pacient k volbě pojišťovny přistupovat zodpovědně," říká onkolog Jan Novotný z pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

Jde tu o velké peníze. Týdenní dávka léku Erbitux na rakovinu tlustého střeva stojí 40 tisíc korun. Jedno balení přípravku Herceptin, používaného u rakoviny prsu, vyjde na 18 000 korun.

Až na vzácné výjimky (např. lék Glivec u leukemie) tyto drahé léky neudrží nemoc pod kontrolou trvale. Dají pacientovi jen několik málo týdnů či měsíců života navíc, přičemž někdy je tato prodloužená doba spojena s poměrně nízkou kvalitou života.

Jinde drahé moderní léky nepřidávají čas, ale výrazně zlepšují život. Příkladem je Bechtěrevova choroba. Při této nemoci napadá zánět hlavně drobné klouby páteře a ta se stává nehybnou.

Tento pomalu postupující proces doprovází silná bolest. Dosud používané léky pomáhají jen omezeně. Velkou nadějí pro bechtěreviky je takzvaná biologická léčba, při které nové preparáty výrazně tlumí zánětlivou odpověď organismu, a tím zpomalují, nebo dokonce zastavují postup nemoci.

Vybíráme mladší pacienty
Tyto léky prokazatelně fungují a jsou v Česku dostupné. Problém je jediný - cena. Roční léčba stojí sedm set tisíc korun. V tomto případě pojišťovny dávají předem najevo, pro kolik pacientů jsou ochotné takovou léčbu zaplatit, a na lékařích je, aby sami vybrali nejvhodnější kandidáty.

Všeobecná zdravotní pojišťovna letos vyčlenila prostředky na tyto léky pro čtyřicet nemocných. Lidí, kteří by z nich mohli mít prospěch, je několikanásobně více. "Odhaduji, že i ta nejpřísnější kritéria splňuje na dvě stě pacientů," říká profesor Karel Pavelka, přednosta pražského Revmatologického ústavu.

"Vybíráme mladší pacienty, kteří jsou léčeni kratší dobu. Ostatní jsme museli odmítnout. Ti pak mohou mít pocit, že je za tím něco neprůhledného," dodává.

Někde je celé rozhodování přímo na lékařích u lůžka. Mohou pacientovi dopřát cokoli, co moderní medicína nabízí, ale s tím, že tyto peníze jim budou chybět jinde. V takové situaci jsou například u člověka, jehož život ohrožuje těžká infekce.

Snad jsme ještě nikoho nepoškodili
U pacientů, kteří se již dostávají do šoku, lze šanci na přežití zvýšit přípravkem Xigris. Podle studií tento nový lék dokáže zachránit jeden život z šestnácti. Účinná dávka stojí čtvrt milionu korun.

"Určovat, kterému pacientovi tak drahý lék podat a kdy, je pro nás těžké. Snad ale mohu říci, že jsme zatím nikoho svými pochybami nepoškodili," říká přednostka I. infekční kliniky Fakultní nemocnice Bulovka docentka Vilma Marešová.

Kde se musí volit mezi pacienty?

Metoda, která je velmi drahá, a proto není možné s ní léčit všechny pacienty, existuje snad v každém lékařském oboru. Přinášíme příklady některých z nich.

Kardiologie

Pružinka vylučující léky 
• Když je tepna na srdci zúžená, lékaři ji mohou roztáhnout pomocí balonku a do postiženého místa mohou vložit výztuž neboli stent.
• Drobná, čtyři centimetry dlouhá pružinka stentu stojí třicet tisíc korun. Existuje i dokonalejší varianta, která navíc vylučuje lék, čímž brání vzniku opakovaných komplikací. Stojí zhruba osmdesát tisíc korun, a proto ji lékaři používají jen u omezeného počtu nemocných.

Lék účinný při srdečním selhání 
• Pokud srdce přestává přečerpávat krev, může pomoci lék Levosimendan. Ten zvyšuje výkonnost selhávajícího srdečního svalu. Dávka stojí zhruba třicet tisíc korun a dostává ho jen omezený počet nemocných.

Neurologie

Elektroda do mozku 
• Při Parkinsonově nemoci pacienta trápí nekontrolovatelný třes a svalová ztuhlost.
• U některých lidí se potíže podstatně zmírní, když se zavedou elektrody hluboko do mozku. Zákrok stojí kolem 900 000 korun. V Česku takovou operaci ročně podstoupí kolem čtyřiceti pacientů, ačkoli by mohla pomoci mnohem většímu počtu lidí.

Vyšetření u epilepsie 
• Epilepsií v Česku trpí na sto tisíc lidí, z toho až u třiceti tisíc z nich není tato nemoc pod kontrolou.
• Někdy lékaři musí pacienta operovat. Správně určit místo operace pomůže vyšetření, při kterém se do mozku nebo na mozek vkládají zvláštní elektrody. Vyšetření může stát až 400 tisíc korun, nechodí na ně proto každý nemocný.

Autoři:




Nejčtenější

Herečka Emma Stone na zahajovacím ceremoniálu MFF v Benátkách
Emma Stone: Jsem známá a můj hlas má sílu, nesmím se bát vyjádřit názor

Herečka Emma Stone (28) cítí potřebu nahlas říkat, co si myslí, protože může díky své popularitě ovlivnit víc lidí než běžný člověk. Zatímco ještě nedávno měla...  celý článek

Chrissy Teigenová (Beverly Hills, 26. února 2017)
Chrissy Teigenová: Kvůli dalšímu umělému oplodnění končím s alkoholem

Modelka Chrissy Teigenová (31) prozradila, že se dostala do stádia, kdy byla závislá na pravidelné konzumaci vína. Denně si dopřávala několik skleniček a...  celý článek

MOJE ROZMARNÉ LÉTO
Moje rozmarné léto: Hlasujte, posílejte a soutěžte o ceny za tisíce

Moje rozmarné léto je téma fotosoutěže, kam můžete celé prázdniny posílat své aktuální fotografie. Soutěžit můžete v některém z osmi kol, z nichž vítězové...  celý článek

Nafukovací lehátko ve tvaru plameňáka je "must-have" sezony.
Plameňáci ovládli léto, ale ikonami jsou už šedesát let

Luxusní šaty a šperky, obyčejná trička z řetězců, neonové lampy a nafukovací lehátka mají letos jedno společné. Vládnou jim plameňáci. Kýčovití, přesto...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační foto)
Sedm potravin, které mohou hrát roli v prevenci rakoviny

Je to tenký led, na který se vědci pouštějí neradi. Žádné jídlo samozřejmě nedokáže zcela předejít rakovině a už vůbec ne všem typům a žádné také samo o sobě...  celý článek

Ilustrační fotografie
Sedm příznaků zánětu močových cest, které byste neměli podceňovat

Infekce močových cest je velmi časté onemocnění a podle statistik potká každou ženu nejméně jednou za život. Symptomy se mohou pohybovat od velmi jemných a...  celý článek

Ilustrační fotografie
EQ může za to, že se i ze čtyřkařů stávají šéfové

Ne, nepřehlédli jste se. Nejde o IQ, jde skutečně o EQ - neboli o emoční inteligenci. Skrývá se za ní schopnost sebeovládání, empatie a spolupráce s okolím....  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Konec svatebního kýče: svatební účesy pro rockerky a hipsterky
Konec svatebního kýče: svatební účesy pro rockerky a hipsterky

Posloucháte tvrdou muziku a v ničem se necítíte lépe, než v okovaných botách a punkovém číru? Tak to pak bude romantický... celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.