Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krevní sraženiny zabíjejí. A lidé o nich vědí málo

  1:00aktualizováno  1:00
Krevní trombóza nebo plicní embolie jsou zdravotní patálií, která může zabíjet, někdy dokonce během pouhých několika minut. Lidé o nich přitom vědí jen málo, což se lékaři snaží napravit.
Sanitka převáží raněného

Sanitka převáží raněného - Kasino v Jesenici u Prahy vyloupil neznámý pachatel. "Do herny vniknul kolem 18. hodiny. Byl ozbrojený pistolí," řekla iDNES mluvčí středočeské policie Soňa Budská. Podle ní zmizelo z trezoru kolem 800 tisíc korun (1. července 2003). | foto: Jiří MeixneriDNES.cz

Typický případ pacienta s plicní embolií? Může se jím stát třeba člověk, který trpí zvýšenou srážlivostí krve, o které třeba ani netuší, avšak která se naplno ukáže kupříkladu při delším sezení bez možnosti pohybu při cestování v letadle nebo i v autobuse.

Jen loni zemřeli na plicní embolii během dlouhé cesty na dovolenou k moři dva Češi. Byla mezi nimi i mladá dívka, kterou se ani přes okamžitý zásah lékařů nepodařilo zachránit. Za rizikové se kromě dlouhého sezení považuje i dlouhé stání.

Jak u embolie, tak u trombózy jde o nebezpečnou krevní sraženinu, která se většinou vytvoří v žilách dolních končetin a může člověka vážně ohrozit na životě.

Zatímco při trombóze škodí sraženina přímo v končetinách, při embolii vniká do plic. Někdy se totiž její kus utrhne a krevním řečištěm doputuje právě až do plic, kde vmetek ucpe plicní tepny nebo jejich větve, a brání tak potřebnému okysličování krve.

Je-li plicní embolie masivní a uzavře větší část plicního řečiště, zastaví se oběh a pacient umírá během několika minut.

K tomu, aby se sraženina, odborně nazývaná trombus, utrhla, přitom někdy stačí jen nepatrný podnět, třeba kašel nebo rychlý pohyb.

Za vznik trombózy může i antikoncepce
"Na nebezpečí trombózy by měly myslet také ženy, které se chystají brát hormonální antikoncepci nebo hormonální náhradní léčbu s estrogeny v období přechodu," říká Jaromír Gumulec, primář Hematologického oddělení Onkologického centra J. G. Mendela v Novém Jičíně.

"Dále lidé, kteří již trombózu prodělali, jsou obézní, mají rozsáhlé křečové žíly, vozíčkáři, a také ti, kdo mají, byť dočasně na končetinách sádru. To vše významně zvyšuje riziko vytvoření krevní sraženiny."

Když se k tomu přidá ještě případný nedostatek tekutin, který zvýší hustotu krve, může být zle.

K ohroženým lidem patří rovněž ti, které čekají větší operace, po kterých budou muset dočasně nehybně ležet. Velké je toto riziko u nemocných se zhoubnými nádory.

Lidé vědí o nebezpečí málo
Svaly dolních končetin totiž svým pohybem přispívají k tomu, aby žilní krev odtékala rychleji. Jakmile člověk podstupuje náročnější operaci, třeba onkologickou, zákrok jej na čas znehybní.

"A jelikož i nádory zasahují negativně do pooperačních změn v krvi, která se rychleji sráží, stává se, že se operace povede a on před propuštěním z nemocnice, nebo dokonce po něm zemře na plicní embolii," konstatuje Gumulec.

Někdy je přitom podobné úmrtí zbytečné, stačilo by, kdyby se mu lékaři i pacienti snažili předejít.

Hluboká žilní trombóza postihuje dvě procenta populace. Jen v České republice je každý rok zaznamenáno přibližně sedmnáct tisíc případů. Častěji přitom bývají postiženi muži. Přibližně do čtyřiceti let však nemoc více postihuje ženy, zejména v době těhotenství a při porodu.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.