Úplnou novinkou je zavedení povinného očkování nejmenších dětí proti invaznímu onemocnění hemofilové infekce, která prostřednictvím viru napadá mozek a způsobuje otok hrtanové příklopky s následným udušením dítěte. Právě závažnost této nemoci vedla ministerstvo po poradě s odborníky k zahájení prevence pomocí očkování. "Očkování bude aplikováno v návaznosti na trojvakcínu proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli, s nímž se začíná mezi 9. a 12. týdnem života.
Dosud ale přesně nevíme, zda se bude tato vakcína podávat zvlášť nebo se bude aplikovat společně jako tetravakcína," uvedla vedoucí epidemiologického oddělení kladenské okresní hygienické stanice Jarmila Židová. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Otakar Černý nicméně tvrdí, že začátkem července, kdy začnou pediatři proti hemofilové infekci očkovat, už bude postup jasný.
Kojence budou muset rodiče přivést od července do ordinací dětského lékaře na očkování ještě jednou. Stát totiž od poloviny roku zavádí plošné očkování proti virové hepatitidě typu B, známé spíše jako žloutenka. "Proti této infekční nemoci budou zároveň očkovány i dvanáctileté děti, a to až do doby, než už naočkovaní kojenci dosáhnou věku dvanácti let," doplnila kladenská epidemioložka. Zavedením očkování proti tomuto typu žloutenky reaguje Česká republika na výzvu Světové zdravotnické organizace, která už v roce 1992 doporučila celoplošné očkování novorozenců, dospívajících či obou těchto skupin. "Hlavním důvodem k zavedení očkování je fakt, že pokud virovou hepatitidou typu B onemocní děti v útlém věku, zůstává v 90 procentech tato infekce bez příznaků a tudíž se na ní nepřijde. U některých z takto postižených jedinců se pak později projeví primární karcinom jater či cirhóza jater," vysvětlil mluvčí Černý. Důvodem zavedení očkování u dvanáctiletých školáků jsou pak obavy z nárůstu drogově závislých mladých lidí a fakt, že od roku 1998 stoupá mezi teenagery nemocnost žloutenkou typu B.
Z předběžných statistik ministerstva zdravotnictví vyplývá, že jen během letošního druhého pololetí dostane vakcínu proti žloutence 95 tisíc novorozenců a 130 tisíc dvanáctiletých školáků. Nárok na bezplatné očkování proti žloutence mají podle nové ministerské vyhlášky i lidé, kteří nově přijdou do ústavu sociální péče, lidé, kteří žijí ve společné domácnosti s nemocným hepatitidou a ti, kteří s ním byli v sexuálním kontaktu. Také lidé, kteří se náhodně poranili o injekční stříkačku a v jejichž těle se neprokážou proti žloutence protilátky, budou zdarma očkováni proti hepatitidě A i B.
Změny nastávají od letošní sezony také u očkování proti chřipce a proti pneumokokovým nákazám, které u starších lidí způsobují vážné meningitidy.
Bezplatnou vakcínu dostanou pouze osoby, které žijí v léčebnách dlouhodobě nemocných, domovech důchodců, penzionech pro důchodce a ústavech sociální péče a zároveň trpí chronickými nemocemi dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév, ledvin nebo diabetem. Až dosud přitom dostávali zdarma vakcínu proti chřipce všichni takto postižení lidé, bez ohledu zda bydlí doma či v ústavu. "Naší snahou je zakotvit toto očkování u lidí starších 65 let, kteří nežijí v uzavřených kolektivech, do připravované novely zákona o zdravotním pojištění. To se ale samozřejmě v letošní sezoně nestihne.
Proto se jeví jako nezbytné řešit toto očkování proti chřipce u lidí, kteří byli v loňském roce očkováni zdarma a letos na to nárok nemají, vyhlášením bezplatného mimořádného očkování," slibuje mluvčí ministerstva.
