Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hleny, ušní maz nebo stolice. Nechutné, ale důležité věci v našem těle

  4:28aktualizováno  4:28
Někdy raději děláme, že ani neexistují, že je naše tělo neprodukuje a jejich neoficiální názvy patří do kategorie obhroublých hospodských vtípků. Řeč je o produktech našeho těla.

Hlen je tu s námi naštěstí pořád, nejen když jsme nastydlí. (Ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Lidské tělo funguje jako velmi důmyslný biologický stroj, kde každá funkce, ať už se nám může zdát zbytečná či dokonce nechutná, má svůj význam. 

Bez každodenního pocení, močení, vylučování výkalů či vypouštění větrů bychom se prostě neobešli. 

Hleny

Někomu se zvedá žaludek už jen při pouhé zmínce o hlenech, avšak sople, nudle, nebo jakkoli jinak je nazýváte, jsou pro nás naprosto nezbytné a je nemožné se jim vyhnout. 

"Hlen neboli mukus je hustá lepivá, táhnoucí se tekutina, která pokrývá vnitřek nosu, úst, nosní dutiny, krku, plic a gastrointestinálního traktu. A hlen je tu s námi naštěstí pořád, nejen když jsme nastydlí. Ve skutečnosti tělo vyrobí asi jeden až dva litry hlenu každý den," píše server howstuffworks.com.

Hlen funguje jako lubrikant a bez něj by tělesné tkáně vyschly. Díky své lepivosti plní funkci sběrače odpadků a zabraňuje bakteriím a nečistotám jako pyly, prach, plísně, kouř a další věci, které denně vdechujeme, vstoupit do těla. 

Léky si můžete objednat diskrétně

Objednejte si volně prodejné léky proti nadýmání nebo zácpě na Lekarna.iDNES.cz.

Ušní maz

Čištění uší dnes patří mezi základní hygienické návyky, nikdo nechce být přistižen se zažloutlým vnitřkem ucha. Ušní maz, olejnatá vosková látka produkována žlázami uvnitř ušního kanálu, je prostě něco špinavého, něco, o čem se moc nemluví. V ochraně uší však hraje důležitou roli.

"Ušní maz vzniká fylogeneticky (vývojem, od přírody) pro ochranu ucha jako takového. V minulosti jeho funkce spočívala v tom, že maz v uchu zachytával například hmyz, který se na maz nalepil a neohrožoval tak bubínek. I dnes však má ochranou funkci, zachytává totiž nečistoty," vysvětluje lékařka Eva Kastnerová.

Existují dva typy ušního mazu, a to řídký a suchý. Řídký vytéká z uší a otírá se zvenku. Suchý se nashromažďuje v uchu v podobě jakýchsi kuliček a pak z ucha vypadává (zde hovoříme o samočisticí funkci).

Domácí lékař

"Co se čištění ucha týče, do zdravých uší patří jen voda nebo olej (kosmetický). Olej proto, že je v něm maz rozpustný, navíc na zvukovodu vytváří ochrannou vrstvu," říká lékařka Kastnerová. 

Bakterie

Zdravé lidské tělo je ve skutečnosti daleko méně lidské, než bychom předpokládali. V dospělosti naše tělo hostuje nejméně desetkrát více mikrobiálních buněk (bakterie, viry a další typy mikrobů) než svých lidských buněk. To je asi 100 bilionů bakterií celkem.  

Bakterie tak žijí v každém koutku a skulince našeho těla. Není však třeba propadat panice a už vůbec není zapotřebí snažit se bakterií zbavit. Jen méně než jedno procento těchto bakterií může způsobit nějakou nemoc, drtivá většina bakterií žije s tělem v symbióze a pomáhá mu s úkoly, které by samo nezvládlo. Například bakterie Lactobacilllus acidophilus, populární aktivní kultura v jogurtu, pomáhá tělu strávit potravu a bojovat proti tomu jednomu procentu zlých mikrobů. 

Větry

Všichni vypouštějí plyny a všichni říhají, i když se na prvních milostných schůzkách snažíme předstírat, že se nás tyto nechutnosti netýkají. Ale ani ta největší dáma se větrům nevyhne. Průměrně vypouštíme větry asi 14 až 23krát denně, někdy i mnohem častěji. Takže teoreticky bychom všichni měli pšoukat každou hodinu.

Střevní plyn se skládá z dusíku, kyslíku, oxidu uhličitého, vodíku a metanu, zapáchat začne až po přidružení dalších plynů jako například sulfáty. Některé potraviny (například květák, vejce, maso, sýry, cibule, česnek či fazole) způsobují četnější a více zapáchající větry. K plynatosti, nadýmání a říhání u některých osob přispívá také konzumace pšeničných nebo mléčných výrobků. Často je příčinou i spolykaný vzduch, třeba při častém žvýkání. 

Zvratky 

Další nechutností, kterou naše tělo někdy produkuje, jsou zvratky. Možná si řeknete, že zrovna bez zvracení byste se v pohodě obešli a že vlastně není zapotřebí. Ale tento reflex, při kterém je obsah žaludku vyloučen ven z těla ústy, nám může i zachránit život. 

"Průměrný žaludek udrží asi 3 litry rozžvýkané potravy a nápojů. Tento limit poznáte jednoduše pocitem přejedenosti. Podle některých výzkumů se žaludek pravděpodobně roztáhne, aby zvládl více než ty tři litry jídla a pití, ale pokud se do něj budete snažit narvat více než pět litrů, může nakonec samovolně prasknout," píše server NBC NEWS.

Jestliže se žaludek a střeva rozhodnou zavřít bránu, jídlo a pití neprojde jako obvykle střevy. Namísto toho se vrátí zpět stejnou cestou, odkud přišlo. Zvracení obvykle předchází nevolnost, někdy i závratě a pokles krevního tlaku. Může být způsobeno nejen přejedením, ale často je také příznakem otravy jídlem, infekce, těhotenství či různých nemocí. 

Zvracení může být i vedlejším účinkem některých léků či léčebných metod jako chemoterapie. Pokud zvracet z nějakého důvodu nemůžete, tělo si i tak poradí s nechtěným obsahem žaludku. V žaludeční stěně vzniknou praskliny, kterými částečně strávená potrava prosákne do těla.

Stolice

Tabuizovaným tématem jsou také lidské výkaly. Možná to nezní zrovna moc poeticky, ale faktem je, že všichni jsme plní výkalů, které musíme, nejlépe jednou denně, vyloučit. Po konzumaci potravin a nápojů tělo potřebuje jen několik hodin, aby získalo z jídla důležité vitaminy a další živiny a nepotřebné zbytky prostě vyloučí ve formě stolice. Lidský výkal nebo také exkrement, stolice, lejno, či jiný vulgárnější název, je produkt vyprazdňování tlustého střeva. 

Stolice je obvykle polotuhá se slizovým obalem a je složena z nestrávené potravy, ale to není zdaleka vše. Také je plná hlenu, bakterií a mrtvých buněk a to všechno jí dodává charakteristicky hnědou barvu a také odér. Většina z nás denně vyloučí asi 85 – 230 gramů odpadu.

Žaludeční šťávy

Náš trávicí systém je nasycený žaludečními šťávami, které jsou klíčové pro trávení potravy. Vodík v kombinaci s chloridem v žaludku vytvoří kyselinu chlorovodíkovou, která je tak silná, že by rozpustila kov. Proč tedy nerozpustí i samotný žaludek? Můžeme za to děkovat nechutnosti, o které jsme se dnes již zmínili – hlenu. Ten vytváří výstelku našeho žaludku a chrání před rozpuštěním všeho v břiše. 

"Dutinou ústní přes jícen prochází strava do žaludku, kde se pozvolným rytmickým pohybem stěn mísí se žaludečními šťávami. Produkce žaludeční šťávy se pohybuje v rozmezí 1,5 – 2,5 litru za den. Složení, pH a množství žaludeční šťávy se během dne mění a je závislé na příjmu potravy. Vysoká kyselost v žaludku je zapříčiněna obsahem kyseliny chlorovodíkové, takže i trávenina v žaludku má velmi kyselé pH 2 – 4. Žaludeční šťáva je bezbarvá tekutina, která mimo vody obsahuje i HCl (kyselinu chlorovodíkovou nebo kyselinu solnou), trávící enzym pepsin, chymozin, žaludeční lipázu a mucin (sliz)," říká nutriční terapeutka Gabriela Tomanová z Polikliniky Moravské Budějovice.

A dodává, že při nedostatku mucinu dochází k samonatrávení žaludeční sliznice a vzniku žaludečních vředů. I konzumace některých léků může zapříčinit snižování tvorby mucinu. Zvýšenou konzumací potravin obsahující nitrosaminy (uzeniny, paštiky, uzené maso, pivo, přehnojená zelenina) si můžeme způsobit rakovinu žaludku, protože potrava působí přímo na sliznice v žaludku. Špatnými stravovacími návyky zvyšujeme produkci žaludečních šťáv a tím nám může vznikat překyselení. 

"Nadměrná konzumace kávy, alkoholu, kouření vede k dráždění sliznice žaludku. Těžko stravitelná strava, hlavně živočišné tuky, nevhodná a nezvyklá úprava, teplota jídla, koření, to vše může vyvolat akutní gastritidu," varuje Tomanová.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.