Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vybírat náhradní zuby: implantát zaplatíte, protéza může být zdarma

aktualizováno 
Je pro vás vhodný zubní můstek, nebo implantát? Kdy se vyplatí zainvestovat a kde můžete ušetřit, zjišťoval páteční magazín Rodina DNES.

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Jana si zakládá na svém zdraví, sužuje ji jen jediné – zuby. Do svých úst musela investovat už desítky tisíc korun. Doufala, že se dvěma můstky a třemi zubními implantáty bude mít na nějaký čas pokoj, ale to se přepočítala.

„Pod můstkem v levné spodní čelisti se mi nedávno udělal zánět, strašně to bolelo. Jenže jsem se mezitím přestěhovala do Prahy a horko těžko tady hledala nového zubaře. Stomatolog, který mě přijal, řekl, že kořeny zubů, co můstek držely, už za nic nestojí a musí pryč. Tak bolestivé trhání zubů komplikované zánětem jsem ještě nezažila,“ líčí 51letá žena.

Rána se zahojila a v ústech zůstala mezera po třech zubech. Na další implantáty Jana momentálně neměla a nový lékař v ní navíc nevzbudil důvěru.

„Poprvé jsem tedy vyzkoušela snímatelnou částečnou náhradu, kterou hradí pojišťovna. Ale je to svízel. Pořádně se nenajím, při kousání to tlačí, pod protézu se dostává jídlo, často zuby zapomenu doma ve skleničce. Implantáty jsou sice drahé a je to nepříjemná zdlouhavá anabáze, jenže fungují k nerozeznání od vlastních zubů. Možná na ně přece jen začnu šetřit,“ uvažuje Jana.

Když zub v dásni drží

Jak důležité jsou v životě zuby, si člověk palčivě uvědomí, až když o ně přijde. Medicína si s takovou situací dokáže poradit a možnosti se stále rozšiřují. Jenže nejlepší řešení je drahé. Klasickou konvenční protetiku v podobě můstků a snímatelných náhrad nezadržitelně vytlačují zubní implantáty, kdy se do čelistní kosti chirurgicky zabuduje umělý kořen. Až se rána zahojí, upevní se na nitrokostní část implantátu nástavba. Ta pak slouží jako opora pro korunky nebo můstek.

Implantát je ideálním způsobem nahrazení ztracených zubů třeba při úrazu.

Implantát je ideálním způsobem nahrazení ztracených zubů třeba při úrazu.

Snahy doplňovat ztracený chrup jsou známé snad odnepaměti. Už ve starém Egyptě se lidé snažili nahrazovat mezery v chrupu zuby zvířat, kusy parohů, nebo třeba částmi mušlí. Základ moderní zubní implantologie položil švédský lékař Per-Ingvar Bränemark v osmdesátých letech minulého století. Zjistil, že kostní tkáň vytváří s povrchem titanu velmi silnou vazbu a při použití titanového materiálu umělý kořen hladce zaroste do kosti. Takový zub je funkčně i vizuálně srovnatelný s tím vlastním. Při dobré údržbě vydrží v puse i dvacet let. A není třeba brousit okolní zdravé zuby jako u konvenčních fixních můstků.

Dnes je ošetření s dentálními implantáty běžné v celé Evropě. Jde o chirurgický výkon prováděný v místním znecitlivění, k němuž musí mít stomatolog speciální znalosti a vybavení. Limitující je pro pacienty cena, která se v Česku pohybuje u jednoho zubu od 15 do 50 tisíc korun. Přehnané to prý není. Lékařům vadí, že Češi bohužel ještě nezačali vnímat zdraví jako prioritu. Zatímco jsou ochotni půjčit si třeba na dovolenou či vánoční dárky, na zuby jen výjimečně.

„Zubní implantáty nejsou řešením pro každého i z jiných důvodů. Záleží například na tom, zda je v čelisti dostatek kostní hmoty a zda je dost hutná, i když také kost se dá často nahradit. Zubní implantáty jsou kontraindikací při některých nemocech, například těch onkologických (leukemie, rakovina kostí atd.). Nesnášejí se s některými léky, například těmi na osteoropózu – bisfosfonáty,“ vysvětluje předsedkyně České společnosti protetické stomatologie Hana Hubálková.

Podle ní navzdory všem benefitům přece jen není nad vlastní tkáně. Zdravý kořen obepíná parodont, česky ozubice, která má za úkol držet zub v čelisti. Speciální nervová zakončení regulují stisk žvýkacích svalů, a tak chrání zuby před přetížením. Což u implantátů není.

Můstky ještě nekončí

Při ztrátě více zubů se implantáty používají také jako pilíře pod pevnou nebo snímací zubní náhradu. Záleží ovšem na tom, kolik zubů v ústech zbývá. Takzvaná hybridní náhrada má všechny umělé zuby a zespoda ji podpírají implantáty. Její součástí jsou jakési zásuvné spoje, které po zacvaknutí spolehlivě drží protézu v pozici. Večer se ovšem musí vyndat a vyčistit.

Jak jsou na tom implantáty?

Výhody

- Při ztrátě jednoho zubu není nutno obrousit sousední zdravé zuby jako u konvenčních fixních můstků.

- Částečnou snímatelnou či dokonce celkovou náhradu lze mnohdy nahradit fixním můstkem, takže pacient může mít zuby opět „napevno“, což zajistí pevný a jistý skus.

- Pomocí implantátů lze docílit lepšího držení snímatelných zubních náhrad.

- Při úspěšném vhojení implantátu nedochází k úbytku čelistní kosti, jako je tomu u bezzubé čelisti.

- Implantát je ideálním způsobem nahrazení ztracených zubů třeba u mladých pacientů, kteří přišli o zuby při úrazu.

Nevýhody

- Nedodržování hygieny výrazně snižuje úspěšnost metody.

- Nahrazení ztracených zubů implantáty nelze použít u všech pacientů, nejčastěji pro nedostatečnou vrstvu kosti, například v horní čelisti, kde se nachází čelistní dutina.

- Zavedení implantátu/ů je finančně náročnější ve srovnání s klasickým můstkem či snímatelnou náhradou, na implantologii nepřispívají zdravotní pojišťovny.

- Implantáty jsou citlivé k vnějším vlivům, proto musí být před implantací ošetřeny všechny zubní kazy, parodontóza a celá ústní dutina, také následná péče musí být intenzivnější než u vlastních zubů.

Lékaři varují, že pokud člověk není s to udržet v ústech perfektní hygienu, riskuje, že se na zubech usadí plak čili bílá mazlavá vrstvička plná mikrobů, která může způsobit zánět. Ostatně i za zubní kaz si lidé podle nejnovějších výzkumů z 95 procent mohou sami. Genetika v tom hraje minimální roli.

V dolní čelisti zubní náhradu udrží minimálně dva implantáty, kvůli nižším nákladům se někdy mluví o sociálním řešení. V horní čelisti, kde bývá řidší kost, musí být k dobrému fungování implantátů více. Dnes už stomatologové dávají přednost šroubovaným nesnímatelným náhradám. To ovšem neznamená, že můstkům a korunkám odzvonilo. Na konvenční protetiku sází ponejvíce senioři. Vede je k tomu nechuť k chirurgickému zákroku a cena.

„Čím je člověk starší, tím hůře si zvyká na něco nového. Když mu najednou začnou odcházet dvacet let staré můstky a přejde na velkou snímatelnou náhradu, neumí se s ní sžít a je z toho ve stresu. Ti mladší chtějí hlavně hezký úsměv, staří spíše dobře se najíst. Výjimkou z pravidla bývá třeba osmdesátiletá dáma, která si přinese svatební fotku a chce podle ní udělat zuby,“ popisuje Hana Hubálková.

„Totálka“ jako poslední volba

Kompletní protézu hradí lidem jednou za tři roky zdravotní pojišťovny, mnozí lidé se však nad takovou náhradou šklebí v předtuše nízké kvality. Tezi, že co je na pojišťovnu, je automaticky špatné, ovšem odborníci vyvracejí.

„I tyto protézy musí být vyrobeny standardním způsobem a ze standardních materiálů tak, aby neškodily, fungovaly, měly optimální anatomický tvar a dobře vypadaly,“ ubezpečuje Jana Krňoulová, primářka ambulancí stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Někdo se s protézou sžívá ztuha. Nikdy totiž nenahradí přirozené zuby a její nositel musí mít na paměti, že třeba prudké kýchnutí či zakašlání může náhradu uvolnit. Někteří proto sázejí na lepicí krémy.

Jana Krňoulová se však zlobí na reklamy propagující krémy na nalepení náhrady, které tvrdí, že protéza bude skvěle držet a nebudou se pod ni dostávat drobečky. „To sice ano, ale k tomu A je potřeba říct i to B. Lepidlo je totiž živná půda pro mikroby. Protézu si tudíž musíte velice dobře vyčistit, a když jdete spát, odstranit zbytky lepidla i z tkání, na něž protéza nasedá. Jinak hrozí záněty ústní sliznice,“ radí lékařka.

Podle ní lze s „totálkou“, jak se někdy kompletní náhradě říká, klidně i spát, pokud někdo nesnáší pocit bezzubosti. Ale je potřeba ji čistit, zkrátka starat se o ni jako o vlastní zuby nebo raději ještě lépe.

Lidé mají kvalitu náhrady spojenou většinou s kvalitou materiálu. Začíná to dentálními slitinami a přes různé typy pryskyřice končí spektrum až u keramiky. Z obyčejné akrylátové pryskyřice se dělají zubní náhrady plně, nebo částečně hrazené pojišťovnami. Jinou možností je pryskyřice kompozitní, která polymeruje buď teplem, nebo světlem. O stupeň lepší variantou jsou zuby z různých typů klasické keramiky včetně zirkonu, který patří do skupiny kovů, ale jde o bílý a velmi tvrdý materiál.

Korunky z pryskyřice stárnou rychleji a nemají tak pěkný povrch. To keramika vydrží při stejném vzhledu klidně i 25 let. Pacienti mají podle lékařů někdy zkreslené představy o životnosti můstku či protézy. Ta je dána jen z jedné třetiny materiálem, více záleží na tom, co je pod protézou. Je to, jako kdybychom měli elegantní dům postavený na špatných základech.

Dobrý zubař nade vše

Jeden z pacientů na webu o zubech přirovnal celkovou snímací náhradu k panelákové umakartové koupelně, která má hodně daleko k té zděné, představované implantáty. Jenže ve hře je ještě to, čemu říkáme lidský faktor. Jestli budeme po ztrátě vlastních zubů dobře kousat a hezky se usmívat, je tak trochu loterie. Jak bude protéza držet, velice záleží na umu lékaře a zubního technika. Roli hrají i anatomické poměry v ústech, množství a kvalita slin.

V rukou pacienta je pak to, jak protézu zvládne nosit, ovládat a čistit. Stomatologové doporučují chodit s můstkem a implantáty či jakoukoliv zubní náhradou alespoň jednou ročně na kontrolu. Je totiž zapotřebí zjistit, jaká je situace v okolí náhrady, stav kosti kolem implantátu, v jaké kondici zubní náhrada je a zda nevyžaduje úpravu nebo opravu.

„Ještě nedávno jsme sundávali můstky dělané za první republiky nebo v padesátých a šedesátých letech minulého století. Vypadaly sice vzhledem k dnešním požadavkům nevalně, byly plechové, ale zuby pod nimi vydržely. Takže jsme jen vyměnili původní náhradu za novou,“ uzavírá Jana Krňoulová.

Autor:






Hlavní zprávy




VitalCare White Pearl systém na bělení zubů 130 mlVitalCare White Pearl systém na bělení zubů 130 ml

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.