Petra Macková z Liberce, matka sedmiletého Pavla, toto všechno důvěrně zná.
"Trvalo mi poměrně dlouho, než jsem pochopila, že to dobro, které chci pro své dítě, je spíš zlo," říká. "Už jako miminko jsem ho balila jako mumii a kromě parného léta měl vždycky na hlavě dvě čepičky. Pak jsem zjistila, že stačí, aby na něj fouklo - a byl nemocný. Dětský lékař mi řekl, že ho musím otužovat. Během roku byl z něho kluk jak buk."
Matka v tričku, dítě ve dvou svetrech
Když před časem sledovali pracovníci Hygienické stanice v Praze po dobu deseti let nemocnost ve školkách s programem otužování, ukázalo se, že otužované děti byly mnohem zdravější než ostatní. Vysvětlení je prosté. Otužilost je, odborně řečeno, schopnost člověka vypořádat se s nepříznivými podmínkami, zvláště pak přizpůsobit se výkyvům teploty ovzduší. Rýmy, kašel, chřipky a další onemocnění napadají dětský organismus nejčastěji právě v obdobích, kdy se mění počasí.
Pavlova matka začala opatrně. Nejdříve uložila do skříně vestičku, kterou mu dávala jako pojistku, teplo neteplo.
"Míváme často problémy, abychom přesvědčili maminku, aby dítě oblékala stejně jako sebe, nebo ještě lépe, dávala mu o jednu vrstvu méně," vysvětluje Alena Kuchařová, ředitelka soukromé mateřské školy Kvítko v České Lípě, kde děti soustavně otužují. "Někdy vidíme neuvěřitelné rozdíly. Maminka má třeba pod kabátem jen lehkou halenku, kdežto dítě dva svetry. Jistě, jiné je to s ležícími miminky, ale dětem v pohybu bývá spíš teplo než zima."
Panelákoví brojleři
Paní Mackovou překvapilo, když jí lékař doporučil, aby byl syn venku tři až čtyři hodiny.
"Je to tak," potvrzuje Daniel Schneeberger, primář Dětské léčebny nespecifických onemocnění plic a horních cest dýchacích ve Cvikově. Také zde je otužování významnou součástí léčebného režimu. "Chápu, že při dnešním životním stylu, kdy jdou děti z jednoho zájmového kroužku do druhého, zní náš požadavek trochu absurdně. Dětští lékaři říkají občas dnešním dětem panelákoví brojleři. Místo aby běhaly venku, sedí v přetopených místnostech u televize a počítačů. U nás chodí ven za každého počasí, i když venku prší. Často se vracejí až za tmy," dodává primář.
Do ledové vody neházet
Paní Macková začala otužovat syna vzduchem, protože je to nejjednodušší a nejmírnější. Kromě častého pobytu venku to chce pravidelné větrání a správnou teplotou v bytě, zvláště pak v místnosti, kde dítě spí.
"V ložnicích bývá většinou přetopeno a všichni si libují, jaké je teploučko," míní primář dětské léčebny. "Přitom mírně chladný vzduch je to nejlepší, co můžeme pro spící dítě udělat. A větrat, i kdyby se venku čerti ženili, alespoň pár minut. Samozřejmě, pokud není smog."
Otužovat se však dá také vodou, sluncem a saunou. Otužování vodou začalo pro malého Pavla tak, že mu matka nejdřív třela tělo vlhkým ručníkem. Ke studené vodě a polévání přistoupila až po několika týdnech.
"Snižovala jsem teplotu vody postupně," vysvětluje matka. "Začala jsem takovou, která pro něho byla přijatelná, či dokonce ještě příjemná. Když byl někdy nemocný, ačkoliv se to už tak často nestávalo, začínali jsme jakoby znovu."
Odborníci shodně tvrdí, že největším prohřeškem rodičů je, že se často snaží otužovat dítě příliš rychle a rázně. Hození do ledové vody ovšem nikoho lásce k otužování nenaučí.
Ideální příležitostí je například ranní mytí. Zkušenosti však ukazují, že většina dětí se ráno myje buď už kompletně oblečena, nebo v pyžamu, takže ranní mytí připomíná spíš kočičí očistu: tlapkou sem, tlapkou tam. Nepochopitelný je také fakt, že v době pokročilé zdravotní osvěty a vymožeností civilizace jsou ještě dnes školy, kde se děti po hodině tělesné výchovy neopláchnou ani v umývadle, natož ve fungující sprše.
Saunování musí být zábavné
Když byly Pavlovi čtyři roky, vzala ho matka do sauny. Chodili tam spolu jednou týdně, což obvykle stačí.
Se saunou je však možné začít mnohem dřív, například v roce a půl věku dítěte. Dítě nemá jít do sauny ani hladové, ani příliš syté. Před vstupem do ní by se také mělo napít čaje nebo ovocné šťávy, aby se lépe potilo. Pobyt v potírně má být tak dlouhý, dokud je příjemný.
"Děti to bezpečně poznají," míní Alena Kuchařová. "Ve chvíli, kdy toho mají dost, jdou se ochladit."
Důležité je, aby se otužování stalo pro děti hrou a zábavou. "S dětmi si v sauně hrajeme třeba na myšičky, které jdou odpočívat do teplé komůrky," prozrazuje Alena Kuchařová. "Pozorujeme, jak teče potůček (rozumí se pot), jestli se mu podaří zdolat bříško a doteče do pupíku..."
Úplně první zásadou však je, že do sauny mohou jen děti zdravé. Primář Schneeberger vzpomíná na případy, kdy se některým maminkám saunování v léčebně tak zalíbilo, že chtěly do sauny za každou cenu, i když mělo dítě teplotu, což je samozřejmě nevhodné.
Ovšem ani zdravému dítěti nemusí sauna vždy svědčit.
"Měli jsme ve školce holčičku, která vždycky po sauně onemocněla, tak jsme se nakonec s rodiči dohodli, že tam chodit nebude," dodává ředitelka školky.
Jaro v podkolenkách
S otužováním zdravého dítěte je možné začít kdykoliv, nejlépe ale na podzim, kdy je tělo plné vitaminů a k otužování se dá dobře využít chladného ranního vzduchu. Posloužit může i obyčejná cesta do školky. Dítě je třeba obléknout jen lehce a krev rozproudit rychlou chůzí.
V létě romantičtější povahy jistě ocení proběhnutí ranní rosou v trávě. Ti odvážnější to mohou v zimě zkusit v čerstvě napadaném sněhu. Pokud vaše dítě zatouží přivítat jaro v podkolenkách a není zrovna hluboce pod nulou, dopřejte mu tu radost. Možná to bude jeho první otužovací krok. I malý Pavel Macek odkládá prý dnes čepici mezi prvními a chodí tak nalehko, že tím pohoršuje paní učitelku.
Jak začít u nejmenších
- od prvních dnů zajistit dítěti čerstvý vzduch v místnosti
- od druhého týdne dávat miminko v koši či kočárku na balkon nebo terasu, pokud není smog nebo příliš velký mráz
- před večerní koupelí rozbalit dítě o něco dříve a dopřát mu radost z pohybu bez oblečení
- od sedmého měsíce začít otužovat vodou, nejlépe potíráním nožiček a postupně dalších částí těla žínkou namočenou v chladné vodě. Teplotu vody snižujte jen zvolna, nikdy ne "od oka", vždy s pomocí koupelového teploměru
- dítě zvyklé na potírání chladnou vodou je možné začít polévat, proud vody se ale má soustředit pouze na malou plochu a nesmí být silný
- chladnější sprcha je namístě u dětí, které úspěšně absolvovaly předchozí vodní procedury
Nejlepší cesta, jak vychovat panelákové brojlery
- balte je co nejvíc už odmalička
- topte, co to dá, zvláště v místnostech, kde spávají
- ven je vypouštějte jen na pár minut
- běhat naboso v trávě nikdy nedovolte
- pokud vás napadne scestná myšlenka, že otužování je zdravé, hoďte děti rovnou do ledové vody a netrapte se nějakou postupností, pravidelností a soustavností
- když nebudou chtít do sauny, tak je tam prostě strčte a zamkněte - je to pro jejich zdraví
 Otužování vodou je nejvydatnější, protože voda má asi osmadvacetkrát větší tepelnou vodivost než vzduch. |
