Když antibiotika nezabírají
Nyní je rezistence na antibiotika - tedy fakt, že nezabírají na infekce - problémem, který v různé míře trápí celý civilizovaný svět. Česko nevyjímaje.
"Situace se liší stát od státu. Například Francie, Španělsko nebo Itálie čelí obrovským potížím. Na druhou stranu skandinávské země, ale třeba i Nizozemsko mají problémy s rezistencí minimální," říká primář antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce Vlastimil Jindrák.
"Není bez zajímavosti, že to jsou právě ty státy, kde se antibiotika předepisují nejméně."
Česko patří tak do středu této stupnice. Největší problémy u nás dělá původce angíny, na kterou nezabírá celá velká skupina těchto léků, tzv. makrolidová antibiotika.
"Znamená to, že pokud je dítě alergické na penicilin, už pak mnoho terapeutických možností nezbývá. Rezistence může vést k tomu, že dítě musí do nemocnice na náročnou injekční léčbu," vysvětluje Jindrák.
Pacienti vyžadují recept
Velká část antibiotik by se vůbec k pacientům neměla dostat. "Několik let už provádíme audit používání antibiotik a analyzujeme, jak jednotliví lékaři antibiotika předepisují. Ukazuje se, že v polovině případů jsou antibiotika podána nevhodně," říká Vlastimil Jindrák.
Což zase v celosvětovém měřítku není ještě tak špatné. Jsou státy, kde to je až sedmdesát procent. K tomu, že lékaři předepisují antibiotika zbytečně, je tlačí i jejich pacienti.
"Pracuji i v ordinaci pro cizince, a tak vidím ten rozdíl. Češi se antibiotik domáhají mnohem razantněji, a pokud odejdou bez nich, mají pocit, že doktor za nic nestojí," říká Aleš Slavíček z ušní-nosní-krční kliniky pražské motolské nemocnice.
Na druhou stranu se lékaři potkávají i s lidmi, kteří mají z antibiotik neodůvodněný strach. "To je také velmi nešťastné. Antibiotika jsou nesmírně důležité léky, bez kterých by moderní medicína vůbec nebyla možná," varuje Vlastimil Jindrák.
Pokud se však s nimi nebude zacházet opatrně, hrozí, že u některých dosud snadno léčitelných nemocí bude jediná ochrana očkování.
Kdy jsou antibiotika opravdu potřeba
Antibiotiky už není nutno střílet naslepo. K mání je vyšetření, kterým se hned v ordinaci zjistí, zda jsou tyhle léky nutné, či nikoli. Přístroj však vlastní jen malá část českých dětských praktiků.
Dítě má horečku, trochu kašle, je unavené a rozmrzelé. Před lékařem stojí nelehké rozhodnutí - má, nebo nemá předepsat antibiotika?
Možná je to virová nákaza, je to zbytečné. Stejně by nepomohla a dítě jen zbytečně zatíží. Ale může to být nebezpečná bakteriální infekce a v takovém případě jsou tyto léky nezbytné.
Při takovém váhání nyní lékařům přímo v ordinaci pomáhá jednoduchý test nazvaný CRP. Zjišťuje se jím, zda je v těle přítomný bakteriální zánět a zda jsou tedy antibiotika zapotřebí. K takovému vyšetření stačí pár kapek krve z prstu a výsledek je za několik minut hned v ordinaci.
Bohužel, potřebný přístroj vlastní jen 300 lékařů ze zhruba dvou tisíc českých dětských praktiků.
Píchnutí do prstu místo nemocnice
Používání tohoto testu vede jednoznačně ke snižování spotřeby antibiotik. "Ověřila jsem si to ve své vlastní praxi. Umožňuje mi dělat věci, které bych si bez něj netroufla," popisuje svou osobní zkušenost předsedkyně odborné společnosti praktických dětských lékařů Hana Cabrnochová.
A hned uvádí příklad: Rodiče v pátek odpoledne přinesli půlroční dítě s tím, že má již několik dní teplotu. "Normálně bych mu musela buď dát ihned antibiotika pro jistotu, nebo dítě poslat do nemocnice na laboratorní vyšetření. Což by na začátku víkendu mohlo znamenat i hospitalizaci."
Namísto toho lékařka během chvilky provedla CRP test a zjistila, že jde s největší pravděpodobností o virózu. Mohla proto dítě s klidným svědomím nechat doma - v pondělí rodiče zavolali, že teploty už klesly.
Podobně se na toto vyšetření dívá i Jiří Marek, dětský praktický lékař z Veselí nad Lužnicí. "Už si vůbec nedokážu představit, že bych přístroj neměl v ordinaci k dispozici. Je to obrovský pomocník."
Také on teď vypisuje mnohem méně receptů na antibiotika než dříve. "U mě CRP vedlo ke snížení spotřeby antibiotik o čtyřicet čtyři procent, aniž se nějak zvýšil počet komplikací," uvádí.
Proč je přístrojů málo? Přístroj na vyšetření CRP stojí kolem třiceti tisíc, každé jednotlivé vyšetření pak zhruba sto korun. Hrazení těchto nákladů však není dořešené.
"Vyšetření zatím proplácí jen oborová zdravotní pojišťovna a Všeobecná zdravotní, která na to vyčlenila zvláštní fond. Ale čím více těchto testů uděláme, tím méně za každý z nich z těchto peněz dostaneme," říká Hana Cabrnochová.
Vyhláška, která by tento test zařadila mezi hrazené výkony, je podle ní po celé sérii jednání opět v nedohlednu.
|
Víte, jak užívat antibiotika Antibiotika, která jsou předepsána špatně, udělají více škody než užitku. Jak by s nimi měli pacienti správně zacházet, radí předsedkyně odborné společnosti praktických dětských lékařů Hana Cabrnochová. • Nedožadujte se receptu • S léčbou neváhejte • Léčbu sami neukončujte • Dodržujte časy a dávkování |
