Jak dlouho už tady fungujete?
Otevřeli jsme v lednu 2003, takže už to bude čtyři a půl roku.
A nápad to byl čí?
Před tím jsme provozovali už také Fitcentrum Oto, ale v Praze 6 na Břevnově. Měli jsme tam i bazén, saunu, posilovnu, dělali jsme masáže. V prosinci 2002 jsme pak dostali nabídku jít sem na Anděl.
Takže zavolal známý...
Přesně tak, nabídka přišla od kamaráda, který to tady postavil. Neváhali jsme, šli jsme na management hotelu a hned od ledna jsme začali makat.
Posilovna je tedy určená hlavně pro hotelové hosty?
Je to součást hotelu Anděl's, ale chodí k nám i široká veřejnost. Hotel už při stavbě s posilovnou počítal a my jen chytli příležitost za pačesy, dokoupili stroje a rozjeli to naplno.
Říkáte my, takže provoz fitka asi neleží pouze na vašich bedrech?
Posilovnu provozujeme s otcem.
Takže rodinná firma?
Ano, dělám tady já, otec už jen dohlíží, pracuje tady moje sestra, donedávna i můj syn.
To je asi při podnikání výhoda. Můžete si věřit...
Rodinná firma funguje skvěle. Nikdo se vás nesnaží okrást. Zaměstnanci, kteří tu jsou s námi, už vlastně také patří do rodiny, není nás tu moc, je to fajn parta.
Jak jste se dostali k provozování fitnessu jako takového?
První fitko jsme vybudovali v roce 1992. Nakoupili jsme české stroje, lidi se tam naučili chodit, mnozí přešli za námi i sem na Anděl a chodí k nám dodnes. Měli jsme ještě saunu v Hloubětíně.
Ale proč zrovna fitko a ne třeba pekárna?
Celá rodina jsme sportovci. Můj táta začínal jako jeden z prvních s kulturistikou v Československu už v 60. letech. Pořádali soutěže, poháry, žili tím. Moje sestra od malinka dělala gymnastiku, a pak jazzgymnastiku. Já chodil s tátou už jako dítě. Tenkrát to byly tedy spíš takové činkárny.
Takže v kolika letech jste poprvé zavítal do činkárny?
Myslím, že už tak v pěti.
Před revolucí jste se také živil něčím od sportu?
Sportoval jsem vždycky spíš pro zábavu. Hrál jsem fotbal dorosteneckou ligu, a pak chvíli i divizi za Admiru Praha a k tomu jsem posiloval. Zaměstnaný jsem byl jako technolog ve fabrice Letov, v letecké továrně.
Provozování posilovny vás ale asi baví víc...
Já jsem hrozně spokojený. Vždycky jsem chtěl dělat něco od sportu. Viděl jsem to i u táty, který má stále spoustu známých v tomhle oboru, přitahovalo mě to.
Fitcentrum Oto nepatří mezi obří posilovny pro stovky lidí. Cítíte nějaká omezení daná menším prostorem?
Má to i své výhody. Všichni se tu vlastně znají, obsluha ví, jak se kdo jmenuje, atmosféra je pak taková přátelštější. Základní cvičební stroje tady jsou. Samozřejmě by se daly rozšířit, přikoupit nějaké speciality. Já bych chtěl zvětšit hlavně kardio, protože to je dneska v kurzu. Kola, běžecké pásy, steppery, to lidi vyžadují. Dnes už je to důležitější, než stroje. Lidi chtějí hlavně spalovat a mít fyzičku, už ne tolik mít namakané obří svaly.
Kromě cvičení tady nabízíte ale i relaxaci, co všechno si tady klienti mohou dopřát?
Máme saunu s párou, děláme masáže, máme i kosmetiku, nehtové studio a turbosolárium.
Když dneska pozorujete návštěvníky, chtějí něco jiného než dříve?
Zvykají si chodit pravidelně, hlavně ta mladší generace. A kupují rovnou komplexnější služby. Pořídí si permanentku i se saunou a párou, takže kromě cvičení si jdou i zarelaxovat. Vědí, že jim to dělá dobře.
Vy sám tady působíte i jako masér. Řešíte spíš problémy a bolístky nebo jste součást odpočinku zákazníků?
Je to tak půl na půl. Přibývá stres, takže chodí lidi s bolavými zády. Jsou ve stresu, v práci se krčí a hrbí, tak jim to tady pak musím rozmasírovávat. Druhá půlka si to přijde opravdu jen užít. Zlepší se jim krevní oběh, zapomenou na starosti.
Co vy sám a wellness? Stíháte se o sebe starat?
Stíhám. Každý, kdo říká, že nestíhá, tak se vymlouvá. Když se chce, člověk si čas najde.
Máte nějaký speciální tréninkový plán?
To ne, dělám to pocitově. Cvičím tak dvakrát týdně. Snažím se chodit i každý týden do sauny, protože ta mi dělá strašně dobře. V zimě pak vůbec nemám chřipky, angíny, nic.
U mužů se dneska nemluví už jen o cvičení, ale trendy je o sebe dbát, chodit na kosmetiku. Také v tom jdete s dobou?
Kosmetiku jsem ještě nestihl, ale uvažuji o tom. Pravidelně ale využívám nehtového studia. Ale teď mi na nehty nekoukejte, byl jsem tři týdny na dovolené, tak se musím objednat (smích). Ale je pravda, že i k nám chodí muži jak na nehty, tak na kosmetiku a je jich čím dál víc.
Takže kolik lahviček máte doma ve skříňce v koupelně?
Já myslím, že hodně ne (smích). Tak středně.
K wellnessu patří i zdravá výživa, také velké téma všude kam se podíváte. Kontrolujete nějak to, co jíte?
Já se snažím zdravě žít, zdravě jíst, jít příkladem klientům. Ale nepřeháním to. Nepřejídám se, to považuji za základ. Hodně snídám, a to si dopřeju i vajíčka, salám, sýr, sezamové nebo celozrnné pečivo. Pak si dám k svačině třeba jen jablko. Oběd mám později, třeba až ve tři. Chutnají mi moc těstoviny, prostě taková Itálie, saláty, to je moje. Ale musí v nich být alespoň kousek masa (smích). Večer už moc nejím. Dám si třeba jen kousek ovoce. Ale nejsem asketa. Na dovolené jsem si dopřával i večeře, užil jsem si to.
Nějaké středomořské speciality v taverně na pláži?
Byl jsem v Krkonoších, takže spíš rodinná česká kuchyně. (smích)
Do vašeho fitcentra chodí cvičit i naši soutěžící z Tak už začni!, kteří se rozhodli začít žít právě zdravým wellness životem. Fandíte jim, myslíte, že se jim může podařit změnit životní styl?
Nápad je to skvělý. Jsem moc zvědavý na konečné výsledky. Čtu průběh v Metropolitním Expresu, teď se těším, že to bude i na webu na iDNES. Ptal jsem se trenérů, jak jim to jde, tak prý se snaží. Spousta lidí sem přijde úplně bez zkušeností a chtějí začít žít jinak, takže to znám. Tak prvních čtrnáct dnů to je těžké, ale pak většinu začne pohyb bavit. První den šlapou deset minut na kole a jsou vyřízení, po čtrnácti dnech zvládnou půl hodiny úplně v pohodě. A to je pak krásný pocit. Hlavně ze začátku se fyzička zlepšuje hodně rychle. Je ale taky důležité, aby si nezkušení nechali poradit od trenéra. Aby cvičili opravdu efektivně a třeba si neublížili.
Máte někdy sám pocit, že se vám cvičit nechce? A nějakou berličku, která vám pomůže?
Mě nejvíc namotivuje, když se podívám do nějakého kulturistického časopisu, to mě nakopne. Krize mám jako každý. U mě je to ale hlavně o tom, že tady dělám. Takže třeba začnu cvičit, pak je nějaký problém a já musím přestat a jít ho řešit. Chodil jsem nějakou dobu kvůli tomu dokonce cvičit někam jinam. To už ale opravdu nestíhám. Tady jsem prostě kluk pro všechno - vedoucí, zásobovač, masér, obsluha, co je potřeba. Práce všeho druhu.
Uvažujete o nějakém dalším fitcentru nebo rozšíření Ota?
To bych strašně rád. Mám v plánu vedle v prostorech udělat tělocvičnu, kde by byl fit-box, pilates, spinning a další vedené skupinové hodiny. To lidi dneska hodně chtějí, cvičit v kolektivu. Motivuje je to opravdu makat a neflákat se. Hodně teď letí různé druhy boxů, skvěle se při tom vybíjí stres. Namalujete si na pytel třeba šéfa a je vám hned líp (smích).
Stíháte kromě cvičení ještě jiné koníčky?
V zimě rád jezdím hodně s rodinou na lyže. Rád jsem také četl, ale už není kdy. Takže teď už je to opravdu hlavně sport, sport, sleduji sport, provozuji sport, žiji sportem.
