Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Důvody, proč jste pořád vystresovaní. Může za to sport i váš mazlíček

aktualizováno 
Setkáváme se s ním každý den, někdo s ním úporně bojuje, jiný ho prostě přijal do svého života. Jasné stresory, jako jsou problémy ve vztahu či finanční starosti, všichni známe. Někdy ale stres pochází z nečekaných a často i pozitivních zdrojů. Co je stres a jaký vliv má na naše zdraví?

I každodenní maličkosti v nás vyvolávají stres. Jízdy v zácpě, nepříjemní řidiči i hledání místa na parkování (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

„Z psychologického hlediska můžeme stres chápat jako stav nadměrného zatížení nebo ohrožení. Například neovlivnitelnost situace, nepředvídatelnost vzniku zátěžové situace, subjektivně nepřiměřené nároky, životní změna, která vyžaduje značné přizpůsobení a subjektivně neřešitelné vnitřní konflikty. Prožitek nadměrné zátěže je spojený s různými psychickými reakcemi, které mohou za určitých podmínek spustit fyziologické reakce,“ vysvětlila klinická psycholožka Marie Aujezdská z kliniky Logo.

A dodala, že naše tělo je vybaveno na zvládání krátkých zátěžových epizod, pokud však přesáhne hladina stresu obvyklou normu, může být pro naše zdraví škodlivá. Stres ale není jen negativní, má i pozitivní roli v tom, že připravuje náš organismus k akci. Pokud je tedy přiměřená úroveň zátěže, může to vést k celkovému zvýšení výkonu (například premiéra u herců), ovšem při jejím nadměrném zvýšení může mít až paralyzující účinek.

„Stres působí na každého člověka jinak - někteří lidé stresovou situaci prožívají fyziologicky (např. nechutenství , kožní vyrážky, zvýšení svalového tonu atd.), jiní mají spíše duševní příznaky (nervozitu, podrážděnost, změnu nálady), problémy mohou nastat i v oblasti kognitivní (např. zkreslené vnímání, narušené usuzování) a stejně i v oblasti chování (snížení množství a kvality výkonu, změna vztahů k lidem i k sobě, ztráta chuti k jídlu a podobně),“ uvedla psycholožka Aujezdská.

Profesor sociologie Scott Schieman z University of Toronto pro server Huffingtonpost.com upozornil, že existuje mnoho chronicky stresujících situací a maličkostí, které nás sice nemusí stresem zaplavit v daný moment, ale vybírají si svou daň během času.

Přečtěte si, jaké věci či události vyskytující se běžně ve vašem životě mohou zvyšovat pocity úzkostí a znepokojení.

Vaše drahá polovička

Teď nemluvíme o nefunkčním vztahu plném problémů, hladiny stresu může paradoxně zvyšovat i šťastný vztah, kdy oba partneři přirozeně dělají věci, které jdou tomu druhému na nervy.

Docent psychiatrie Ken Yeager z Ohio State University Wexner Medical Center vysvětlil, že v raných stádiích vztahu jsou to obvykle maličkosti, které vycházejí z rozdílných návyků a výchovy, jako je třeba mačkání tuby od zubní pasty od prostředka nebo odspodu. Později se partneři dohadují kvůli výchově dětí, potížím s penězi a o tom, jak najít společnou řeč a na všem se dohodnout.

Podle Yeagera je klíčem k přežití a prosperování vašeho vztahu nalezení rovnováhy, trávení toho správného množství času pohromadě - ani příliš málo, ale ani moc, schopnost dělat kompromisy, udržovat komunikaci otevřenou a upřímnou a pamatovat si, co jeden na druhém milujete a připomínat si to každý den.

Každodenní maličkosti

Doporučení nezabývat se malichernostmi je sice moudré, ale často právě tyto nepříjemné maličkosti, zvláště pokud se neustále opakují, mají největší dopad na naši náladu.

Domácí lékař

I když nás denně vytáčejí nekonečné telefonáty s mobilním operátorem či nabídkami různých služeb, nepříjemná pokladní v obchodě, nebo dvacet minut ztraceného času při hledání místa na zaparkování, většinou tyto věci nijak neřešíme a necháme je, aby nás obtěžovaly.

Z dlouhodobého hlediska je však lepší zabývat se i těmito nepříjemnými maličkostmi a snažit se je řešit.

Stres, který není váš

Pociťujete úzkost při napínavé scéně v televizním seriálu? Pak zažíváte empatický stres. Stres je totiž podle výsledků německé studie z roku 2014 nakažlivý. V sérii experimentů účastníci studie jen pozorovali ostatní jedince, jak vykonávají stresující úkoly a následně jim vědci naměřili zvýšení produkce stresového hormonu kortizolu.

Empatický stres můžete rovněž zažívat, když je váš známý ovlivněn traumatickou událostí, jako je autonehoda nebo chronické onemocnění. Podle doktora Kena Yeagera nebudete vystresovaní jen z úzkosti vašeho známého, ale také z představy, že by se toto neštěstí mohlo přihodit i vám.

Sociální sítě

Možná máte pocit, že Facebook je jediný způsob, jak být v kontaktu s přáteli, které často nevidíte, což zvláště v období, kdy jste zaneprázdnění, mohou být vlastně všichni. Sociální sítě však podle studie z roku 2015 z Pew Research Center mají také svou temnou stránku. Kromě sdílení radostných okamžiků se totiž můžete dozvědět i o stresových situacích v životech vašich přátel, což může zvýšit hladinu stresu i vám.

Jiné studie zaměřené na toto téma zase zjistily, že časté používání sociálních sítí může být spojeno se snížením sebevědomí a prodloužením bolesti z rozchodu.

„Komunikační technologie jsou fenomén, který patří k naší době. Jsou dobrým sluhou, pokud se jedná o jejich využití, ovšem při jejich nadměrném, nekontrolovatelném užívání se stává sluhou špatným. Jde nejen o jednosměrné přesycení člověka, který se stává odtržený od ostatních, váznou jeho mezilidské kontakty, snižuje se jeho fyzická kondice, snižují se verbální schopnosti a podobně,“ domnívá se doktorka Aujezdská.

Vaše dětství

Traumatické události, které se staly v dětství, mohou podle odborníků ovlivňovat hladiny stresu a celkové zdraví i v dospělosti.

„Je zřejmé, že výchova jedince se zcela jistě podílí na zvládání stresu. Musíme si uvědomit, že pokud hovoříme o stresu, tak zde vždycky sehrává roli subjektivně nahlížení životní situace. Jsou objektivní situace, které stres mohou vyvolat (např. nedostatek spánku), ale v mnoha případech je prožitek zátěže významně ovlivněný viděním životních souvislostí (např. může jít o nepřiměřené očekávání, neadekvátní ambice a podobně). A zde je výchovný faktor neopominutelný,“ řekla doktorka Aujezdská a dodala, že trauma z dětství může být jistě jedním z faktorů, které ovlivňují naše vnímání skutečnosti, naše nepřiměřené hodnocení aktuální zátěže a také možnosti jeho zvládnutí.

Váš oblíbený sport

Sledování vašeho oblíbeného fotbalu vás může vystresovat, i když váš tým vyhraje.

„Tělo nerozlišuje mezi špatným stresem ze života nebo z práce a dobrým stresem způsobeným vzrušením ze hry,“ vysvětlila zdravotní sestra Jody Gilchrist z University of Alabama at Birmingham’s Heart and Vascular Clinic.

Sledování sportu zvedne hladiny adrenalinu a sníží přítok krve do srdce. Pokud se tak neděje často, není to nic, čeho bychom se měli obávat, ale chronický stres, ať už způsobený opravdovými starostmi, nebo fanděním, může vést k vysokému krevnímu tlaku a zvýšenému riziku srdečních onemocnění. A samozřejmě vůbec nepomáhá, když k fandění přidáte alkohol, cigarety a hospodské pochutiny.

Moderní technologie

Ať už je používáte pro práci nebo pro zábavu, moderní technologie mohou podle doktora Kena Yeagera hrát velkou roli ve vašem duševním zdraví. Používání počítačů nebo čteček chvíli před spaním by podle něj mohlo vést k problémům se spánkem a trávení času virtuálním společenským životem místo opravdového scházení se lidmi může být velmi stresující.

Navíc esemeskování nespouští ty samé hormony dobré nálady jako povídání si tváří v tvář. Dalším problémem je podle Schiemana používání chytrých telefonů i mimo pracovní dobu, kdy lidé kontrolují e-maily i na dovolené a pak nemohou pracovní problémy pořádně vytěsnit z hlavy a odpočinout si.

Vaše zdraví

Může být posedlost zdravým životním stylem stresující? Podle psycholožky Aujezdské zcela jistě ano, pokud se jedná o možnosti naplnění či nenaplnění očekávání toho, kdo toto praktikuje a má svoji představu o tom, jak by svět kolem něj měl vypadat.

„Opět zde záleží na jednotlivci, na jeho vnímání skutečnosti, očekávání, rozhodování atd. Nenaplnění jeho očekávání může být spouštěčem stresu,“ vysvětlila Marie Aujezdská.

Lidé, kteří berou zdravý životní styl příliš vážně, mohou pociťovat nepříjemné vedlejší účinky. Například jedinci, kteří vsadili na nízkosacharidovou dietu jsou častěji smutní a vystresovaní, ti co si zakázali některé potraviny, mohou pociťovat větší únavu. V dnešní době není neobvyklé setkat se s pojmy jako jsou ortorexie (posedlost zdravým životním stylem) nebo gymorexie (posedlost cvičením). Stejně jako jakákoli forma perfekcionismu i tyto poruchy mohou být velmi stresující a nebezpečné pro zdraví.

Nejistota z budoucnosti

Pochybnosti a obavy o budoucnost, ať už se jedná o budoucnost partnerského vztahu, nebo nejistotu v pracovní či finanční oblasti, podle doktora Yeagera významně přispívají ke zvyšování každodenní úzkosti.

„Pokud víte, že se něco může z minuty na minutu změnit, jste pořád na stráži a je těžké prostě jen odpočívat a z čehokoli se radovat,“ uvedl doktor Yeager.

Zkuste se proto více zaměřit na přítomnost a řešení budoucích problémů pokud možno odložte do budoucnosti.

Váš domácí mazlíček

Hodně lidem ve stresu pomáhá přítomnost jejich domácího mazlíčka, ať už je to pes, kočka nebo jiné zvíře. Nehledě na to, jak moc máte svého chlupatého přítele rádi, je to další zodpovědnost, která sebou může přinášet stres.

I zdravá zvířata vyžadují každodenní péči jako krmení, cvičení, uklízení po nich a dostatek pozornosti. Ještě větší stres pak nastává, když jsou domácí mazlíčci nemocní.

„Zvířata mohou být tím nejpozitivnějším zdroj nepodmíněné lásky, ale ve stejný čas vyžadují extrémní množství energie,“ říká psychiatr Ken Yeager.

Lidé také často podceňují stres, který zažijí, když o zvíře přijdou. Doktor Yeager uvedl, že se setkal ve své praxi s lidmi, kteří truchlili a plakali více, když zemřel jejich pes, než když zemřel jejich rodič.

Myslete pozitivně

A jakým způsobem můžeme proti každodennímu stresu bojovat? Psycholožka Marie Aujezdská radí myslet jasně a pozitivně, ujasnit si své cíle a očekávání od života, přijímat pomoc, zlepšovat svou fyzickou kondici a relaxovat.

„Jde tedy o komplexní přístup. Jsme bytosti, které žijí ve vztazích, které ovlivňují způsob našeho sebeprožívání a sebepojetí. To následně ovlivňuje naši psychiku s přímým vztahem k našemu tělu. Když se budeme snažit o vybudování pozitivního vztahu k vlastnímu tělu, o péči o něj, o fyzickou aktivitu, tak se vše odrazí v mezilidských vztazích v podobě naší sebejistoty a sebevědomí,“ uzavřela psycholožka Aujezdská.

Autor: pro iDNES.cz


Témata: Poradna: Zdraví




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.