Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tabletové rameno, kyberchondrie, technostres. Nové nemoci digitální doby

  0:30aktualizováno  0:30
Digitální éra – digitální nemoci. Souchotě ani záškrt nás už nedostanou, zato máme zdravotní potíže, psychické poruchy nebo přinejmenším podivné syndromy, které naše předky netrápily. A ani nemohly, jsou totiž spojené s technologiemi, jež používáme každý den.
(Ilustrační foto)

(Ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Tabletové rameno

Specifická bolest je způsobená tím, jak se krčíme nad tabletem, elektronickou čtečkou nebo i velkým smartphonem. „Tablet běžně používáme tak, že ho máme položený na nohou, v klíně nebo ho držíme v rukách. V této poloze dochází k velkému předklonu a předsunutí krční páteře a hlavy,“ popisuje Michaela Tomanová, primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí.

Výsledkem je podle ní napětí a přetížení ramenních svalů – a následné bolesti v oblasti ramen nebo krční páteře. Přidat se k nim můžou bolesti hlavy, celých paží, předloktí či rukou. „Postupně se mohou rozvíjet i degenerativní změny na páteři. Máme i pacienty ve věku okolo dvaceti let, kteří mají například počínající změny na ploténkách,“ upozorňuje lékařka.

Ještě horší vliv může mít shrbený posez nebo postoj na malé děti. Protože jsou tablety poměrně nová záležitost, nikdo zatím pořádně neprozkoumal jejich dlouhodobý vliv na vývoj pohybového ústrojí; lékaři ale radí být ve střehu. Americká pediatrická akademie například doporučila předškolákům, aby nad tabletem netrávili víc než hodinu denně.

Domácí lékař

Co pomůže při práci dospělým? Dobrá opora zad, hlavy i rukou. „Abychom nepřetěžovali ramena a paže, je důležité opřít si ruce například o trup nebo o stůl. Pokud pracujeme s tabletem, můžeme využít stojánek a zařízení v rukách vůbec nedržet. Doma nebo jinde, kde se můžeme volně relaxačně položit třeba na sedačku, se pak snažíme, abychom měli tablet položený na nohou nebo na polštáři. Je třeba mít povolené svaly trupu a těla včetně horních končetin a ‚jen‘ používat ruce,“ vysvětluje Michaela Tomanová. Raději než dolů se vždy snažte dívat před sebe.

Syndrom esemeskového krku

K prvně jmenovanému má velice blízko a je možná ještě o něco starší. Přece jen chytré telefony většina z nás už dávno používá dnes a denně. A to nejen na psaní SMS zpráv. Internet, maily, hry, sociální sítě a celá řada dalších aplikací nás klidně udrží celé hodiny v nezdravé poloze. Krčíme se a krk nezdravě ohýbáme vsedě, vleže, vestoje, dokonce i za chůze.

„Postupně se tak načítá doba strávená ve špatném, nefyziologickém postavení těla, a tím se zvětšuje jeho nerovnováha a přetížení,“ varuje primářka Michaela Tomanová. „Zejména pokud máte sedavou práci, je důležité při delší době strávené ve strnulé pozici využívat dynamické změny této pozice a úlevové polohy, při kterých se svaly protáhnou a zrelaxují,“ dodává. I tady platí: „Snažte se mít hlavu v menším předklonu a nedívat se na telefon dolů, ale co nejvíce před sebe.“

Syndrom falešného zvonění

Zdálo se vám někdy, že vám v kapse vibruje nebo zvoní telefon, ale když jste se podívali, nikdo nevolal? Nebyl to duch, ale kuriózní porucha vnímání, se kterou se někdy v životě setká většina lidí. Prokazují to různé studie, například losangeleský klinický psycholog David Laramie ve své dizertační práci zkoumal 320 dospělých, kteří pravidelně používají mobilní telefon. Dvě třetiny respondentů prohlásilo, že už se s „přízračným zvoněním“ aspoň jednou setkali.

Tenhle fenomén není škodlivý, jen zvláštní. Vědci pro něj ale mají vysvětlení. Náš mozek je už tak zvyklý na vibrace telefonu, že se nechá zmást i malým brněním v noze nebo tím, že se nám oblečení tře o kůži. „Aktivují se při tom stejné receptory, jako když cítíme vibrovat telefon, je to podobný prožitek. Přidružená asociace nás pak přesvědčí o tom, že nám zvoní mobil,“ vysvětlil magazínu The Week neurovědec Sliman Bensmaia z Chicagské univerzity.

Nomofobie

Anglické slovo „nomophobia“ se ujalo už v roce 2012. Neznamená nic jiného než „no-mobile phobia“ čili: fóbie ze situací, kdy nemůžeme používat mobilní telefon. Třeba když se vybije nebo ho zapomeneme doma. To, co je pro většinu lidí prostě nepříjemnost, může u někoho vyvolat silně úzkostné stavy nebo dokonce záchvat paniky.

Porucha, která je úzce spojená s fenoménem závislosti na mobilu, bývá předmětem humoru, ale v reálu jde o závažný problém. Podobně jako u jejího staršího sourozence FOMO – chorobného strachu, že něco prošvihneme.

Další digitální choroby

Technoference – potřeba neustále přerušovat běžné aktivity, jako je konverzace, jídlo, sport nebo i sex, kontrolováním mobilu.

Syndrom Truman Show – utkvělá představa, že náš život je reality show, kterou neustále někdo sleduje. Roli v ní můžou hrát sociální sítě.

Google efekt – „lenivění“ mozku způsobené nezájmem se učit nebo získávat nové informace. Protože si to přece můžeme vygooglovat.

Kyberzávrať – dezorientace a pocity závrati způsobené novým nebo nepřehledným digitálním prostředím, třeba po aktualizaci softwaru na mobilu.

Internetová závislost – neustálá a neodolatelná potřeba být on-line. Má projevy klasické závislosti včetně abstinenčních příznaků.

Nomofobie je vlastně jakási podmnožina FOMO, myslí si Larry Rosen, americký psycholog a autor knihy iDisorder. „Všichni jsme se naučili pozorně čekat na to, až nám na telefonu vyskočí notifikace. Jsme trochu jako Pavlovovi psi. Kontrolujeme telefon – a za dvě minuty ho kontrolujeme znova, i když se mezitím nic neudálo. Ovládá nás při tom jak reflex, tak úzkost a potřeba ujistit se, že jsme nic nepropásli,“ popsal magazínu TechHive. Zmínil také vlastní experiment, ve kterém vyšlo najevo, že čím častěji člověk telefon používá, tím hůře zvládá abstinenci. Podobně jako u jiných závislostí.

Technostres

Larry Rosen a jeho kolegyně, profesorka Michelle M. Weilová, přišli také s populárním termínem „technostres“. Jde o civilizační chorobu, která začíná v hlavě, ale může přerůst i do fyzických potíží: specifický druh stresu, za kterým je nutkavá potřeba být neustále on-line, být „na příjmu“ a vstřebávat další a další informace. Důsledkem může být neklid, úzkostné stavy, deprese, chronická únava a další duševní i tělesné obtíže.

Nejlepší prevence? Omezit užívání smartphonů, tabletů, laptopů a elektroniky vůbec. To se bohužel lépe řekne než provede, a tak nám většinou nezbývá než snažit se napáchanou škodu ve volných chvílích vyvážit. Z tělesného hlediska pomůže pravidelný pohyb, který se postará nejen o vyvážení pohybového aparátu, ale i o prevenci stresu. Uleví i mysli; spolu s meditací, relaxačními technikami, výlety do přírody a ideálně také dny, kdy úplně vypneme. Sebe i své přístroje.

Kyberchondrie

Hyponchondrie je stará jako sama medicína, ale internet ji posunul na novou úroveň. Kdo si někdy negoogloval příznaky a nenabyl na chvilku přesvědčení, že jeho vyrážka nebo bolest v krku je symptomem vážné nemoci? Valnou většinu lidí to rychle přejde, ale ti, co mají už tak sklon k hypochondrii, se takhle mohou propadnout do neurózy, úzkostí a iracionálních obav o vlastní život. Přitom ne všechno, co nám vyhledávač vyplivne, musí být pravda, a běžné příznaky jen málokdy značí skutečně vážné onemocnění.

Doktoři z domácího diagnostikování taky radost nemají. „Zdaleka nejde jen o to, že jim hledání příznaků on-line podrývá autoritu,“ píše v eseji pro magazín Quartz psycholožka Mary Aikenová. „Může skutečně narušit celý proces diagnózy. To když si pacienti přečtou o vzácných nebo smrtelných onemocněních a na základě toho se jim objeví jejich ‚symptomy‘.“ V první řadě je potřeba rozlišovat mezi seriózními a pochybnými lékařskými weby; druhým krokem by pak vždy měla být návštěva skutečného lékaře.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

ilustrační snímek
Poradna: Syn po nás chce peníze na školu. Já jsem pro a manžel proti

Nemůžeme se s manželem dohodnout, jestli máme nebo nemáme přispět našemu osmnáctiletému synovi na jeho program. Já jsem pro, manžel je proti. Čtenářka Jitka...  celý článek

Ilustrační fotografie
Pět tipů, jak zlepšit fyzickou kondici. Na začátku pomůže rychlá chůze

Uvědomujete si to pokaždé, když dobíháte autobus, protože se ještě několik zastávek snažíte maskovat své funění. Vaše fyzická kondice je na bodu mrazu. Chtěli...  celý článek

Není radno podceňovat obsah vaší kabelky. Může vás zachránit před spálením nebo...
Deset věcí, které by nám v létě neměly chybět v kabelce

Dámská kabelka je jako truhlice s pokladem. Vejde se do ní tolik věcí, že se občas nestačíme divit. Vedle nezbytností, jako jsou peněženka či klíče, by v ní...  celý článek

(Ilustrační snímek)
UKÁZKA Z KNIHY: Ženy by teď měly muže podržet, tvrdí psycholog Zimbardo

„Na rozdíl od žen a jejich emancipačních hnutí se muži nikdy nezformovali, aby zaktualizovali svou roli ve společnosti,“ píše psycholog Philip Zimbardo ve své...  celý článek

(Ilustrační foto)
Zmírnit bolesti při menstruaci umí heřmánek, teplo i endorfiny

Asi to znáte. Bolest v podbřišku přichází obvykle v prvních dnech cyklu a může se zdržet pár hodin nebo i pár dnů. Každopádně nám běžný život moc neulehčí....  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační foto)
Méně jídla, delší život? Kalorická restrikce zatím funguje jen u opic

Výrazně méně kalorií = lepší kondice a delší život. Na tuhle formulku přísahají fanoušci takzvané kalorické restrikce, které se dostává víc a víc pozornosti. U...  celý článek

záda bolest zad
Bolesti zad mají mnoho příčin. Pozor na stres i časté sezení

Bolí mě záda! S touto stížností přichází do ordinací lékařů až třetina pacientů. Mnoho lidí však jen tiše trpí, protože bolest prostě vnímají jako nutné zlo,...  celý článek

Ilustrační fotografie
Chutě zrají s věkem. Jestli jsme na sladké, je dáno i geneticky

Jak se mění naše chutě? Tak především stárnou – víte sami, že v pěti letech chuťovým pohárkům lahodilo něco jiného než v pětadvaceti nebo pětačtyřiceti. Pak...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Jemné svatební líčení, které zvládnete sama
Jemné svatební líčení, které zvládnete sama

V životě nás žen je mnoho událostí a dnů, kdy chceme vypadat lépe jak jindy, a ten svatební je bez pochyby jedním z nich. Kromě toho je však velice důležité tak... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.