Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tabletové rameno, kyberchondrie, technostres. Nové nemoci digitální doby

  0:30aktualizováno  0:30
Digitální éra – digitální nemoci. Souchotě ani záškrt nás už nedostanou, zato máme zdravotní potíže, psychické poruchy nebo přinejmenším podivné syndromy, které naše předky netrápily. A ani nemohly, jsou totiž spojené s technologiemi, jež používáme každý den.
(Ilustrační foto)

(Ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Tabletové rameno

Specifická bolest je způsobená tím, jak se krčíme nad tabletem, elektronickou čtečkou nebo i velkým smartphonem. „Tablet běžně používáme tak, že ho máme položený na nohou, v klíně nebo ho držíme v rukách. V této poloze dochází k velkému předklonu a předsunutí krční páteře a hlavy,“ popisuje Michaela Tomanová, primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí.

Výsledkem je podle ní napětí a přetížení ramenních svalů – a následné bolesti v oblasti ramen nebo krční páteře. Přidat se k nim můžou bolesti hlavy, celých paží, předloktí či rukou. „Postupně se mohou rozvíjet i degenerativní změny na páteři. Máme i pacienty ve věku okolo dvaceti let, kteří mají například počínající změny na ploténkách,“ upozorňuje lékařka.

Ještě horší vliv může mít shrbený posez nebo postoj na malé děti. Protože jsou tablety poměrně nová záležitost, nikdo zatím pořádně neprozkoumal jejich dlouhodobý vliv na vývoj pohybového ústrojí; lékaři ale radí být ve střehu. Americká pediatrická akademie například doporučila předškolákům, aby nad tabletem netrávili víc než hodinu denně.

Domácí lékař

Co pomůže při práci dospělým? Dobrá opora zad, hlavy i rukou. „Abychom nepřetěžovali ramena a paže, je důležité opřít si ruce například o trup nebo o stůl. Pokud pracujeme s tabletem, můžeme využít stojánek a zařízení v rukách vůbec nedržet. Doma nebo jinde, kde se můžeme volně relaxačně položit třeba na sedačku, se pak snažíme, abychom měli tablet položený na nohou nebo na polštáři. Je třeba mít povolené svaly trupu a těla včetně horních končetin a ‚jen‘ používat ruce,“ vysvětluje Michaela Tomanová. Raději než dolů se vždy snažte dívat před sebe.

Syndrom esemeskového krku

K prvně jmenovanému má velice blízko a je možná ještě o něco starší. Přece jen chytré telefony většina z nás už dávno používá dnes a denně. A to nejen na psaní SMS zpráv. Internet, maily, hry, sociální sítě a celá řada dalších aplikací nás klidně udrží celé hodiny v nezdravé poloze. Krčíme se a krk nezdravě ohýbáme vsedě, vleže, vestoje, dokonce i za chůze.

„Postupně se tak načítá doba strávená ve špatném, nefyziologickém postavení těla, a tím se zvětšuje jeho nerovnováha a přetížení,“ varuje primářka Michaela Tomanová. „Zejména pokud máte sedavou práci, je důležité při delší době strávené ve strnulé pozici využívat dynamické změny této pozice a úlevové polohy, při kterých se svaly protáhnou a zrelaxují,“ dodává. I tady platí: „Snažte se mít hlavu v menším předklonu a nedívat se na telefon dolů, ale co nejvíce před sebe.“

Syndrom falešného zvonění

Zdálo se vám někdy, že vám v kapse vibruje nebo zvoní telefon, ale když jste se podívali, nikdo nevolal? Nebyl to duch, ale kuriózní porucha vnímání, se kterou se někdy v životě setká většina lidí. Prokazují to různé studie, například losangeleský klinický psycholog David Laramie ve své dizertační práci zkoumal 320 dospělých, kteří pravidelně používají mobilní telefon. Dvě třetiny respondentů prohlásilo, že už se s „přízračným zvoněním“ aspoň jednou setkali.

Tenhle fenomén není škodlivý, jen zvláštní. Vědci pro něj ale mají vysvětlení. Náš mozek je už tak zvyklý na vibrace telefonu, že se nechá zmást i malým brněním v noze nebo tím, že se nám oblečení tře o kůži. „Aktivují se při tom stejné receptory, jako když cítíme vibrovat telefon, je to podobný prožitek. Přidružená asociace nás pak přesvědčí o tom, že nám zvoní mobil,“ vysvětlil magazínu The Week neurovědec Sliman Bensmaia z Chicagské univerzity.

Nomofobie

Anglické slovo „nomophobia“ se ujalo už v roce 2012. Neznamená nic jiného než „no-mobile phobia“ čili: fóbie ze situací, kdy nemůžeme používat mobilní telefon. Třeba když se vybije nebo ho zapomeneme doma. To, co je pro většinu lidí prostě nepříjemnost, může u někoho vyvolat silně úzkostné stavy nebo dokonce záchvat paniky.

Porucha, která je úzce spojená s fenoménem závislosti na mobilu, bývá předmětem humoru, ale v reálu jde o závažný problém. Podobně jako u jejího staršího sourozence FOMO – chorobného strachu, že něco prošvihneme.

Další digitální choroby

Technoference – potřeba neustále přerušovat běžné aktivity, jako je konverzace, jídlo, sport nebo i sex, kontrolováním mobilu.

Syndrom Truman Show – utkvělá představa, že náš život je reality show, kterou neustále někdo sleduje. Roli v ní můžou hrát sociální sítě.

Google efekt – „lenivění“ mozku způsobené nezájmem se učit nebo získávat nové informace. Protože si to přece můžeme vygooglovat.

Kyberzávrať – dezorientace a pocity závrati způsobené novým nebo nepřehledným digitálním prostředím, třeba po aktualizaci softwaru na mobilu.

Internetová závislost – neustálá a neodolatelná potřeba být on-line. Má projevy klasické závislosti včetně abstinenčních příznaků.

Nomofobie je vlastně jakási podmnožina FOMO, myslí si Larry Rosen, americký psycholog a autor knihy iDisorder. „Všichni jsme se naučili pozorně čekat na to, až nám na telefonu vyskočí notifikace. Jsme trochu jako Pavlovovi psi. Kontrolujeme telefon – a za dvě minuty ho kontrolujeme znova, i když se mezitím nic neudálo. Ovládá nás při tom jak reflex, tak úzkost a potřeba ujistit se, že jsme nic nepropásli,“ popsal magazínu TechHive. Zmínil také vlastní experiment, ve kterém vyšlo najevo, že čím častěji člověk telefon používá, tím hůře zvládá abstinenci. Podobně jako u jiných závislostí.

Technostres

Larry Rosen a jeho kolegyně, profesorka Michelle M. Weilová, přišli také s populárním termínem „technostres“. Jde o civilizační chorobu, která začíná v hlavě, ale může přerůst i do fyzických potíží: specifický druh stresu, za kterým je nutkavá potřeba být neustále on-line, být „na příjmu“ a vstřebávat další a další informace. Důsledkem může být neklid, úzkostné stavy, deprese, chronická únava a další duševní i tělesné obtíže.

Nejlepší prevence? Omezit užívání smartphonů, tabletů, laptopů a elektroniky vůbec. To se bohužel lépe řekne než provede, a tak nám většinou nezbývá než snažit se napáchanou škodu ve volných chvílích vyvážit. Z tělesného hlediska pomůže pravidelný pohyb, který se postará nejen o vyvážení pohybového aparátu, ale i o prevenci stresu. Uleví i mysli; spolu s meditací, relaxačními technikami, výlety do přírody a ideálně také dny, kdy úplně vypneme. Sebe i své přístroje.

Kyberchondrie

Hyponchondrie je stará jako sama medicína, ale internet ji posunul na novou úroveň. Kdo si někdy negoogloval příznaky a nenabyl na chvilku přesvědčení, že jeho vyrážka nebo bolest v krku je symptomem vážné nemoci? Valnou většinu lidí to rychle přejde, ale ti, co mají už tak sklon k hypochondrii, se takhle mohou propadnout do neurózy, úzkostí a iracionálních obav o vlastní život. Přitom ne všechno, co nám vyhledávač vyplivne, musí být pravda, a běžné příznaky jen málokdy značí skutečně vážné onemocnění.

Doktoři z domácího diagnostikování taky radost nemají. „Zdaleka nejde jen o to, že jim hledání příznaků on-line podrývá autoritu,“ píše v eseji pro magazín Quartz psycholožka Mary Aikenová. „Může skutečně narušit celý proces diagnózy. To když si pacienti přečtou o vzácných nebo smrtelných onemocněních a na základě toho se jim objeví jejich ‚symptomy‘.“ V první řadě je potřeba rozlišovat mezi seriózními a pochybnými lékařskými weby; druhým krokem by pak vždy měla být návštěva skutečného lékaře.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Lenka s Rosťou na závěrečném setkání obou párů
Lenka není flákač, ale je to moje žena a milenka, zaznělo ve Výměně

Nebýt vtipného Rosti, byla by středeční premiérová Výměna manželek celkem nuda. Nikdo se nepopral ani nehádal, jak jsou diváci zvyklí, a slzy tekly jen...  celý článek

ilustrační snímek
Rodinná poradna: Syn při hraní on-line hry chatuje s cizími lidmi

Nevím, jak ochránit svého desetiletého syna, když je on-line. Snažila jsem se s ním o všech zásadách bezpečnosti mockrát mluvit, ale stále mu to nedochází....  celý článek

Ilustrační fotografie
Čtyřicítka je zlomový věk. Právě teď se svému tělu věnujte víc než dřív

Zatímco o zdraví dětí a seniorů se mluví na každém kroku, takzvaný střední věk tolik pozornosti nepřitahuje. Jako by se rozumělo samo sebou, že se dospělý...  celý článek

Tak Luis vypadá, když se vydá třeba jen na procházku.
Muž se díky plastikám mění v elfa, protože miluje fantasy příběhy

Luis Padron (25) z Argentiny miluje příběhy fantasy a nejvíc je zamilovaný do postav elfů. Už od malička snil o tom, že bude jednou stejný jako oni. A nyní si...  celý článek

Libuše s Huyen, které zachránila život.
Krušné chvíle za mřížemi. Libuše zachránila spoluvězeňkyni život

Život za mřížemi pluje zdánlivě jednotvárně, ale i tam se občas odehrají dramata. Několik jich zažila i šestapadesátiletá Libuše, která si odpykává trest za...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.