Mířím do zbrusu nového studia na Václavském náměstí, které je vybaveno speciální interaktivní podlahou. Na první pohled mi připomíná japonské taneční hry, kdy musíte šlapat na barevné body na podlaze. Snad bude nové cvičení pod vedením trenéra Radka Pajiče taky tak zábavné, doufám.
Žádný flákání, iDNES!
„Naše tělo potřebuje provést spoustu různých pohybů k tomu, abychom protáhli a procvičili všechny svaly. Ideální cvičení by proto mělo být kombinací různých druhů cvičení,“ vysvětluje mi Radek Pajič, zatímco mi ukazuje bohaté vybavení malé tělocvičny. Podle něj není náhoda, že se v oboru fitness neustále přichází s novými trendy - při opakování stejných namáhavých pohybů si na ně totiž tělo časem zvykne a nemají už takový efekt. Hodně sportů je navíc jednostranných a neprocvičí pořádně fyzičku a zároveň neposílí svaly.
Na lekci se ke mně připojí další dvě dívky, Radek totiž nejraději pracuje se skupinkou a část hodiny probíhá jako kruhový trénink. To vše nám vysvětluje, když se začneme rozcvičovat na powerplatech. Zatímco pod námi vibrují, tak na nich poskakujeme, děláme dřepy, kliky a další běžné cviky k rozehřátí.
„Pořádně a žádný flákání, holky, ještě třikrát. I iDNES to dá ještě třikrát!“ ozývá se za námi a mě dochází, že iDNES bude asi moje dnešní přezdívka. Se zatnutnými zuby ještě třikrát poskočím a jsem ráda, že powerplaty vypínáme a přesouváme se na slibovanou interaktivní podlahu.
Tělocvična nebo klub?
Místnost s činkami, překážkami, lany, kužely a dalšími sportovními pomůckami osvětluje jen UV světlo, ve kterém vynikne LED osvětlení podlahy i barevné detaily nářadí a našeho oblečení. I díky taneční muzice to spíš připomíná hudební klub než tělocvičnu. Když Radek vysvětlí ostatním dívkám, jak budou mezitím cvičit v páru, nastaví na dotykové obrazovce program na podlahu. Mým prvním úkolem je skákat na jedné noze na čísla podle toho, jak se budou rozsvěcet, při dopadu zaznamenají senzory mou váhu a rozsvítí další číslo.
Říkám si, že to bude snadné jako skákat panáka, ale to jsem tedy na omylu. Nikdy totiž nevím, kde se rozsvítí další číslo, a neustále se proto otáčím jak holub na báni. Zároveň se snažím být rychlá, protože počítač sleduje výsledky mé a ostatních dívek, abychom se mohly vzájemně motivovat a soutěžit. Hopsám jako o život a střídám při tom nohy, abych aspoň trochu držela stabilitu a tempo.
„Žádný takový, iDNES, pěkně po jedný nožce skáčeme,“ napomíná mě trenér a několik následujících skoků málem skončí mým pádem. Trenér už už chce zasáhnout, ale pak naštěstí zapípá časový limit a já se jdu vystřídat s druhou dívkou.
Společně s třetí dívkou děláme dřepy a držíme se přitom za dlaně, abychom se příliš nepředkláněly. Za chvíli prostřídám partnerku a trénink probíhá kruhovým systémem. Jsem za to docela ráda, protože cvičení na svítící podlaze je opravdu zábavné, ale zároveň strašně vyčerpávající. Interakce s počítačem opravdu připomíná arkádové hry z Japonska, které jsou velmi náročné na postřeh a rychlou reakci. Při některých cvicích je to zase hra twister, kdy se snažíte zkroutit končetiny a pak s nimi pohybovat tak, jak vám barevné puntíky na podlaze kážou. Vůbec se nezlobím, když složitější cviky zahrnující kliky na třech končetinách vyjdou na moje spolucvičenky, protože to vypadá dost složitě.
Další cviky na blikající podlaze připomínají typický houpavý pohyb sumo zápasníků. Jednu nohu mám uprostřed a druhou nakročím bokem na rozsvícené světlo. Nejvíc se mi líbí pohyb připomínající bruslení, při kterém uskakuji z pravé nohy na levou a druhou za sebe zakopávám, jako kdybych se odrážela na bruslích.
S lanem jako z grotesky
Z dalších cviků mě pak nejvíc pobaví trénink s pružným lanem jako na bungee jumping. Trenér mi ho i s postrojem zaváže kolem boků a dá mi za úkol běžet k protější stěně. Těžkými a váhavými kroky jsem se přiblížila tak do dvou třetin, dál už mě lano pustit nechce.
PaviGym SquareInteraktivní sportovní podlahu můžete vyzkoušet v Bomton Power Concept v pasáži Jalta na Václavském náměstí. Jednorázová hodina stojí 650 Kč, při nákupu více lekcí najednou cena klesne na 450 Kč. Využít můžete i akce 1 plus 1 zdarma, pokud si na cvičení přivedete kamaráda či kamarádku. |
„Teď běž na místě a zkus co nejvíc zvedat kolena,“ říká trenér a já si nejdřív myslím, že jde o vtip. Jakmile přece odlepím jednu nohu od podlahy, síla lana mě přitáhne zpátky k jeho úvazu, a ještě se mnou při tom pěkně flákne o zeď, představuji si (asi pod vlivem příliš mnoha shlédnutých grotesek). Nakonec to přeci jen zkusím a nic strašného se nestane, jak mě ujišťuje trenér při pohledu na paniku v mých očích.
Po asi čtyřiceti minutách tréninku se zadýchané a zpocené vděčně vracíme na powerplaty, po kterých se tentokrát už jenom povalujeme a protahujeme se přitom. Jsem unavená, ale příjemně uvolněná a veselá, čtyřicet pět minut lekce v Bomton Power Conceptu mi uběhlo jako voda v následující osvěžující sprše. Nakonec mě trenér Radek Pajič potěšil, když pochválil mou fyzičku. „Docela dobrý, iDNES. To je hned poznat, že se nějakému sportu věnuješ,“ říká mi při odchodu a já jsem na svůj nepříliš oslnivý výkon hned trochu pyšnější. Vzpomínka mi na něj zůstala v podobě dvoudenního tahu ve stehnech, kdykoliv jsem se pokoušela sednout si.
