Co s vajíčky? Dvě týdně pro nemocné, čtyři pro zdravé

Po pondělní koledě máte doma hromadu vajec, která ovšem mají kvůli cholesterolu pověst nepřátelské potraviny. Jenže na druhou stranu se uvnitř skořápky skrývají také některé důležité vitamíny nebo minerální látky.

Nejlépe stravitelná jsou vejce naměkko (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Jste-li tedy zdraví, nejste obézní a nemáte vysokou hladinu cholesterolu, nemusíte se vajíček bát. Čtyři až šest týdně vám vůbec neuškodí, byť žloutek opravdu obsahuje velké množství cholesterolu. Jenže poslední výzkumy ukazují, že cholesterol z potravin nepřechází do lidského organismu v takové míře, jak se předpokládalo.

Nemocní jen dvě vajíčka týdně

Lékaři doporučují, aby denní příjem cholesterolu nepřevýšil u zdravého člověka 300 miligramů, u nemocných 100 miligramů. To dokonce znamená až jedno vajíčko denně. Ovšem pozor, vajíčka jsou obsažena i v jiných potravinách.

Co se skrývá ve vejcích

Vajíčka obsahují vitamíny A, A1, B2, B3 a B6, vápník, fosfor či hořčík.

Ohrožení lidé s vysokou hladinou cholesterolu v krvi by si týdně neměli dopřát víc než dvě vajíčka. "Ideální je, když jsou ještě součástí nějakého pokrmu," upozorňuje specialistka na výživu Ilona Karasová.

Když cholesterol pomáhá

Rodiče nemusí vajíčka zakazovat jako něco nezdravého dokonce ani dětem. Mohou jim dokonce pomáhat ke správnému vývoji. Jak upozorňuje odborný server vyzivadeti.cz, cholesterol i tuk (který je rovněž ve vajíčkách) potřebuje dětské tělo pro svůj růst, vývoj buněk či tvorbu některých hormonů.

"Pokud mají děti dostatek pohybu, jejich tělo bez problémů větší množství energie využije. Pokud je navíc v jídelníčku dostatečné množství ovoce a zeleniny, nebude umírněná konzumace vajec v žádném případě představovat problém," uvedl server.

Vajíčka navíc obsahují vitamíny A, A1, B2, B3 a B6, vápník, fosfor či hořčík. A to všechno jsou látky, které potřebuje nejen dětský, ale i dospělý organismus.

Jak se vyhnout salmonele

Vzpomenete si na slavný americký film Frajer Luke s Paulem Newmanem v hlavní roli? Scénu, jak se vsadí, že sní padesát vajec a málem to nepřežije? Vajíčka je možné připravit na několik způsobů. Existuje nějaký, který je možný označit za nejzdravější?

"Obecně platí, že nejlépe stravitelná jsou vejce naměkko a nejhůř vajíčka natvrdo a smažená. U vajíček naměkko je ale větší riziko nakažení salmonelou," upozorňuje Karasová.

Podle testů je při snášce nakaženo salmonelami až 90 procent vajec. Bakterie ovšem zůstávají na skořápce, při rozklepávání se mohou dostat dovnitř a při nedostatečné tepelné úpravě "přežít".

Proto je dobré vejce před použitím omýt. Ovšem nikoli ještě před uložením do ledničky. Tím by se totiž zničila jejich přirozená ochranná vrstva na skořápce.

Vajíčka patří špičkou dolů

Když už jsme u skladování, vajíčka by se měla vždy ukládat špičkou dolů, ačkoli mnoho lidí pokládá za přirozenější, když se vajíčka položí širším koncem dolů.

Ideální teplota pro skladování je mezi pěti a osmi stupni Celsia. Vejcím nejméně prospívá změna teploty. Když si je vezete z obchodu, kde byla v chladícím boxu, třeba v autě, na které praží sluníčko, může se skořápka orosit. A to je pak ideální prostředí pro tvorbu plísní.

Odborníci doporučují vyndavat vajíčka z lednice jen tehdy, když už je potřebujete. Venku by neměla být déle než hodinu před použitím.

Bílá, nebo hnědá skořápka?

Liší se svou kvalitou vajíčka s bílou a hnědou skořápkou? Nikoli. Ačkoli si mnozí lidé myslí, že hnědá vejce jsou lepší, mají oproti těm bílým jen jednu přednost: jejich skořápka je pevnější.

skladování

Vejce mají minimální trvanlivost 28 dní od data snášky, skladovat se mohou od 5 do 8 stupňů Celsia.

V ledničce vydrží minimálně měsíc, ovšem za předpokladu, že mají neporušenou skořápku.

Podobné je to i se zabarvením žloutku. Tmavší automaticky neznamená zdravější. Spíše záleží jen na druhu pigmentu. Je ovšem pravdou, že tmavší žloutky dodávají pokrmu lepší barvu.

Světlejší žloutky jsou pro mnohé lidi podezřelé. O zbarvení žloutku totiž do značné míry rozhoduje krmivo pro slepice. Výraznější barvu má žloutek od slepice, která se krmila trávou nebo vojtěškou, protože obsahují takzvané xantofyly. Ovšem i ve velkochovech je možné barvu žloutku ovlivnit správě nakombinovanou krmnou směsí.

Jak poznat čerstvé vejce

Je to skoro vědecký pokus, ale pokud se chcete přesvědčit, že zakoupené vejce je čerstvé, prosviťte skořápku lampou. Bílek by měl mít bělavou až narůžovělou barvu, žloutek je pěkně kulatý a přesně uprostřed, vzduchová bublina je malá.

Když ponoříte vejce do sklenice s vodou, zůstane u dna. Pokud není čerstvé, vyplave na povrch.

Pokud vajíčko rozklepnete, bílek by měl být dobře spojený se žloutkem, neroztéká se, žloutek má tvar pravidelné polokoule. Když šleháte sníh, žloutek a bílek lehce oddělíte a z bílku se snadno a rychle ušlehá.