Už několik let umožňuje vyhláška ministerstva zdravotnictví poslat pacienty po vybraných operacích domů už druhý den po zákroku.
Jak ale upozorňuje Jiří Fencl, vedoucí lékař Oddělení jednodenní chirurgie pražské Nemocnice s poliklinikou Vysočany, většina zavedených chirurgických pracovišť nadále pokračuje v tradičním systému: pacienta přijmou jeden, dva dny před operací a propustí ho nejdříve druhý či třetí den po zákroku.
Vhodné zákroky jednodenní péče: - Onemocnění žlučníku - Kýla - Chronický zánět slepého střeva - Hemoroidy - Křečové žíly |
"A to i po výkonech, po kterých v zahraničí chodí pacienti domů již po několika hodinách. Nabídky různých klinik se většinou omezují na výkony kosmetické (plastické) chirurgie nebo ortopedické zákroky, jako je artroskopie," řekl doktor Fencl.
Křečové žíly, kýla i žlučník
Poznamenal, že v režimu jednodenní chirurgie, tedy hospitalizace do 24 hodin se dají řešit mnohá onemocnění. Pacienti přitom v nemocnici stráví jen jednu noc – pokud to samozřejmě jejich zdravotní stav umožňuje.
"Po některých výkonech – křečové žíly nebo drobné pupeční kýly – je propuštění možné dokonce již v den zákroku," uvedl Jiří Fencl. Dodal, že kratší pobyt na lůžkovém oddělení výrazně snižuje riziko nemocničních nákaz, urychluje rekonvalescenci a zkracuje dobu pracovní neschopnosti. Současně minimalizuje psychický stres z delšího pobytu v nemocničním prostředí.
Kromě zmiňovaných křečových žil nebo kýly je možné jednodenní chirurgií řešit třeba chronický zánět slepého střeva, onemocnění žlučníku nebo hemoroidy.
"Operace křečových žil patří mezi výkony, které se v režimu jednodenní péče již provádí standardně," konstatoval doktor Fencl.
První operace před 100 lety
Ačkoli je v Česku jednodenní chirurgie relativní novinkou, její úplné počátky sahají až do přelomu 19. a 20. století. V letech 1899 až 1908 provedl skotský lékař James H. Nicoll téměř devět tisíc operací jednodenních chirurgie, přičemž pacienty byly děti. K nejčastějším zákrokům patřily operace kýly, rozštěpu patra či operace pro nápravu zdeformované nohy.
Jednodenní péče přináší i značné úspory zdravotním pojišťovnám. Ta největší - VZP – uvedla, že uplynulé čtyři roky ušetřila až 100 milionů korun. |
Masivní rozvoj nastal s rozvojem miniinvazivních operačních metod, především laparoskopie a artroskopie. Laparoskopií, tedy z několika drobných řezů, se například operuje žlučník, kýla anebo slepé střevo.
Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý připomněl, že pro pacienty je u jednodenní chirurgie lákavé především to, že pooperační dobu tráví doma, ve svém prostředí a se svými blízkými.
"Zároveň ovšem musí počítat s tím, že je na ně kladena větší zodpovědnost – značnou část předoperační i pooperační doby jsou bez dohledu zdravotnického personálu a je tedy na nich, nakolik jsou disciplinovaní a řídí se pokyny lékařů," řekl Tichý.
"Větší nároky jsou kladeny také na rodinu pacienta, protože po výkonu a propuštění z nemocnice je obvykle nutné, aby nemocnému někdo pomohl a dohlédl na něj," dodal.
Jednodenní péči mohou poskytovat ambulantní i lůžková zdravotnická zařízení, která splňují všechny potřebné požadavky. Mezi ně podle mluvčího VZP patří také to, že musí mít lůžkové oddělení, aby bylo možné řešit případné zdravotní komplikace.
V roce 2012 bylo klientům VZP provedeno v jednodenní péči celkem 13 757 výkonů, z toho 6 404 v ambulantních a 7 352 v lůžkových zařízeních. Oproti roku 2009 to je nárůst o 383 procent. Nejvíce zákroků bylo chirurgických (8 597), následovaly ortopedické výkony (3 202).
