Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh kluka, který vypadá jako nevychovaný. Má ADHD

aktualizováno 
Za písmeny ADHD se skrývají slova Attention Deficit Hyperactivity Disorder, což je nepříjemná neurovývojová porucha. Charakteristická je pro ni těžko udržitelná pozornost, impulzivita a hyperaktivita. Všechny tyto příznaky se projevují už v raném dětství. To je případ i šestiletého Davídka.

Asistenční pes bude pro malého Davídka tím nejvěrnějším kamarádem. | foto: Archiv - Zdraví

Příznaky impulzivity a hyperaktivity se u chlapců objevují třikrát až pětkrát častěji, čímž na sebe mnohem více upozorňují a okolí je pak považuje za zlobivé, nezvladatelné a nevychované. U dívek častěji převažuje porucha pozornosti, takže si o nich lidé myslí, že jsou poněkud hloupé.

Davidovi stanovili diagnózu, když nastoupil do školky. Právě v ní jsou poprvé nastolena pravidla, která je pro děti s ADHD náročné dodržovat. Davídek na pobyt ve školce reagoval těžkou hyperaktivitou, tiky ve tváři, poruchami pozornosti a chováním, jež se vymykalo tomu, které se od dětí jeho věku v tomto zařízení očekává – chlapcovo chování zkrátka nebylo standardní.

Co si pamatovat

Syndrom ADHD byl vždy považován za zdravotní problém, který postihuje malé děti – jedná se totiž o neurovývojovou poruchu, tedy o poruchu vyzrávání a funkce mozku. Podle Světové zdravotnické organizace ale touto poruchou trpí zhruba 3,4 % dospělé populace na celém světě, a proto už i u nás byla zařazena do psychiatrické klasifikace. Povědomí o této nemoci je ale zatím malé a většina lidí, kteří touto poruchou trpí, si to neuvědomuje, a tím pádem ani nevyhledává odbornou pomoc.

„Společnost tak nějak předpokládá, že se člověk bude chovat podle pravidel, která jsou nastavená. Jakmile to tak není, je tento jedinec obvykle označen nálepkou potížista,“ povzdechla si Davidova maminka při líčení toho, jak se nemoc u syna projevuje: „Jeho mozek zpracovává informace jinak než mozek zdravého dítěte. Nezapojuje ta správná centra a je pro něj složité zkoncentrovat se, pochopit a zpracovat informace. Nevydrží v klidu, má neustálé a nezvladatelné nutkání hýbat se, ale nekoordinuje svoje pohyby a sráží věci kolem sebe. Stále poskakuje, válí se po zemi, leze po čtyřech, opakuje stereotypní pohyby,“ vysvětluje synovo chování Jiřina Zezulová.

Přitom Davídek nemá viditelné mentální postižení, takže na lidi působí jako normální, ale nevychované a neposlušné dítě. Každý, kdo si s malými dětmi prožil „období vzdoru“, kdy se na veřejnosti vzpěčovaly a vztekaly, si umí představit, jaké nepříjemné situace zažívá rodina malého „pacienta“. Zatímco většina dětí z toho poměrně brzy vyroste, Zezulovi se s „jiným“ chováním syna musejí vyrovnávat i ve školním věku.

Děti s diagnózou ADHD jen velmi těžko nacházejí přátele. Dětský kolektiv umí být velice krutý, byť neuvědoměle, na rozdíl od společenství dospělých lidí. Tak „trochu jiné“ jedince děti od sebe odhánějí, nadávají jim, jsou na ně zlé a provokují je. Mnohdy od těchto projevů není daleko k šikaně, především pak na vyšších vzdělávacích stupních.

Bez přátel jde všechno hůř

Davídek a jemu podobné děti nejsou schopné rozpoznat, že je ostatní nemají rádi a ubližují jim, ale hlavně takový přístup ke své osobě vůbec nechápou. Rodina Zezulových neponechala problémy svého syna bez povšimnutí a absolvovala všemožná neurologická a psychologická vyšetření. Na jejich základě byl David poslán do speciální Pedagogické poradny pro autisty, kde dostal doporučení a díky tomu mu byla přidělena asistentka pedagoga, což školka akceptovala.

Příznaky ADHD u dětí:

  • jsou nepozorné při školních úkolech, opomíjejí detaily, dělají chyby z nepozornosti
  • neudrží trvale pozornost při úkolu nebo při hře
  • pokud jim někdo zabrání v činnosti, kterou musejí následně ukončit, jsou impulsivní a afektované
  • působí, že během rozhovoru neposlouchají
  • i když pochopí instrukce, nedokončují úlohy
  • mají problém naplánovat si své aktivity
  • nesnášejí úkoly vyžadující soustředění a trpělivost
  • ztrácejí věci, hračky, školní potřeby atd.
  • vnější podněty snadno přeruší jejich soustředění
  • zapomínají na své denní úkoly a povinnosti
  • nedokáží klidně sedět, vrtí se na židli, hrají si s rukama
  • pobíhají nebo lezou často v nevhodných situacích
  • obtížně zachovávají klid a ticho
  • jsou stále v pohybu
  • neustále hovoří
  • často vyhrknou odpověď před dokončením otázky
  • dělá jim potíže čekat, až na ně dojde řada
  • často přerušují ostatní
  • mají silné emoční projevy i na drobné podněty
  • bývají sociálně nevyzrálé, mají komunikační problémy

Zdroj: www.adehade.cz

Navíc měl speciální vzdělávací plán a pedagožka z poradny sledovala, jak se zapojuje do kolektivu. Díky těmto opatřením udělal David za tři roky docházky do školky velký pokrok, jen s těmi kamarády to většinou nevyšlo.

Hrozba sociálního vyloučení

Rodina se stále setkává se značným nepochopením, a to jak ze strany dětí, tak – snad ještě více – dospělých. „Chlapce, kterého syn považoval za nejlepšího kamaráda, rodiče v posledním roce docházky do školky nechali přeřadit do jiné třídy. Údajně proto, že od Davídka chytal špatné chování,“ se smutkem v hlase vzpomíná na zážitky ze školky Jiřina Zezulová.

„Paní učitelka mi říkala, že ona si to nemyslí, protože chlapec je problémový i bez Davídkova přičinění a potíže s ním byly i po přeřazení do jiné třídy,“ říká paní Jiřina ani ne tak proto, aby si stěžovala, ale aby doložila, že děti s diagnózou ADHD ani jejich rodiče nemají příliš jednoduchý život. Zdaleka to totiž nebylo jediné „přeřazení“ Davidova kamaráda, které se na žádost rodičů tzv. zdravého dítěte uskutečnilo.

„Takoví lidé nás v podstatě sociálně vylučují ze společnosti,“ upozorňuje paní Jiřina.

Mluví, mluví a mluví

Pravdou je, že komunikace s dítětem s ADHD a potažmo i s jeho rodiči je pro okolí náročnější – v případě Davida nejen proto, že kromě jiného trpí i dyslálií (patlavostí), takže mluví překotně a nesrozumitelně, i když díky návštěvám logopedie se to zlepšuje. Mezi další příznaky jeho poruchy patří i to, že musí neustále mluvit, zkrátka nedokáže mlčet, takže zastavit se „na kus řeči“ s jeho maminkou není jednoduché.

„Skáče do řeči, nenechá mě s nikým promluvit, okamžitě na sebe začne strhávat pozornost tím, že se předvádí, vydává skřeky, dělá blbiny. To pochopitelně vyvolává vlnu nevole a dospělí se pohoršují nad jeho chováním. Z toho pramení další pocity sociálního vyloučení, ponížení a frustrace nás obou,“ popisuje Jiřina Zezulová.

Nejlepší přítel je pes

Pozor na pět signálů

Pět signálů, které vás upozorňují na psychickou poruchu dítěte

Ilustrační fotografie

Děti s ADHD nechtějí, a hlavně neumějí být samy. Potřebují, aby se jim neustále někdo věnoval, hrál si s nimi, všechno jim neustále vysvětloval. Jak jim pomoci? Existuje několik způsobů, od dlouhodobé spolupráce s psychology a speciálními pedagogy přes procedury stimulující správná mozková centra až po čtyřnohého kamaráda. Pejsek, pochopitelně patřičně vycvičený, je úžasným pomocníkem, ale hlavně oním kýženým kamarádem.

Díky charitativnímu projektu získá Davídek Zezula toho nejlepšího přítele, kterého nikdo nenechá přeřazovat do jiné třídy a nebude mu zakazovat stýkat se s ním. Naopak. Asistenční pejsek bude tím nejvěrnějším a nejlepším kamarádem a parťákem, jakého malý chlapec doposud měl. Dnes už je dobře známá skutečnost, že zvířata jsou vynikajícími terapeuty, takže se dá předpokládat, že pes Davida zklidní, ten se nebude tolik vztekat a hystericky plakat a bude snáze navazovat vztahy s okolím.

Rada nad zlato

Zkušenosti s ADHD si předávají maminky na webu eMimino.cz.

Lidé si pak snad uvědomí, že chlapec není zlobivý a neposlušný, ale že má skutečný a nepříjemný zdravotní problém, s nímž musí on i jeho rodina každý den bojovat. A možná, že za nějakou dobu nikdo nejen podle vzhledu, ale ani podle chování nepozná, že David Zezula trpí ADHD.

Článek vyšel v listopadovém vydání časopisu Zdraví.

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
UKÁZKA Z KNIHY: Ženy by teď měly muže podržet, tvrdí psycholog Zimbardo

„Na rozdíl od žen a jejich emancipačních hnutí se muži nikdy nezformovali, aby zaktualizovali svou roli ve společnosti,“ píše psycholog Philip Zimbardo ve své...  celý článek

(Ilustrační foto)
Zmírnit bolesti při menstruaci umí heřmánek, teplo i endorfiny

Asi to znáte. Bolest v podbřišku přichází obvykle v prvních dnech cyklu a může se zdržet pár hodin nebo i pár dnů. Každopádně nám běžný život moc neulehčí....  celý článek

Zuzana Hejnová
Na první dítě nechci čekat do čtyřiceti, říká Zuzana Hejnová

Ve svých třiceti letech má před sebou srpnové mistrovství světa v Londýně, příští rok by ještě chtěla zkusit mistrovství Evropy, dál už se ve své kariéře moc...  celý článek

Ilustrační fotografie
Pět tipů, jak zlepšit fyzickou kondici. Na začátku pomůže rychlá chůze

Uvědomujete si to pokaždé, když dobíháte autobus, protože se ještě několik zastávek snažíte maskovat své funění. Vaše fyzická kondice je na bodu mrazu. Chtěli...  celý článek

Exotické smoothie s mangem a marakujou
Takhle chutná léto nejlépe. Ve sklenici a třeba s troškou alkoholu

V tuto roční dobu si ovoce užívá i ten nejzapálenější fanoušek pečínky. Je všude kolem, někdy – třeba na zahradě – stačí jen natáhnout ruku a hodovat. Občas...  celý článek

Další z rubriky

Ivan Fales, vedoucí oddělení buněčné terapie ÚHKT.
Ředitel banky: Boom s využitím transplantace pupečníkové krve je pryč

Když chtěla jedna maminka kvůli uložení pupečníkové krve pro své dítě zrušit stavební spoření, rozmluvil jí to. Pupečníková krev ztrácí na významu. „Zbytečné...  celý článek

(Ilustrační foto)
Zmírnit bolesti při menstruaci umí heřmánek, teplo i endorfiny

Asi to znáte. Bolest v podbřišku přichází obvykle v prvních dnech cyklu a může se zdržet pár hodin nebo i pár dnů. Každopádně nám běžný život moc neulehčí....  celý článek

Ilustrační fotografie
Medicína ušitá na míru. Změna písmene DNA „opraví“ pacienta

Číst v lidské DNA jako v otevřené knize? Odborníci ze Středoevropského technologického institutu CEITEC v Brně to umí. Díky takzvanému sekvenování nové...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Konec umělé masce: Jak vybrat make-up
Konec umělé masce: Jak vybrat make-up

Už nemusíte bojovat s nekonečnou nabídkou odstínů a hromadou upatlaných ubrousků. Stačí pár jednoduchých triků, díky kterým vyberete make-up na první dobrou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.