Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi míří na dovolenou do lázní

  0:01aktualizováno  0:01
Ještě před několika lety znamenaly lázně pro většinu lidí jediné - pobyty hlavně pro starší nebo nemocné lidi. Doba se však změnila a do lázeňských center stále častěji míří mladí lidé. Jen tak, na dovolenou. A lázně se jim začaly přizpůsobovat.

Mladé dvojice procházející se po kolonádách přestávají být výjimkou. Dovolená v lázních se totiž stává fenoménem.

Lidé už nejezdí odpočívat jen k moři nebo do hor, ale také do lázní, které jim vedle přírody nabízejí i různé relaxační koupele a kúry.

Roste zájem o relaxační pobyty
"Platí to stoprocentně, přibývá mladších klientů, kteří si platí pobyt úplně sami a využívají naší nabídky zdravotní dovolené s léčebnými procedurami," potvrzuje Pavel Václavík, ředitel Priessnitzových lázní v severomoravském Jeseníku.

Zdejší lázně proto už nenabízejí jen klasickou vodoléčbu pro lidi trpící třeba nemocemi dýchacích cest, ale také manažerské pobyty, případně kurzy hubnutí. Podobnou zkušenost potvrdili na dotaz také v Luhačovicích, jihočeské Třeboni nebo v Lázních Bělohrad.

"Zvyšuje se zájem o rekondiční pobyty, přibývá i mladší klientela. Rozšířili jsme proto nabídku programů o pobyty se zaměřením na relaxaci," říká Michaela Zajícová z Lázní Bělohrad.

Čekání na EU
Lázně nabídku rozšiřují i kvůli blížícímu se vstupu země do Evropské unie. "Je snahou orientovat se spíš na zahraniční i tuzemskou samopláteckou klientelu, nabízíme proto jak klasické nejméně čtrnáctidenní léčebné pobyty, tak sedmidenní relaxační pobyty, které mohou být samozřejmě i kratší," potvrdil Jakub Dvořák z třeboňských lázní Aurora.

SLOVNÍČEK

Plně hrazený pobyt - lázně předepisuje lékař, pojišťovna je hradí kompletně. Předepisují se například po operacích, onkologických onemocněních, ale také lidem s vadami pohybového aparátu, chronicky nemocným dětem a podobně.

Příspěvková lázeňská péče - pobyt, na který pacient částečně přispívá ze svého (platí si sám ubytování a stravu), předepisuje jej lékař, pacient doplácí až několik tisíc korun.

Lázeňská místa - lokality, kde se budovaly lázně, nejčastěji kolem léčivých pramenů či třeba nalezišť léčivého bahna. Každé se většinou zaměřuje na určitý okruh zdravotních problémů.

Lázeňská zařízení - jednotlivé lázeňské domy, většina jich je soukromých. Avšak vzhledem k tomu, že využívají národní přírodní bohatství, musí zajišťovat řadu povinností, které dříve financoval stát.

Balneoterapie - lázeňská léčba sestávající z léčebných koupelí a pití minerálek z léčivých pramenů, součástí je i rehabilitace a úprava životosprávy.

Bahenní terapie - v některých lázních se specializují na používání léčivého bahna.

Speleoterapie - některá zařízení například pro astmatiky využívají při terapiích i podzemních jeskyní kvůli lepšímu vzduchu.

Některá střediska také nabízejí svým klientům prodloužené víkendy. Třeboňské Bertiny lázně si oblíbili mimo jiné sportovci, v minulých letech tu odpočívali atleti Tomáš Dvořák a Jan Železný, ve městě pobýval i hokejista Jaromír Jágr.

Některé lázně se však drží své původní klientely, jako třeba známý Jáchymov.

"Zdravá mladší klientela má samozřejmě jiné nároky než host-pacient. A v sanatoriích, která se specializují na péči o nemocné, nelze dost dobře skloubit požadavky těchto různorodých skupin. Jediným skutečným relaxačním pobytem jsou proto vánoční a silvestrovské pobyty, kdy v sanatoriích neprobíhá klasické léčení," vysvětluje Eduard Bláha, ředitel jáchymovských lázní.

Je dost míst?
Někteří lidé se nemohou dostat do lázní v době, kdy by chtěli, ačkoli jim pobyt předepsal lékař. Lázně se brání: je to často tím, že všichni chtějí přijet na jaře nebo v létě.

Viktor Šaroch trpí Bechtěrevovou nemocí, která mu mimo jiné ztěžuje pohyb. Proto jezdí do lázní, konkrétně do Teplic. A tvrdí, že nynější lázeňský systém, kdy lázně vesměs spravují soukromé firmy, nahrává tomu, aby měly zájem hlavně o zahraniční klienty platící v hotovosti.

"Tak by tomu nemělo být, protože lázně přece hospodaří s něčím, co patří státu," soudí muž, kterému vadí, když se do lázní nedostanou lidé, kterým pobyt předepsal lékař.

V létě je narváno
S tím, že se někteří její klienti do lázní nedostanou, se setkává i Všeobecná zdravotní pojišťovna. "Každoročně zaznamenáme určitý počet klientů, kteří se kvůli kapacitním problémům do lázní nedostanou. Snažíme se jim najít náhradní pobyt," uvádí mluvčí pojišťovny Jiří Suttner.

Resortní ministerstvo naopak o podobné potíži neví. "Cizinci se léčí především v západočeských lázních, především v Karlových Varech. Se stížnostmi, že lázeňská zařízení v Karlových Varech vracejí z kapacitních důvodů návrhy pojišťovnám, jsme se však v posledních letech nesetkali," uvádí Karla Kubíková z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

Podle ní se sice stává, že je někdy zájem větší než kapacitní možnosti, ale spíš u specializovaných zařízení. "Zejména u léčby nemocí pohybového a nervového ústrojí v hlavní sezoně," říká.

Její slova potvrzuje Miriam Pešková z obchodního oddělení klimkovických lázní. "Většina hostů žádá o jarní a letní termíny, kdy jsou všechny lázně přeplněné. Často se na nás pak zlobí, že jim nejsme schopni vyhovět termínem. Musí pochopit, že disponujeme celý rok stále stejným počtem lůžek," vysvětluje Pešková.

Podobnou zkušenost mají podle primáře Jana Vrabce i v lázních Karlova Studánka. "Termíny nástupu musíme někdy v letním období plánovitě určovat tak, aby se bránilo návalovému převýšení kapacitních možností nad poptávkou," uvádí Vrabec.

Lázně samy se však na druhou stranu nijak netají tím, že chtějí, aby k nim jezdilo hodně těch, kdo za pobyty platí sami. Cizinci navíc zaplatí za léčbu víc než české pojišťovny.

"Cena hrazená zdravotními pojišťovnami nepokrývá často ani náklady. Právě platba od zahraničního samoplátce umožňuje většině lázní další rozvoj. Díky nim loni naše lázně neodmítly z kapacitních důvodů jediného českého klienta," tvrdí Eduard Bláha, ředitel lázní Jáchymov.

Přísnější pravidla
Je navíc možné, že lékaři budou muset tak jako tak předepisování lázní omezit. Chystá se totiž zpřísnění podmínek pro předepisování hrazené lázeňské péče. Zatím se nemění počet lidí, kterým léčbu plně hradí pojišťovny, klesá však počet těch, kterým hradí jen léčbu, nikoli už ubytování a stravu.

Otázkou také zůstává, kdo lázně skutečně potřebuje. Vůbec to totiž nemusí být člověk po náročné léčbě či operaci. "Třeba u nás lidem po transplantacích orgánů lázně nepředepisujeme, potřebují je spíše ti, kdo mají zažívací potíže ze stresu," vysvětluje lékař Jan Martínek z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

DVA ÚHLY POHLEDU

Lázně pomáhají psychice
Na lázně je třeba se dívat jinak než dřív. Dlouho sloužily k něčemu, co už dnes není potřeba. Lze to ukázat třeba na příkladu chorob trávicího traktu dříve se tyto nemoci prostě v lázních měly vyléčit, ale dneska už máme mnoho nových účinných metod a léků, a tak lázně v tomto případě nejsou potřeba.

Mluvím o nemocích, jako je peptický vřed, nádory, střevní záněty. Lázně terapii pouze doplňují, avšak potíže neléčí, je proto nesmyslné předepisovat je třeba na žaludeční vředy nebo žlučníkové obtíže. Když s nimi chtějí lidé jet do lázní, měli by si to zaplatit sami.

Jistě, lázně mohou být dobré třeba po operacích žlučníku nebo pro lidi, kteří mají rakovinu střev, protože si tam mohou odpočinout a jejich psychický stav se tak může zlepšit, ale není pravda, že do lázní jezdit musí.

Velkou úlohu by však lázně mohly hrát v péči o pacienty s funkčními poruchami. Ti si stěžují na příznaky, které napodobují organická onemocnění, ale ani při podrobném vyšetření se nenalezne žádná podstatná odchylka.

Mezi tato funkční onemocnění řadíme například takzvanou žaludeční neurózu, dráždivý tračník, zácpu, některé průjmy a další. Roli při jejich vzniku hraje zvýšená citlivost trávení, ale také trvalý stres a podobně. Na rozdíl od organických chorob se přitom nedají často dost dobře léčit.
MUDr. Jan Martínek gastroenterolog IKEM  


Hrozí zneužívání pobytů
Lázeňská péče zaujímá nezastupitelné místo v systému komplexní léčebné péče. Nejčastěji ji předepisuje neurolog, ortoped nebo rehabilitační lékař, návrh schvalují revizní lékaři pojišťoven. Tento systém v sobě bohužel skrývá některá úskalí.

Existuje totiž velká skupina pacientů, kteří jsou zvyklí pravidelně jezdit do lázní, ačkoli to nepotřebují. Sami však mají pocit, že to jejich zdravotní stav vyžaduje, a že na lázně proto mají jakýsi trvalý nárok.

Často se jim díky neodbytnosti podaří poukaz na lázně získat, neboť návrh komplexní lázeňské péče je s trochou dobré vůle možné vystavit prakticky komukoliv. Existují sice podmínky, které je třeba splnit, nicméně jsou hodně obecné a široké.

Schválení revizním lékařem pak již bývá víceméně jen formalitou. To je dle mého špatně, protože revizní lékaři, místo aby zkontrolovali, zda pacient skutečně lázeňskou péči potřebuje, například tak, že se důkladně seznámí s jeho dokumentací a jeho skutečným zdravotním stavem, de facto jen hodnotí formulační schopnosti navrhujícího lékaře.

Do lázní tak jezdí mnoho lidí, kteří je nepotřebují. Průměrná cena jednoho léčebného pobytu, který hradí pojišťovna, se přitom pohybuje mezi třinácti až osmnácti tisíci korunami. Ročně tak stojí lázně jen VZP hodně přes miliardu korun.
MUDr. Jan Hnízdil, rehabilitační lékař VFN Praha 

Autoři:




Nejčtenější

Nafukovací lehátko ve tvaru plameňáka je "must-have" sezony.
Plameňáci ovládli léto, ale ikonami jsou už šedesát let

Luxusní šaty a šperky, obyčejná trička z řetězců, neonové lampy a nafukovací lehátka mají letos jedno společné. Vládnou jim plameňáci. Kýčovití, přesto...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

Zlatým hřebem 50. ročníku brněnského veletrhu módy Styl a Kabo se stala nedělní...
Modelky představily nejnovější kolekci návrhářky Vivienne Westwoodové

Zlatým hřebem 50. ročníku brněnského veletrhu módy Styl a Kabo se stala nedělní přehlídka Vivienne Westwoodové. Dámské a pánské modely z kolekce na podzim a...  celý článek

Lake Bellová
Lake Bellová: Děti vychovávám tak, aby si vážily starých lidí

Herečka Lake Bellová (38) denně naráží na to, že si dnešní mládež neváží starších lidí. Své děti tak vede k tomu, aby ke starším lidem měly úctu. A hlavně po...  celý článek

Osvěžující salát s rajčaty, okurkou a čerstvou mátou
Rajčata nejsou jen na špagety a na pizzu. Co s červeným nadělením?

Konec prázdnin je ve znamení dozrávajících červených plodů, které v sobě během slunečných dnů akumulovaly všechnu krásu a sladkost léta. Pokud jste propadli...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Nedaří se vám otěhotnět? Šest tipů, které usnadní početí

Za neúspěšnou snahou otěhotnět může stát několik překvapivých faktorů. Stres, starší partner, ale i nadváha. Zjistěte, co všechno si hlídat a na co pamatovat,...  celý článek

Mozková mrtvice - ilustrační fotografie
Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte?

Na mozku jsme závislí. To on rozhodne, zda si přečtete tento článek a napijete se u toho kávy. Vše probíhá automaticky. Ovšem jen do chvíle, než mozkovou tepnu...  celý článek

Ilustrační fotografie
Uroložka: Koupání v řece ani bazénu zánět močových cest nezpůsobuje

Každá druhá žena aspoň jednou za život prodělala zánět močových cest, i proto lékaři doporučují věnovat péči hlavně prevenci. "Koupání v řece ani bazénu...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Na unavenou pleť i zvýraznění tváře. Rozjasňovač umí zázraky
Na unavenou pleť i zvýraznění tváře. Rozjasňovač umí zázraky

Pořídit je můžete v pudru, tubě i v peru a pokud víte, jak je správně nanášet, dokáží vaši tvář opravdu zkrásnět. Přesto... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.