Aspirin slaví 112 let a podle vědců ho čeká skvělá budoucnost

Nejstarší uměle vyrobený lék právě slaví 112. výročí. Ačkoli by se mohlo zdát, že aspirin je za tu dobu známý do posledního zrníčka, jeho účinky jsou neustále předmětem rozsáhlého bádání.

Aspirin snižuje riziko rakoviny tlustého střeva (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Aspirin je pro mnohé první volbou při těch nejběžnějších zdravotních potížích, jako jsou bolesti hlavy, zubů, svalů a kloubů nebo při horečkách.

Kyselina acetylsalicylová, která je obsažená v tomto medikamentu, tlumí funkce takzvaných prostaglandinů, což jsou látky, které hrají klíčovou roli v procesu zánětů.

Prevence infarktu a mrtvice

Nejnovější studie ovšem přinesly zajímavé objevy, především pozitivní účinek aspirinu v prevenci onemocnění rakovinou tlustého střeva. Známy jsou rovněž účinky léku jako prostředku pro snížení rizika kardiovaskulárních chorob.

"Zjištění z posledních let naznačují, že kyselina acetylsalicyilová má lidstvu stále co nabídnout, zejména v prevenci kardiovaskulárních i nádorových onemocnění," říká docent Bohumil Seifert, přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Kyselina acetylsalicylová totiž působí proti shlukování krevních destiček a dnes se běžně podává pacientům s prokázanou ischemickou chorobou srdeční a v rámci sekundární prevence srdečního infarktu a mozkových příhod.

"Nefunguje to ovšem tak, že by si dejme tomu šedesátiletý muž s nadváhou řekl, že se bude proti infarktu chránit jedním spolknutým Aspirinem denně," upozorňuje profesor Jan Kvasnička, který působí jako vedoucí lékař Oddělení klinické hematologie a Trombotického centra na LF UK a VFN v Praze.

"V tomto případě je nutná návštěva kardiologa, až ten může o případném nasazení Aspirinu rozhodnout," dodává lékař.

Kdo by se měl Aspirinu vyhnout?

Jako všechny léky může mít Aspirin i nežádoucí vedlejší účinky. "Patří sem především podráždění žaludku, které se dá poměrně úspěšně eliminovat pomocí speciálního potahu tablety, nebo přidáním pomocných látek, aby se předešlo dráždění sliznice žaludku," vysvětluje farmaceut Zbyněk Čalkovský.

Aspirin by neměli brát lidé s astmatem a krvácivými stavy a lidé s žaludečními a dvanácterníkovými vředy. "Aspirin není vhodný ani pro děti do dvanácti let a pro ženy v třetím trimestru těhotenství," upozorňuje Zbyněk Čalkovský.

Při léčbě Aspirinem je důležité dodržovat pravidla jeho užívání. "Tablety byste měli užívat s časovým odstupem čtyř až osmi hodin a nikdy nepřekročit dávku 4 gramy denně," uvádí farmaceut. Lék by se měl polykat po jídle a zapít dostatečným množstvím tekutiny. Při léčbě Aspirinem lékaři doporučují vyvarovat se alkoholu.

Z historie Aspirinu

Už ve starověku se ke snižování horečky a tlumení bolesti používal odvar z kůry vrby bílé (Salix alba). První pokusy o izolaci účinné látky, kyseliny salicylové, proběhly v roce 1826 a dále se hledala stabilní účinná forma.
V roce 1897 vyrobil derivát této kyseliny v chemicky čisté formě německý chemik a zaměstnanec společnosti Bayer Felixem Hoffman, který hledal antirevmatikum pro svého otce. Jako lék byl Aspirin patentován o dva roky později.
K nebývalému rozšíření po celém světě přispěla především vlna španělské chřipky.