Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Anorexie trápí i školáky, spouští ji stres i přehnané požadavky rodičů

  4:28aktualizováno  4:28
Poruchy příjmu potravy se přesouvají ze středních škol na základní. Přesto je nejkritičtějším obdobím puberta. Spouštěčem potíží je i stres.

Poruchami příjmu potravy už netrpí jen baletky a modelky, štíhlostí jsou posedlé i velmi malé děti. | foto: Profimedia.cz

Poruchy příjmu potravy neničí život jen dospívajícím dívkám či mladým ženám, ale přesouvají se do nižších věkových kategorií. Trpí jí už i malé děti do deseti let. "Poruchy příjmu potravy se vyskytují od útlého dětství až do dospělosti," potvrzuje lékařka Petra Uhlíková z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty v Praze.

Jsou to psychická onemocnění. To znamená, že od určitého stádia chování spojené s anorexií či bulimií nemocný člověk není schopen ovládat, ani se sám bez pomoci druhých nemoci zbavit.

Mentální anorexií trpí na celém světě až jedno procento mladých dívek, bulimie je rozšířenější, postihuje 1 až 3 procenta mladých dívek. "Některá kritéria mentální bulimie splňuje v České republice až patnáct procent dospívajících," vyčísluje psychiatrička.

Kritický je věk dospívání

Anorexie a bulimie jsou sice z hlediska věku typickou diagnózou dospívajících, ale nejsou výjimečné ani pacientky z prvního stupně základní školy. "Moje nejmladší pacientka začala odmítat jídlo už v pěti letech s cílem udržet si váhu kvůli sportu," varuje psychiatrička.

Kritický je podle ní hlavně věk dospívání, kdy probíhají velké tělesné změny a zároveň také velké změny v myšlení a vytváření sebehodnocení.

S tím souhlasí i primář Dětské psychiatrie Fakultní nemocnice v Motole Jiří Koutek. "Anorexie, respektive poruchy příjmu potravy, k dětské a dorostové psychiatrii patří, protože nejčastější začátek onemocnění je kolem 14. a 15. roku a pak kolem 17. roku. Setkáváme se často s tím, že onemocnění nasedne na přirozeně se měnící tvar těla z dětského na dívčí, a to dívku znepokojí, má obavu z nadváhy," vysvětluje primář Koutek.

Varovné příznaky

* Pokles nebo stagnace váhy v době, kdy by dítě mělo růst a přibývat.
* Nechutenství, výkyvy váhy, výběr pouze některých potravin.
* Nadměrný zájem o zdravý životní styl nebo diety, zájem o kalorické hodnoty potravin, nadměrná fyzická aktivita, časté kontroly váhy, vyhýbání se společnému jídlu s rodinou.
* Stopy po přejídání - doma mizí potraviny, objevují se schované obaly od sladkostí, ztrácejí se peníze. Může se objevit zhoršení nebo výkyvy nálady nebo spánku.
* Nespokojenost s vlastním vzhledem a vyhýbání se společenským aktivitám, hlavně když jsou spojeny s jídlem, například rodinná večeře.
* K opravdu kritickým ukazatelům patří výrazný pokles váhy o víc než 25 procent vzhledem k výšce a věku, kolapsové stavy, které mohou signalizovat metabolický rozvrat, zpomalení srdeční frekvence, intenzivní zvracení, depresivní stavy nebo sebevražedné chování.
* Dítě se často dostává s rodiči do konfliktu kvůli jídlu.

Stejně tak k adolescentnímu věku patří i pocity nejistoty, které zahrnují vlastní vzhled. Právě v této době jsou dospívající zvýšeně citliví na jakékoli hodnocení okolím, mají tendenci srovnávat se s různými vzory. "Hodnocení i srovnávání probíhá častěji v rovině vnějších kvalit, tedy vzhledu, váhy, materiálního zabezpečení a společenské úspěšnosti," míní Uhlíková.

Spouštěčem může být chronický stres

Poznámky týkající se vzhledu a případné nadváhy bývají ale pouze spouštěčem, faktorů prý bývá více. K těm nejčastějším patří kromě pohlaví, věku a osobnostních rysů také nepříznivé životní události.

"Poruchami příjmu potravy onemocní ženy asi desetkrát častěji než muži. Rizikovými osobnostními rysy jsou impulzivita a perfekcionismus. Významný může být chronický stres, například vleklé spory mezi rodiči, soupeření se sourozencem nebo neadekvátní tlak, například požadování vyššího výkonu v oblasti studia nebo sportu, než je dítě schopné nebo ochotné dosáhnout," vyjmenovává doktorka Uhlíková.

Třetina pacientů se vyléčí

V období dospívání patří anorexie a bulimie k třetímu nejčastějšímu psychiatrickému onemocnění, s úmrtností dvakrát vyšší ve srovnání s ostatními psychiatrickými pacienty a desetkrát vyšší v porovnání se zdravou populací.

"U dětí jde o závažnou diagnózu, která může mít trvalé následky v oblasti psychosomatického vývoje a reprodukčních funkcí, úmrtnost při těchto poruchách v dětském věku je tři procenta, celkově umírá na poruchy příjmu potravy pět až deset procent pacientů. Jedna třetina se vyléčí po první epizodě onemocnění, u jedné třetiny se epizody nemoci vracejí opakovaně a asi dvacet procent pacientů má chronický průběh onemocnění," říká Uhlíková.

Úspěšnost léčby podle jejích slov závisí na tom, jak dlouho porucha trvá a jak je nemoc intenzivní. Obecně prý platí pravidlo, že čím je kratší doba nemoci, tím snáze se léčí.

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
(ilustrační snímek)

"Hodně závisí také na motivaci pacientů k léčbě,. Podobně jako u závislostí na návykových látkách nemáme možnost vyléčit toho, kdo léčbu odmítá. Proto má u dětských pacientů s malou motivací lepší výsledky intenzivnější a direktivnější léčba," podotýká Uhlíková s tím, že právě u mladších pacientů je nejúčinnější hospitalizace, protože její výhodou je vytržení z domácího prostředí, kde ani pacient, ani rodiče nezvládají nejen jídelní patologii, ale také své emoce a vzájemnou komunikaci.

Vícerodinná skupinová terapie má úspěšnost až 90 procent

"V rámci režimové terapie je přesně strukturován čas a dodržování pravidel včetně učení, psychoterapeutických aktivit, spánkového a jídelního režimu, návštěv, telefonátů a dalších aktivit. Postupnými kroky se dosahuje přiměřeného jídelního režimu a odpovídající hmotnosti. K novým směrům v léčbě adolescentů s poruchami příjmu potravy patří vícerodinná skupinová terapie. Úspěšnost této metody je vysoká, uvádí se, že 60 až 90 procent pacientů je dlouhodobě zcela vyléčeno," tvrdí Uhlíková.

Jaké hrozí potíže

Poruchy příjmu potravy

Jde o okruh onemocnění, kam patří mentální anorexie (odmítání jídla), bulimie (záchvaty přejídání a zvracení) a také přejídání spojené s jinými psychickými poruchami, například se stresem.

U poruch příjmu potravy (zkráceně ppp) jsou typické obavy z tloušťky, manipulace s jídlem sloužící ke snížení hmotnosti a zkreslené vnímání vlastního těla. Jde o psychická onemocnění. Nemoc bývá doprovázena ztrátou zájmu o kontakt s vrstevníky (především u anorexie) i nesoustředěností a náladovostí. Středem zájmu se stává jídlo a vlastní postava.

Mentální anorexie

Nemoc nastupuje nejčastěji v pubertě a adolescenci, postihuje v 95 procentech dívky.

Vyznačuje se:
1. Odmítáním udržovat svou tělesnou hmotnost na minimální váze či nad ní vzhledem k věku a výšce, BMI (Body Mass Index) klesne pod 17,5. Nízkou hmotnost si nemocný způsobuje sám - odmítáním jídla, cvičením, zvracením či užíváním projímadel. 2. Intenzivní strach z přírůstku hmotnosti navzdory podváze.
3. Popírání tělesné podváhy, narušené vnímání svého těla - navzdory podváze si připadá nemocný normální či tlustý.
4. Tělesná hmotnost či stavba těla se odráží v nízkém sebevědomí.
5. Dívky a ženy přestávají menstruovat, a to i několik měsíců.

Záchvatovité přejídání

Nemoc postihuje obě pohlaví a může se rozvinout od dospívání v podstatě v jakémkoliv věku. Častou příčinou bývá nevyvážené stravování, které může být způsobeno také různými redukčními dietami.

Častým důsledkem bývá přibírání na váze, deprese, nespokojenost s vlastní osobou.

Porucha se vyznačuje:
1. Nevyvážené stravování - značné omezování se v jídle (i hladovění) či jednostranný jídelníček se střídá s neodolatelnou, nutkavou touhou se přejíst. Takové stavy nejsou výjimečné, naopak se s jistou pravidelností opakují.
2. Po "záchvatu" konzumace potravy přichází fyzicky nepříjemné pocity z přejedení, ale obvykle nedochází ke zvracení.
3. S nárůstem hmotnosti roste i nespokojenost se sebou a snaha se nejrůznějším způsobem omezovat v jídle.
4. Porucha se častěji rozvíjí jako reakce na stres,
citové strádání či depresivní nálady.

Mentální bulimie

Nemoc postihuje především dívky a ženy ve věku dospívání.

Vyznačuje se:
1. Neustálým zabýváním se jídlem, neodolatelnou touhou po jídle a epizodami přejídání.
2. Snahou zmírnit vliv jídla na váhu zvracením, přechodnými hladovkami či projímadly.
3. Chorobným strachem z tloušťky, nízkým sebevědomím přehnaně závislým na vzhledu a hmotnosti.

www.pppinfo.cz

Autoři:




Nejčtenější

ilustrační snímek
Rodinná poradna: Syn při hraní on-line hry chatuje s cizími lidmi

Nevím, jak ochránit svého desetiletého syna, když je on-line. Snažila jsem se s ním o všech zásadách bezpečnosti mockrát mluvit, ale stále mu to nedochází....  celý článek

Soufflé au chocolat
Hříšně dobré čokoládové dezerty nejen na víkend

Už žádné pocity viny. Čokoláda není jen božská mana, která vám pomůže překonat stresové situace a zlepšit náladu. Ona je dokonce zdravá. Prospívá srdci,...  celý článek

Zuzana Kečkéšová, bioložka z Ústavu organické chemie a biologie
Strach z rakoviny může být inspirací, tvrdí bioložka Zuzana Kečkéšová

Podívala se na rakovinu z opačné strany než všichni před ní - do míst v těle, kde rakovina nebývá. A položila si základní vědeckou otázku: Proč? Proč...  celý článek

Ilustrační fotografie
Ze sexu nás už hlava nebolí. Častěji se z milování vymlouvají muži

Co se změnilo v posledních letech za dveřmi našich ložnic? V sexu jsme odvážnější, ale spíme spolu méně často. Ze společných hrátek se spíš vymlouvají muži,...  celý článek

Baňkování a čínská medicína
Baňkování uvolní svaly a pomůže při nachlazení. Pár dní však máte modřiny

Možná to vypadá neuvěřitelně, ale staletími prověřená metoda baňkování vám může pomoci od bolesti zad, nachlazení, ale třeba i proti celulitidě. Počítejte však...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Sedm překvapivých známek inteligence: chaos, vulgarity a černý humor

Jadrný slovník, nezvyklý smysl pro humor nebo nepořádek na psacím stole – návyky, které by si jen málokdo spojil se zvýšenou inteligencí. Přesto vědci...  celý článek

Šéfkuchařka Jana Bilíková
Ženy mají v kuchyni cit pro detail a systém, říká šéfkuchařka Bilíková

Vystudovala práva, ale nakonec si místo taláru oblékla kuchařský rondon. Pracovala po celém světě ve vyhlášených restauracích, kde se tvrdě dělá i osmnáct...  celý článek

Ilustrační fotografie
Čtyřicítka je zlomový věk. Právě teď se svému tělu věnujte víc než dřív

Zatímco o zdraví dětí a seniorů se mluví na každém kroku, takzvaný střední věk tolik pozornosti nepřitahuje. Jako by se rozumělo samo sebou, že se dospělý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.