Jednoduché rady, jak ve zdraví zvládnout návrat z teplých krajů

Rozhodli jste se prodloužit si léto ve vzdálené exotice? Teplé moře, bílá pláž, azurové nebe a slunce nad hlavou, to zní jako sen. Po něm však může přijít nepříjemné probuzení. Při vysokých výkyvech teplot dostává zabrat náš imunitní systém.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Není divu, že v době, kdy jsou dny stále chladnější a sychravější a slunečních paprsků rychle ubývá, toužíme utéct alespoň na chvíli do tropického ráje, kde léto téměř nikdy nekončí. Takový pobyt nadopuje člověka a neskutečnou u porcí endorfinů. Má to ale jeden háček.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Exotická dovolená, na kterou se vydáme během chladnějších měsíců, znamená velkou zátěž pro náš imunitní systém. Vinou obrovského teplotního šoku, kterému se tak chtě nechtě vystavíme. Což mnozí záhy poznají na vlastní kůži, když se den po návratu probudí s palčivou bolestí v krku, chřipkou nebo jinou virózou.

Teplotní extrémy

Možná si teď říkáte, jak je to nespravedlivé. Vždyť vyměnit zimu a plískanice za pořádnou dávku hřejivého teplíčka je moc fajn. Slunce, moře, vlhké podnebí – to všech všechno přece úžasně prospívá tělu i duši. To je jistě pravda.

Avšak pouze za předpokladu, že téhle ozdravné kúře nepředchází klimatický šok, kdy se rozdíl teplot může během jediného dne vyšplhat až přes 40 stupňů Celsia! Na tak extrémní zvraty není zkrátka naše tělo stavěné.

Nečekaný stres

Prudké a nezvyklé změny počasí představují v podstatě jakýsi druh stresu, při kterém se aktivuje část mozku zvaná hypotalamus. Zde se nacházejí řídící centra, která, kromě jiného kontrolují hladinu různých hormonů v krvi.

Pozor na srdíčko

Odborníci v této souvislosti používají termín „holiday heart syndrom“ označující reálné nebezpečí srdečních arytmií, jež mohou vzniknout jako důsledek radikálních klimatických změn.

V případě stresové reakce začne organismus produkovat větší množství stresových hormonů (adrenalin, kortizol, kortizon), což následně ovlivní činnost většiny orgánů.

Jinými slovy, tělo se ocitne ve stavu, kdy se připravuje na útěk či boj. Všechny tyto procesy jsou velmi náročné a vyčerpávají energetické zásoby organismu.

Proto je třeba co nejrychleji je doplnit. V opačném případě si koledujete o problém.

Hlavně nic neuspěchat!

• První den po návratu se snažte pokud možno hodně odpočívat (kufry se špinavým prádlem vám nikam neutečou) a pořádně se vyspěte. Vydatný a zdravý spánek působí jako hotový elixír: dodává tělu sílu a energii, kterou teď budete potřebovat pro další rozjezd.
• Ještě včera jste běhali po pláži jen v tričku a šortkách a je dost možné, že kdesi hluboko uvnitř stále ještě cítíte sílu tropického sluníčka. To už vás teď ale nezahřeje. Dbejte tedy na to, abyste po návratu zbytečně neprochladli. Ideální je zvolit vrstvené oblečení.
• Zvyšte příjem tekutin a zařaďte dostatek vitaminů – pokud možno v přirozené podobě (čerstvé ovoce a zelenina). Důležitý je především vitamin C. Tento velmi účinný antioxidant dohlíží ne nejen na správnou funkci imunity, ale napomáhá také tvorbě protistresových hormonů. Jeho bohatým zdrojem jsou citrusy, šípky, rakytník, černý rybíz, kysané zelí, růžičková kapusta, červená paprika, brokolice, kiwi, papája atd. Známým antistresovým vitaminem je i kyselina pantotenová (vitamin B5). Najdete ji hlavně v pivovarském droždí, vnitřnostech (srdíčka, ledvinky), vejcích, pšeničných klíčcích, celozrnném pečivu, otrubách a zelené listové zelenině.
• Už se nemůžete dočkat, až se kolegům v práci pochlubíte fotkami z dovolené? Hlavně nic neuspěchejte a dopřejte si po příjezdu minimálně dva dny na pozvolnou aklimatizaci. Rychlý návrat do pracovního procesu by znamenal jen další zátěž, kterou by váš organismus nemusel lehce zvládnout.