Problémy se štítnou žlázou mají podle odhadů stovky tisíc českých občanů. Důvodem je právě nedostatek jódu. Právě na 6. března přitom připadá Světový den jódu.
„Díky jódu se ve štítné žláze tvoří hormony, které cirkulují v těle a ovlivňují funkci jiných orgánů. Regulují metabolismus bílkovin, tuků a cukrů, produkci tělesného tepla, ovlivňují srdeční rytmus a hospodaření lidského těla s kyslíkem,“ vysvětluje mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová.
Nedostatek jódu vede ke snížení funkce štítné žlázy – hypotyreóze. Projevuje se únavou, nesoustředěností, zimomřivostí, zpomalenými reflexy, pocity chladu v končetinách, suchou kůží, zácpou, zvýšením tělesné hmotnosti, zpomalením tepu, chudokrevností, padáním vlasů, zhoršenou pamětí.
Porucha růstu i kretenismus
U dětí se projevuje poruchou růstu, u dětí do tří let věku poruchou psychomotorického vývoje. V těhotenství je dostatečný příjem jódu zásadní zejména pro mentální vývoj plodu, nedostatek hormonů štítné žlázy v období raného dětství může být příčinou poruch chování v pozdějším věku.
Dostatek jódu v těhotenství zvyšuje u dětí inteligenci, říká endokrinolog |
„Snížená činnost štítné žlázy neboli hypotyreóza může být vrozená, nebo takzvaná získaná, která se projeví až v průběhu života. Vrozená hypotyreóza je závažné onemocnění novorozenců, které vzniká při těžkém nedostatku jódu matky v těhotenství. Projevuje se nevratnými poruchami vývoje mozku dítěte – kretenismem,” upozorňuje Michaela Bažantová.
Podle Jitky Laštovičkové, nutriční poradkyně a odborné garantky sdružení Vím, co jím a piju jsou rizikovými skupinami pro příjem jódu právě malé děti a také těhotné a kojící ženy. „Při nevhodném složení stravy může být vyšší riziko nedostatečného příjmu také u vegetariánů a veganů. U osob, které trpí poruchou funkce štítné žlázy, by měl vždy suplementaci kontrolovat a řídit endokrinolog – a to včetně případného užívání doplňků stravy,“ říká Laštovičková.
Nejvíce potřebují jód těhotné
Doporučená denní dávka jódu je podle odborníků pro dospělé asi 150 mikrogramů, u dětí do pěti let 90 mikrogramů, do deseti let 120 až 140 mikrogramů, ve věku deset až třináct let 180 mikrogramů a u dospívajících 200 mikrogramů. Největší dávku jódu by měly dostávat těhotné ženy, asi 250 mikrogramů denně.
Obsahu jódu v potravináchUzená makrela Řasa Kombu Sůl Mléko Tvaroh Vejce Brokolice Vincentka |
Díky tomu, že se jódem obohacuje kuchyňská sůl, nedostává ho většina lidí v nedostatečném množství, a tudíž je dnes minimum případů vážných onemocnění. Opatrné by ale měly být těhotné ženy.
„Právě vzhledem k jeho vlivu na správný vývoj mozku je důležitý dostatečný příjem jódu během těhotenství. K poruše vývoje mozku může docházet i při mírnějším nedostatku jódu u těhotné ženy. Proto je nutné, aby v těhotenství a během kojení byl celkový příjem jódu nejméně 250 mikrogramů denně. Toho lze docílit zvýšením příjmu jódu buď přirozenou cestou, tedy potravou, nebo tabletami s jódem či těhotenskými vitaminovými přípravky s obsahem jódu,“ říká Michaela Bažantová z České lékárnické komory.
Jód je obsažen především v mořských rybách, mléce a mléčných výrobcích, vejcích a také v některých minerálních vodách. Množství jódu v živočišných i rostlinných produktech závisí na jeho obsahu v půdě.
„Při pestré a vyvážené stravě, tedy zařazováním potravin bohatých na jód nebo fortifikovaných potravin, což jsou například cereálie, dostačuje příjem jódu ze stravy,“ dodává nutriční poradkyně Jitka Laštovičková. Výjimkou jsou právě těhotné a kojící ženy, který potřebují vyšší přísun jódu.
Ochrana před radioaktivním jódem
Mnozí lidé z obavy, že by se válečný konflikt na Ukrajině mohl snadno přeměnit na třetí světovou válku s použitím jaderných střel, si pořizují v posledních dnech jódové tablety.
„Při jaderné havárii dochází mimo jiné k tvorbě radioaktivního izotopu jódu, který může poškodit lidský organismus. V takové situaci se podává dospělému 100 miligramů jódu, což je dávka přibližně tisíckrát vyšší, než jakou obsahují doplňky stravy. Takto dodaný neradioaktivní jód zasytí štítnou žlázu, díky čemuž se nevstřebává radioaktivní jód do tohoto orgánu. Ničivých dopadů jaderné havárie nebo atomového výbuchu je ale mnoho, včetně termobarických vln. Vznik radioaktivního jódu je tedy pouze jedním z následků,“ vysvětluje Michaela Bažantová.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost uvedl, že rozhodně není na místě užívat jódové tablety bez doporučení nebo dokonce preventivně. „U některých osob se může vyskytnout alergická reakce nebo jiné vedlejší účinky. Přínos musí vždy převažovat nad těmito negativními účinky,“ sdělil úřad. Dodal, že v případě potřeby bude o dalším postupu informovat.
