Nedávno vstoupila v platnost novela zákona o potravinách, která u nás zakazuje dvojí kvalitu potravin. To znamená, že pokud chtějí zahraniční firmy uvádět na český trh své výrobky, musejí mít stejnou recepturu jako ty, jež jsou prodávané např. v západní Evropě. Považujete to za velké vítězství z hlediska kvality potravin u nás?
Kolegové z VŠCHT se v této záležitosti hodně angažovali, když dělali srovnávací studie potravin zakoupených u nás i v zahraničí. Hodnoceny byly jak údaje na obalu, tak i některé kvalitativní parametry získané v laboratoři. S argumenty, jež uváděly firmy na obhajobu „dvojího“ složení svých výrobků typu, tedy že Východoevropané mají odlišné chuťové preference než lidé v jiné části Evropy, a proto se použije například jiný typ sladidla, nelze souhlasit. Je totiž opravdu rozdíl, když máte ke slazení sacharózu, čili řepný nebo třtinový cukr, anebo glukózo-fruktózový sirup, což je produkt ze škrobu a z levnějších surovin. Má dobrou sladivost, ale fruktóza, která se metabolizuje v játrech, se snadno přeměňuje na tuk a odborníci poukazují na souvislost s obezitou a potažmo cukrovkou.
I když máme dokonalé systémy kontroly a sledování, pořád se objevují nové látky a nová nebezpečí.
