Marie Veselá pracuje jako hospodářka na základní škole, protože její vášní je sport, dělá i fitness instruktorku. Energická žena, která byla vždy v pohybu, se však s cvičením musela na čas rozloučit a začít bojovat o svůj život, když se dozvěděla, že trpí rakovinou děložního čípku.
„Prohlídky u gynekologa jsem nikdy nezanedbávala, chodila jsem na ně pravidelně. Ještě když jsem na jaře absolvovala screening formou stěru z děložního čípku, byl v pořádku. Jenže v červenci už bylo všechno jinak,“ vzpomíná maminka dvou malých dětí.
Po týdnech nejistoty nabraly události rychlý spád
V jejím těle začal bujet zhoubný nádor, který se ohlásil vytrvalým krvácením. Protože jí intuice napovídala, že něco není v pořádku, rozhodla se začít problém co nejdříve řešit. Byl jí odebrán další stěr, ale situaci zkomplikoval fakt, že v té době její ošetřující gynekolog odjel na dvoutýdenní dovolenou. Když krvácení neustávalo, vypravila se proto za zastupující lékařkou.
„Ta na ultrazvuku nic neshledala, a tak mi poradila, abych brala dvě antikoncepční pilulky najednou a tím se krvácení zastaví. Rada ovšem nezabrala, krvácela jsem měsíc, a to poměrně intenzivně. Tušila jsem, že se s mým tělem něco děje,“ vypráví Marie. Když se její gynekolog vrátil po dovolené zpět do ordinace, měl již k dispozici výsledky stěrů a ty nevypadaly příliš příznivě. Odeslal proto svou pacientku do litoměřické nemocnice k dalšímu vyšetření.
Pět věcí, které můžete udělat pro ochranu děložního čípku před rakovinou |
„Ujala se mě paní primářka Petra Hejtmánková a věci se daly do pohybu. Udělala mi biopsii – a ta vyšla špatně. Když jsem se pět dní po odebrání vzorku dozvěděla, že mám rakovinu, paradoxně jsem byla vlastně ráda, že už vím, co mi je. A že se mnou konečně začne někdo něco dělat,“ vybavuje si, jak po dlouhých týdnech nejistoty nabraly události rychlý spád.
Po oznámení výsledků následovalo kolečko vyšetření v litoměřické nemocnici: rentgen plic, vyšetření srdce, EKG, odběry. Druhý den v osm ráno už seděla v pražské nemocnici u Apolináře na schůzce s profesorem Jiřím Slámou, který patří mezi přední české onkogynekology. Velký ultrazvuk odhalil čtyřcentimetrový nádor a nebyl čas otálet. Hned následující týden už ležela na operačním sále.
Dostihlo ji rodinné prokletí
„Neměla jsem ani čas a možnost nad tím přemýšlet,“ odpovídá Marie na otázku, co se jí honilo hlavou, když se dozvěděla, že má zhoubný nádor a bude muset podstoupit rozsáhlý chirurgický zákrok. Ačkoliv to pro ni i její rodinu byl šok, nebylo to bohužel poprvé, kdy se museli s diagnózou rakoviny vyrovnávat. Dědičné prokletí postihlo i její babičku, maminku a tetu.
„Vlastně mě proto ani tolik nepřekvapilo, když se nemoc dotkla i mě,“ připouští Marie a přiznává, že nejintenzivněji ji rakovina zasáhla právě u babičky. Vyšla tehdy základní školu a nečekala, že by se něco takového mohlo přihodit.
„Navíc to bylo hodně rychlé a žádnou léčbu už nestihla. I u tety to bylo těžké, protože toho bylo více – nejen rakovina děložního čípku, ale také jedno i druhé prso. Podstoupila několik chemoterapií. Moje maminka dostala ‚rakovinu spodku‘ později. Protože je velmi statečná, byla jsem si stoprocentně jistá, že nad ní zvládne zvítězit. Já jsem měla vlastně štěstí v neštěstí. Právě kvůli rodinné anamnéze mi byly rovnou odstraněny všechny ženské orgány, podstoupila jsem takzvanou radikální hysterektomii, včetně odebrání uzlin. A protože se rakovina nerozšířila dál do těla, nemusím už chemoterapii podstupovat,“ dodává.
Můj boj s nemocíČlánek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás, či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
V současnosti dobírá Marie léky, podrobuje se rekonvalescenci a věří, že se bude moci brzy vrátit nejen do práce, ale za pár měsíců i ke cvičení.
Zrádný lidský papilomavirus
Původce rakoviny děložního čípku nese jméno „human papillomavirus“, zkráceně se označuje jako HPV. Vysoce rizikový lidský papilomavirus je v těle přítomen u 95 až 100 % žen s tímto onemocněním. Jde přitom ve skutečnosti o nejčastější sexuálně přenosnou infekci, během života se s ní setká téměř osmdesát procent lidí.
„U většiny populace vymizí HPV infekce během dvou let, u části přetrvává – často desítky let – a u části vede k rozvoji abnormálních nálezů,“ objasňuje profesor Jiří Sláma z Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty v Praze, který Marii Veselou operoval.
V současnosti je ovšem možné HPV v těle detekovat dříve, než začne působit komplikace, a to díky HPV DNA testu, který je citlivější než klasická cytologie, tedy buněčný stěr z povrchu děložního čípku – citlivost této metody se pohybuje jen mezi 60 a 75 %, jelikož buňky, s nimiž diagnostici v laboratoři pracují, nemusí mít vždy onkogenní potenciál.
Závěry mezinárodních studií potvrzují, že až u třetiny žen, které měly výsledek cytologie v pořádku, skrytě probíhalo onemocnění rakovinou děložního čípku. HPV DNA test je však v průměru o 35 % citlivější.
V České republice byl HPV DNA test dosud hrazen pacientkami jako nadstandardní výkon, nyní bude pro ženy ve věku 35 až 45 let dostupný zdarma.
