Život je dnes rychlejší, uspěchanější, ale také jednodušší než dřív. A to vede k tomu, že spousta lidí ho tak nějak hltá místo toho, aby si ho vychutnala. Stres, nedostatek odpočinku i spánku, ale také nezdravá strava a kouření – to vše vede k vývoji některých nemocí, jako je třeba vysoký krevní tlak a cholesterol, obezita, zvýšená hladina cukru v krvi a jiné.
Pokud se tyto obtíže spojí u jednoho člověka dohromady, často z toho vzniká právě metabolický syndrom. Ten charakterizuje stav, kdy už je váš organizmus natolik vyčerpaný, že hrozí rozvojem kardiovaskulárních chorob, aterosklerózy i diabetu 2. typu.
„To, že máte jen jednu zmíněnou nemoc, rozhodně neznamená nic hrozného. Metabolický syndrom se vás ještě netýká. Ale pozor – už ta značí, že byste se k němu jednou mohli dopracovat,“ varuje Andres Acosta z americké kliniky Mayo.
Protože se vlastně jedná o souběh několika negativních faktorů, je těžké tento stav popsat. Nejlépe to sami pacienti poznají na své tloušťce. Metabolický syndrom charakterizuje takzvaná postava jablka, nikoli hrušky. Tedy nadměrný tuk se usazuje výše a je držen břichem, zatímco u druhého typu je pokleslejší a zahaluje boky. U mužů je pak obvod pasu větší než 102 centimetrů, u žen nad 88 cm.
Každá nemoc se poté také léčí zvlášť, což je zaprvé velice zdlouhavé a zadruhé pacient většinou bere poměrně velké množství léků, a to také není dobře. Proto je zásadnější tomuto stavu začít včas předcházet, i když to pro mnohé nebude jednoduché. Chce to totiž mnohdy naprosto změnit životní styl.
Změňte svůj život včas
Zaprvé je potřeba zcela překopat svůj jídelníček. Zařaďte do něj hlavně hodně vlákniny, ovoce, zeleniny, nízkotučných jídel, drůbežího masa bez kůže a nesmažené ryby.
Dále odborníci doporučují také nízkotučné mléčné výrobky. Vyhněte se naopak těm pokrmům, které v sobě mají hodně umělého cukru anebo nasycených tuků. Zapomeňte tudíž na slazené nápoje, sušenky a dorty, bílé pečivo nebo třeba hranolky. A i když to není zrovna jídlo, omezte také příjem nikotinu. Kouření ani v tomto případě ničemu nepomáhá.
Rizikové faktoryNěkteří lidé mají k tomuto stavu jaksi více nakročeno. Co ho podporuje?
|
Dalším krokem je zapojit do svého života trochu té fyzické aktivity. „Hýbat by se člověk měl alespoň 150 minut týdně. To není tak moc a zvládne to každý. Vychází to zhruba na dvacet minut denně,“ říká americký expert.
Nejsnazší formou pohybu je samozřejmě rychlejší chůze, ale třeba vás právě to donutí najít si nějaký sport, který se nakonec stane vaším koníčkem. Pokud to z nějakých důvodů nezvládáte, rozdělte si klidně aktivitu do menších dávek tak, abyste ale za den splnili svůj cíl.
V neposlední řadě je tu ta nejméně oblíbená část a sice: shazování kil. Zhubnout je skutečně v tomto stavu zásadní. První dva kroky už vám k tomu navíc pomohou. Sledujte, kolik kalorií mají potraviny, co jíte, a podle toho je přeskupte nebo vyřaďte tak, aby to vyhovovalo vašemu tělu. Nic nepřehánějte.
Mezi vaší dietou, pohybem a snižováním hmotnosti musí být rovnováha, nemůžete vše udělat naráz. Drastická dieta, kdy jste najednou jako lunt, často nepomůže, protože se brzy ke svým zvykům zase vrátíte. Je to běh na dlouhou trať, ale trofej z něj vám pak vydrží napořád. Uvidíte, jak pyšní na sebe nakonec budete a nakolik vám to obrátí život k lepšímu.
