Pokud se perete s řečí, nejste sami. Zadrhávala i Monroe nebo Churchill

Koktavost neboli balbutismus, který má 22. října svůj mezinárodní den, je velmi nepříjemná porucha komunikace. Zvlášť u dětí může mít ošklivé dopady, protože bývají oběťmi výsměchu, někdy i šikany. Příčiny koktavosti nejsou zatím úplně jasné, pozitivní však je, že ji lze vyléčit.

V řeči zadrhávala i slavná Marylin Monroe.

Zadrhávání v řeči postihuje každého stého člověka. V Česku jde dokonce o čtyři procenta lidí, hlavně děti, ale i dospělé. Příčiny koktavosti nejsou přesně známy, pravděpodobně jde o kombinaci několika faktorů, mezi které zřejmě patří také dědičnost. Poruchu obvykle něco spustí, například tragická či radostná událost. Šok sám o sobě však není příčinou koktavosti, člověk už k ní musí mít sklony.

Vady řeči

• Vad řeči existuje víc a u dětí je možné si je s koktavostí plést.
• Breptavost neboli tumultus sermonis se od koktavosti odlišuje tím, že dítě mluví překotně a slabiky neopakuje, nýbrž polyká. Jde o poruchu v mozku.
• Dysartrie je špatná výslovnost. Opět jde o záležitost centrální nervové soustavy, například u dospělých se dysartrie může projevit po úrazu hlavy.
• Také vývojovou vadu řeči neboli vývojovou dysfázii signalizuje špatná výslovnost. Mohou za ní stát i toxiny, které dítě „načerpá“ od matky během těhotenství.

Balbutik vyslovuje slova namáhavě, nemusí však jít vždy o klasické opakování slabik. Často lidé opakují jen první hlásku slova, například d-d-d-dělení. Jindy první hlásku natahují, například sssssto. Mohou slovo rozdělovat, třeba s-tatečný. U těžších forem zadrhávání se přidávají i tělesné příznaky, člověk třeba škube hlavou, jak se namáhá vyslovit, co potřebuje. Pokud se balbutismus neléčí, může se takový jedinec dostat do stadia, kdy už není schopen se vyjadřovat.

Děti často začínají koktat kolem třetího roku věku, kdy se učí skládat slova do vět. Není třeba se vždy znepokojovat, protože je běžné, že své výroky opakují. Když opakují celé věty, pravděpodobně je vše v pořádku. Jestliže však opakují slabiky, nebo se hodně namáhají na začátku slov, je vhodná konzultace s logopedem. Často se stává, že dítě z koktavosti „vyroste“, ale spoléhat na to nelze. Rozumnější je vyhledat dětského logopeda, tedy odborníka na vady řeči, už při prvních příznacích zadrhávání. Zlomem, kdy hodně dětí začne zadrhávat, je příchod do první třídy. V tu chvíli je zásadní postoj učitele, který by v první řadě měl problém probrat s rodiči.

Léčení koktavosti je individuální, někdy je vedle nácviku plynulé řeči nutná i psychoterapie. Koktání může být příčinou úzkostí a depresí, v takovém případě mohou být k užitku i medikamenty. Pozoruhodné je, že balbutici jen výjimečně zadrhávají při recitaci básní a vůbec ne při zpěvu. Toho je možné při léčbě využít. 

Fungují také pozitivní příklady. U některých slavných balbutiků by vadu řeči málokdo předpokládal. Měl ji přitom i tak proslavený řečník, jako byl Winston Churchill. Koktali Elvis Presley nebo Marilyn Monroe, k balbutikům patří i Rowan Atkinson nebo Charlie Sheen. Před davy dokázal hovořit původně zadrhávající antický politik Démosthenés či básník Vergilius. Podle Bible koktal dokonce Mojžíš, největší z postav Starého zákona. Jak vidno, díky správnému přístupu k problému se lidé s koktavostí mohli a mohou uplatnit kdekoli.