I když dnes najdete lékárnu na každém rohu, stále více lidí si doma připravuje své vlastní „železné“ zásoby z přírodních zdrojů. Aby také ne. To, že fungují, bezpečně, prověřily generace před námi. Jenže pak se na domácí lékárničky v boomu nových a nových chemických léků tak trochu zapomnělo.
Jestliže jste si dosud při potížích vypomáhali jen zázvorem nebo česnekem, zkuste své zásoby rozšířit. Právě jaro k tomu vybízí. Rostou bylinky, ze kterých si můžete připravit lékárničku na celý rok.
„Jarní příroda je neobyčejně štědrá. Když se rozhlédneme, spatříme celou řadu bylinek, které můžeme použít na doplnění energie po zimním období,“ říká bylinkářka Lenka Martanová, která pořádá pro veřejnost kurzy o bylinkách. Zájem o ně je obrovský a termíny dlouho dopředu obsazené.
Pomůže mladá kopřiva i pampeliška
Plevel, který se mnozí snaží ze svých zahrad vyhubit. I tak je někdy vnímána kopřiva. Přitom její léčivé účinky jsou doslova zázračné.
„Vydatné jsou především její kořeny, proto doporučuji využívat celé rostliny. Dvacetiminutovým povařením získáme z rostlinky cenné látky na posílení organismu, zejména ledvin, které jsou po zimě oslabené,“ radí bylinkářka.
Podobně užitečným pomocníkem je pampeliška. „Na jaře si můžeme křehké lístky pampelišky přidat do salátu. Její kořen zregeneruje naše játra, pročistí slinivku i krev a vše nepotřebné z těla vyloučí. List v čaji odvede přebytečnou vodu a z květů si můžete vyrobit zlaté bylinkové kvašené víno nebo uvařit sirup. Je to zkrátka univerzální bylinka,“ radí odbornice.
Čaj na posilnění imunity* 5 g pampeliškového listu * 10 g řepíku * 5 g heřmánku * 10 g jahodníku * 5 g mateřídoušky * 10 g plodů rakytníku Půl čajové lžičky této směsi přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme 10 minut louhovat. |
Zkuste si udělat lahodný čaj. Dvě celé pampelišky omyjte, rozřízněte a vařte v půllitru vody asi dvacet minut.
A jaké další bylinky bychom neměli na polích či záhonech nechat bez povšimnutí? Mezi ty, u kterých byste to rozhodně nečekali, patří známý plevel ptačinec žabinec. Sbírá se hlavně jarní nať, když kvete, není chuťově příliš dobrý. Nať se hodí do salátu, můžeme ji ale také nasušit.
„Je to skvělý zdroj vitaminů a minerálních látek, má lehkou příchuť čerstvého hrášku. Pročistí a posílí naše ledviny. Po zimě do organismu doplní vitaminy, minerály a chlorofyl,“ radí bylinkářka.
Sušte heřmánek i hluchavku
Kromě toho, že zelení můžete zpestřit svůj aktuální jídelníček, nezapomeňte si udělat zásoby sušených bylin na přípravu čajů. Nezmeškejte popenec, který vám uleví při dýchacích problémech a bronchitidě.
Dejte si práci s hluchavkou bílou, čaj vám pomůže s trávením i při dýchacích potížích. Zmírní gynekologické problémy a pomůže s nespavostí. Přidejte violku vonnou neboli fialku, která nejenže krásně voní, ale také usnadňuje odkašlávání.
„Velmi účinnou bylinou je i květ sedmikrásky, která se osvědčila při zánětech močových cest a ledvin, a to zejména u dětí. Používáme ji při kašli, zahlenění dýchacích cest a revmatismu,“ dodává bylinkářka.
Pokud se k nachlazení přidá také horečka, uvařte si lipový čaj s květy černého bezu a medem. Pomáhá vypotit se a vyloučit z těla škodlivé látky. Velmi oblíbený je také heřmánek, který se nepoužívá jen k inhalacím, ale má rovněž protizánětlivé účinky.
Domácí a zdravéKopřivový sirup Tři vrchovaté hrsti posekaných jarních kopřiv smícháme se dvěma na kolečka nakrájenými citrony, přidáme půl litru vody a povaříme deset minut. Vše necháme stát do druhého dne. Druhý den mírně zahřejeme, přecedíme a přefiltrujeme přes jemné plátýnko, přidáme půl kila třtinového cukru a pět minut vaříme. Teplé nalijeme do lahví a uzavřeme. Když si pak budeme připravovat ze sirupu nápoj, do litru vody přidáme 5 lžic sirupu a půlku šťávy z citronu. Jitrocelový sirup Koš jitrocelových lístků omyjeme, osušíme a nastřiháme na malé kousíčky. Připravíme si sklenici se širokým hrdlem a nejlépe závitovým uzávěrem. Do sklenice vkládáme jitrocelové lístky, cca ve dvoucentimetrové vrstvě, prosypeme zhruba centimetrovou vrstvou cukru a upěchujeme. Takto postupujeme až po hrdlo. Zakončíme vrstvou cukru a zavřeme. Postavíme na slunné místo a necháme 6 týdnů stát. Během několika hodin můžeme pozorovat, jak se u dna tvoří tmavá šťáva. Po 6 týdnech obsah scedíme, listy vymačkáme, nalijeme do menších tmavých lahviček a uložíme do chladu. Používáme při kašli či nachlazení, dospělí 1 polévkovou lžíci 5x denně, děti kávovou lžičku 5x denně. Sirup ze smrkových výhonků Potřebujeme košíček čerstvých jarních smrkových výhonků, cca 2-3 cm dlouhých (sbíráme je z náletových stromků). Připravíme si sklenici se širokým hrdlem a nejlépe závitovým uzávěrem. Do sklenice vkládáme smrkové výhonky cca v dvoucentimetrové vrstvě, prosypeme zhruba centimetrovou vrstvou cukru a upěchujeme. Takto postupujeme až po hrdlo. Zakončíme vrstvou cukru a uzavřeme. Postavíme na slunné místo a necháme 6 týdnů stát. Během několika hodin můžeme pozorovat, jak se u dna tvoří tmavá šťáva. Po 6 týdnech obsah scedíme, výhonky vymačkáme, nalijeme do menších, tmavých lahviček a uložíme do chladu. Tento sirup zmírňuje příznaky nachlazení, uleví při rýmě a kašli, zánětu průdušek nebo dýchacích cest. Obsahuje hodně vitaminu C. Zdroj: bylinkyproradost.cz |
Léky ze špajzu
S akutními problémy skvěle pomohou i potraviny, které máte běžně doma. Třeba všem známý česnek nebo cibule. Česnek má silné antibakteriální, protiplísňové a antivirové účinky, je také považován za účinný imunitní stimulant. Při prvních potížích zvyšte jeho konzumaci.
Stejně tak cibule. Ta má silné dezinfekční účinky a obsahuje řadu vitaminů. Na kašel skvěle zabírá sirup, který připravíte tak, že nakrájíte jednu cibuli, smícháte ji s medem, zatížíte, několik hodin počkáte a pak si naordinujete šťávu, kterou cibule uvolnila.
Na ucpaný nos zase skvěle pomůže rýmovník, bylinka, kterou velmi snadno vypěstujete za oknem. Nezapomeňte na vlažný slaný roztok, který uleví ucpanému nosu, ale zároveň uchrání dutiny před zánětem.
Skvělým pomocníkem z kuchyně je také křen. Uvolňuje hleny, celkově pomáhá při respiračních onemocněních a působí antibioticky. Je skvělým prostředkem k celkové rekonvalescenci. Zkuste si ho v poměru jedna ku jedné smíchat s medem a uvidíte, jak rychle vás tato kombinace postaví na nohy.
Zapomínat byste neměli ani na přísun vitaminů. Při nachlazení pomáhá zejména „céčko“. Pod ním si všichni představí hlavně citrusy, jenže ty vám při viróze příliš nepomohou. Doporučená denní dávka je 80 mg vitaminu C. Při oslabení organismu a začínajícím nachlazení pomáhají vyšší dávky, až 1000 mg, jenže abyste například z citronu takovou dávku získali, museli byste jich sníst minimálně kilo denně.
Mnohem výhodnější tedy bude, když se zaměříte na jiné zdroje „céčka.“ Mezi ty nejbohatší patří šípky, které mají dokonce patnáctkrát více vitaminu C na sto gramů než oblíbené citrony. Pomohou ale i papriky či brambory, které céčka obsahují také dostatek.
