Všechno to vlastně začalo úplně nenápadně v červenci 2016, při běžné vstupní prohlídce u mé praktické lékařky jsem se zmínila, že se už přes rok s přítelem snažíme o dítě.
Vzhledem k silným menstruačním bolestem jsem podstoupila vyšetření ultrazvukem. Zároveň mi byly předepsány léky na zpomalení svalových kontrakcí, a léky proti bolesti.
Můj boj s nemocíČlánek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás, či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
Každá země má jiný styl a jednou ze zvláštností pro Čecha žijícího v Anglii je, že ženy nemají vlastního gynekologa. A vše se řeší léky na bolest.
Na ultrazvuk jsem se dostala v srpnu 2016, lékaři zjistili, že mám 6,5 centimetru velkou cystu na levém vaječníku a nejspíše polycystický pravý vaječník. Po tomto zjištění mě odeslali na konzultaci do nemocnice. Dva týdny jsem čekala na dopis z nemocnice, že termín mám za 14 dní.
Čekání bez výsledku
V září se pak uskutečnila moje první návštěva nemocnice. Popisuji začínající lékařce své obtíže a ona volá na konzultaci vedoucího. Po první konzultaci si odnáším informaci, že oni nic nemůžou rozhodnout, dokud jejich specialista neprovede vyšetření ultrazvukem.
Čekám na pozvánku z ultrazvuku, trvá to opět dva týdny. Druhá konzultace je začátkem listopadu. Podle výsledků vyrostla cysta na levém vaječníku na 8 centimetrů, polycystický pravý vaječník nepotvrzen, ale je tam podezření na endometriózu. Operaci kvůli velikosti je potřeba provést co nejdříve, ale mají plno a první termíny operací jsou tedy až v březnu 2017.
EndometriózaEndometrióza je velmi nepříjemným onemocněním, kdy se částečky děložní sliznice objevují mimo děložní dutinu. Tyto částečky reagují na hormonální změny a chovají se, jako kdyby byly uvnitř dělohy, takže při každé menstruaci krvácejí. Kolem ložisek se potom vytvářejí cysty a jizvy, které způsobují problémy. Častým důsledkem jsou například srůsty, které poté mohou být příčinou neplodnosti. |
Byla jsem poučena, že cysta sice život neohrožuje, ale když by se náhodou otočila okolo vaječníku, už by problém byl. V tuto chvíli beru léky na bolest 4krát denně. Menstruace téměř žádná, ale bolest výtečná. Cítím se vyčerpaně. Nespím, protože mě v noci budí bolest. Nemůžu jít na velkou, protože léky zpomalují veškeré tělesné kontrakce. Ovšem na malou chodím někdy i 4krát za noc. Přes den to už ani nepočítám.
Na začátku prosince jsem byla na konzultaci s mojí praktickou lékařkou, která mi změnila medikaci. Dostala jsem ještě léky na podporu vylučování. Kodein vlastně není úplně až tak nejhorší. Jedním z vedlejších účinků je, že se člověk vlastně cítí příjemně nad věcí a usmívá se na lidi okolo sebe. A to i v případě, že je psychicky i fyzicky na dně. Dopis z nemocnice přichází těsně před Vánoci. Termín operace (světlo na konci tunelu) je stanoven na druhý týden v lednu 2017.
Týden před plánovanou operací podstupuji předoperační vyšetření. Vše je v pořádku, jdeme na to. Dva dny před operací mám telefonát z nemocnice, operace se ruší, protože mají něco (někoho) více urgentního.
Ono je velmi těžko vysvětlitelné a popsatelné, jaké zklamaní mnou prošlo. Ta představa, že za pár dní budu zase muset projít tou bolestí a znovu nespat. O týden později mi bylo sděleno, že se operace uskuteční pár dní před Valentýnem.
Můj den D nastává 10. února 2017. Vše je ten den trochu zmatené, ale hlavně že mě čeká operace. Když se vzbudím po zákroku, ještě jsem omámená léky, tak ke mně přistupuje lékařka, která mě operovala. A sděluje mi: „Je nám líto, ale nic jsme nemohli dělat, protože jste v horším stadiu, než jsme očekávali. Musíme vás poslat na magnetickou rezonanci a pak uvidíme. Přijde vám pozvánka, a když ne, tak nám zavolejte.“ Ještě ten den mě propouštějí domů.
Koncem února dorazila pozvánka na konzultaci po operaci. Pozvánka na magnetickou rezonanci zatím ne. Matně si vzpomínám na to, co mi říkali, že když není pozvánka, tak si musím zavolat. Volám, záznamník. Volají mi zpět o pár hodin později.
Dozvídám se, že magnetickou rezonanci řeší jiné oddělení a že mě přepojí. Záznamník, na který můžete nahrát jen zprávu dlouhou 30 vteřin. Ztrácím nervy, píšu první stížnost k ombudsmanovi nemocnice. Během několika hodin přichází odpověď s termínem.
Nemůžeme vám pomoci
V dubnu mám výsledky a jsou jednoznačné - endometrióza na stupni 3 až 4 (4 je nejvyšší), uchycena na močovém měchýři (proto ty časté návštěvy toalety), tlustém střevě (proto ty bolesti při střevních pohybech), pánevní kosti. Bylo tam i vyjádření konzultanta: My vás operovat nemůžeme, protože je to moc komplikované. Nejspíše to nebude jen jedna operace, ale několik. A je tam vysoké riziko, že skončíte s vývodem. Odešleme vás na speciální kliniku do Londýna, která se tím zabývá.
Je srpen, za pár dní oslavím své 31. narozeniny a nepohnula jsem se nikam dál než před rokem. Přišla jsem o práci kvůli vysoké nemocnosti. A klinika v Londýně stále ještě neobdržela dopis z původní nemocnice. Píšu druhou stížnost. Mé mentální zdraví je podlomeno. Jediné, co mě drží nad vodou, je můj partner, přátelé a rodina. Zvažuji možnost soukromé kliniky v Čechách a uvidím, jak to všechno dopadne.
