Podzim a zima jsou už tradičně obdobími, kdy lidé ve velkém skupují velká balení multivitaminů a dalších potravinových doplňků v naději, že povzbudí svůj imunitní systém a uchrání je před nejrůznějšími chorobami.
Odpůrci syntetických vitaminů ale tvrdí, že nic na světě se nemůže vyrovnat čerstvému ovoci a zelenině.
Je obchod s multivitaminy jen velkou nafouknutou bublinou, nebo mohou vašemu zdraví skutečně prospět a nahradit přírodní zdroje vitaminů?
Nejdražší moč na světě
Jsou to dva nesmiřitelné tábory. Jedni tvrdí, že vyvážený a pestrý jídelníček dokáže pokrýt veškeré vitaminy a minerály, které naše tělo potřebuje. A není tedy nutné doplňovat ho žádnými uměle vyrobenými přípravky.
Druzí oponují tím, že masově pěstované a přešlechtěné ovoce a zelenina už dávno nemají tolik vitaminů jako v minulosti a náš organismus ocení, pokud ho podpoříte multivitaminovými doplňky.
Jako hlavní problém uvádí odpůrci syntetických vitaminů a minerálů skutečnost, že se v přírodě vitaminy nikdy nevyskytují izolovaně. To znamená, že v čerstvé zelenině a ovoci je konzumujeme spolu s dalšími látkami, které přispívají k jejich správnému vstřebávání a fungování v našem organismu.
Potravinové doplňky ale takto komplexní většinou nejsou a jejich metabolismus se od přírodních vitaminů liší. Podle jejich odpůrců nejsme na zpracování syntetických vitaminů evolučně vybaveni a u některých lidí může jejich dlouhodobá konzumace dokonce vést k poškození zdraví.
„V laboratoři dokáží chemici vyrobit mořskou vodu, která má úplně stejné chemické složení jako opravdová voda v moři. Jenže když se v této laboratorní vodě pokusíte chovat mořské ryby, všechny uhynou. A podobné je to i se syntetickými a přírodními vitaminy,“ říká Zoltan P. Rona, lékař a autor bestselleru Joy of Health. To je údajně také důvod, proč mají Američané nejdražší moč na světě. Naprostou většinu vitaminů totiž konzumují v potravinových doplňcích a devadesát procent z nich projde tělem zcela nevyužito.
Méně účinné vitaminy
Výzkumy a experimenty dávají tomuto tvrzení většinou za pravdu. Například studie z roku 2013 dokládá, že syntetický vitamin C zabíjí ve střevech prospěšné bakterie. Kyselina askorbová, tedy syntetický vitamin C, se v přírodě nikde nevyskytuje a lze ji vyrobit pouze v laboratoři.
Navzdory přesvědčení mnoha lidí není kyselina askorbová to samé jako vitamin C. Ten je složen hned z několika složek, které v kyselině askorbové chybí. Navíc kyselina askorbová zabíjí ve střevech prospěšné bakterie a narušuje tak přirozenou střevní mikroflóru.
Dalším příkladem je potom vitamin E. Jeho přírodní varianta (najdete ho například v paprikách, játrech, rajčatech, vejcích, nebo listové zelenině) je dvakrát silnější a zdraví prospěšnější než syntetický vitamin E. Problém u chemicky vyrobeného vitaminu E je totiž opět v tom, že obsahuje pouze fragmenty svého přírodního příbuzného.
Ovoce bez vitaminů
Odborníci z Johns Hopkins Welch Center for Prevention, Epidemiology and Clinical Research zase shrnuli výsledky většiny doposud provedených výzkumů a dospěli k poznání, že konzumace multivitaminových doplňků nijak nesnižuje riziko kardiovaskulárního onemocnění nebo rakoviny.
Rajčata vařte, jahody nekrájejte. Jak zachovat vitaminy? |
Studie, která trvala dvanáct let a zúčastnilo se jí téměř šest tisíc respondentů, zase zjišťovala, zda může mít dlouhodobá konzumace multivitaminových doplňků nějaký vliv na mentální funkce a zbrzdit například zhoršování paměti nebo kognitivních funkcí, které jsou spojeny se stárnutím. Výsledek byl bohužel také negativní.
V podstatě jedinou výjimkou, ke které odborníci dospěli, je kyselina listová, coby prevence neurologických defektů nenarozených dětí. V tomto případě lékaři skutečně doporučují, aby těhotné ženy doplňky s jejím obsahem užívaly.
Výzkum z letošního roku
Výzkum, provedený na University of Colorado, dokonce zjistil, že nadměrné dávky beta karotenu mohou zvýšit riziko rakoviny plic a kardiovaskulárního onemocnění o dvacet procent.
Příznivcům syntetických vitaminů zase nahrává skutečnost, že ovoce a zelenina opravdu obsahují výrazně méně vitaminů než v minulosti. Podle vědců se sice postupem času daří vyšlechtit druhy, které jsou větší a fotogeničtější, ale bohužel na úkor živin, které obsahují.
Za posledních čtyřicet let kleslo průměrné množství vápníku obsaženého v ovoci a zelenině o 19 - 27 % (údaje se různí podle konkrétních výzkumů). Množství železa se snížilo o 22 - 37 % a obsah vitaminu C poklesl o 30 procent.
