Když je pleť ve stresu. Škodí jí zplodiny, nerovnováha i neurotické tiky

Stresových faktorů potkáme v životě spoustu: na stavu naší pleti se může podepsat jak znečištěné ovzduší, tak nervozita z náročné práce, kouření nebo třeba nedostatek spánku. Co přesně se děje s pletí, když je „vystresovaná“, a jak tomu můžeme zabránit?

Stres je potřeba rozdělovat na „vnitřní“, tedy spojený s psychickými trabli, a „vnější“, který má původ v životním prostředí. „Jedná se hlavně o sluneční záření, ale i o zplodiny z ovzduší, jako jsou těžké kovy. Ty mají negativní vliv na přirozené enzymatické pochody v buňkách,“ vysvětluje Lenka Kšandová, projektová manažerka vývoje značky Dermacol.

Když se naruší rovnováha

„Kvůli stresovým faktorům z vnějšího prostředí se zvyšuje tvorba volných radikálů – velice reaktivních sloučenin, které mají schopnost poškozovat struktury pokožky. Ta pak ztrácí, pevnost, hustotu a pružnost; je zašedlá, podrážděná a předčasně se na ní tvoří vrásky.“ Navíc se podle odbornice zpomaluje regenerace pleti, ve které se pak hromadí toxiny.

Antioxidanty a UV ochrana

Působení volných radikálů dokáží zbrzdit antioxidanty čili látky, které je neutralizují. V ideálním případě je hladina volných radikálů a antioxidantů v těle vyrovnaná; když první jmenované převáží, nastává stav, kterému se říká oxidační stres. Oslabuje se celková imunita, jsme unavení, pokožka není dostatečně chráněná a rychleji stárne.

Antioxidanty, mezi které patří vitaminy A, C a E, koenzym Q10, karotenoidy nebo flavonoidy, přijímáme běžné v potravinách – hlavně v ovoci a zelenině. Aktivní látky s obsahem účinných antioxidantů najdeme také v kosmetice, která podle specialistky rozhodně není od věci. „Je také potřeba chránit se před slunečním zářením přípravky s obsahem UV filtrů,“ dodává Kšandová.

Všechno souvisí se vším

Se stresem, nervozitou či úzkostí je to složitější. „Mohou být příčinou i vážnějších onemocnění kůže, jako je akné, ekzémy, kopřivka, rosacea, lupénka, vitiligo či alopecie,“ vypočítává. „Odborníci pro tento fenomén začali používat označení psychodermatologie.“

Na pleť působí jako vzduch na jablko

Volné radikály jsou potřeba, ale nesmí jich být moc

Mechanismy, které to způsobují, jsou zatím zmapované jen zčásti. „Podle dostupných informací se při stresu v pokožce uvolňuje hormon kortizol, což vede ke ztrátám vody. Pokožka se stává propustnější pro látky, které ji dráždí, dochází k rozkladu kolagenu, a proto se předčasně tvoří vrásky,“ popisuje odbornice.

Navíc pleť vypadá unavenější, může šupinatět nebo se naopak může zvýšit tvorba kožního mazu a tvořit se akné. K tomu si přičtěte ještě chování lidí, kteří jsou dlouhodobě ve stresu. „Často špatně spí nebo trpí nedostatkem spánku, špatně jedí, chybí jim důležité živiny, kouří, málo pijí vodu nebo pijí více alkoholu. To vše se odráží na pokožce.“

Když máte „nervy v kýblu“

Pleť – stejně jako celé tělo – pak postrádá klíčové vitaminy a minerály, je dehydratovaná a v případě nedostatečného spánku nemá šanci se přes noc regenerovat. Během spánku se totiž pro změnu uvolňuje hormon melatonin, který dokáže regenerační procesy povzbudit. Když je spánek přerušovaný, moc krátký nebo málo hluboký, melatoninu se tvoří méně a pokožka trpí.

Spánek je přítel

O tom, jak kvalitní spánek prospívá pleti, a co se děje, když ho postrádáme, si můžete přečíst tady.

Nepomáhají ani záchvaty paniky či úzkosti. Zvlášť ve spojitosti s dlouhodobějším stresem můžou mít škodlivý efekt na DNA v buňkách včetně těch kožních, řekla magazínu Allure dermatoložka Kavita Mariwalla. „Telomery, což jsou koncové části chromozomů, mají za úkol je chránit a zpomalovat stárnutí buněk. Při stresu se zkracují a buňky odumírají nebo jsou poškozené.“

A to ještě není všechno: nervozita bývá často spojená s tiky, a tím i s kožními problémy. Včetně těch permanentních. „Lidé, kteří trpí poruchou zvanou trichotilomanie, například plešatí kvůli tomu, že si obsesivně vytrhávají vlasy,“ popisuje bostonská dermatoložka Abigail Waldmanová. Časté je podle ní i neurotické škrabání nebo „obírání“ kůže, které může vést k trvalému zjizvení.

Jak si můžeme pomoci

V případě, že už máme z výše uvedených důvodů pleť oslabenou, unavenou nebo dokonce poškozenou, je třeba začít co nejrychleji jednat. V každém případě je vhodné navštívit dermatologa; pokud máme podezření na souvislost se stresem nebo úzkostí, pak i psychiatra. S jejich podporou pak můžeme vylepšit životosprávu, která zase může pomoci zlepšení stavu pleti.

„Doplňující službu pak vykonají správně zvolené kosmetické přípravky,“ myslí si Lenka Kšandová. „Při pravidelném používání můžou pleť detoxikovat, zregenerovat a rozzářit, vrátit jí vláhu i jednotnou barvu. Aktivní látky, které podporují tvorbu kolagenu či elastinu, ji zase zpevní.“