1. Náhražka másla
V potravinách se používá jako náhražka másla či ztužených tuků. Díky němu drží všechny ty levné „čokoládové“ sušenky pohromadě. To jiný olej nezvládne.
2. Kyseliny půl napůl
Rodina DNESa také velký rozhovor s hvězdou seriálu Policie Modrava Jaroslavou Stránskou si přečtete v pátečním magazínu MF DNES Rodina DNES.  Magazín Rodina Dnes vychází 29.7. 2016 |
Obsahuje 50 procent nasycených mastných kyselin, což je sice méně než máslo, ale stále mnohem více než olivový, slunečnicový či řepkový olej.
Někteří výživoví poradci jsou i přesto ochotni vzít ho na milost: „Náhrada ztužených tuků palmovým olejem je z hlediska výživových doporučení pořád vhodnější volbou než třeba máslo, říká nutriční specialistka Hana Mojžíšová.
„V naší stravě potřebujeme brát zřetel nejen na celkové množství přijímaného tuku, ale také na jeho složení. Navyšovat bychom měli zejména rostlinné tuky – kromě kokosového a palmojádrového oleje, ty nedoporučuji.“
3. Prales ustupuje plantážím
Poptávka po palmovém oleji nastartovala v zemích jako je Malajsie či Indonésie hotový průmysl. Tropický prales je kvůli tomu donucen ustupovat plantážím palmy olejné. To má za následek masivní vymírání mnoha druhů živočichů.
Letos v dubnu rozzlobil indonéskou vládu hollywoodský herec Leonardo DiCaprio. Kritizoval totiž tamější palmové plantáže, kvůli kterým vymírají zvířata včetně ohrožených orangutanů. Na svůj účet na Instagramu umístil fotografie ze severu ostrova Sumatra, které doprovodil mimo jiné konstatováním, že „expanze palmových plantáží rozdělují lesy, přerušují klíčové migrační koridory slonů a ničí tak toto jedinečné místo.“ Tím i dalšími aktivitami pohnul v mnoha lidech svědomím natolik, že konečně začali číst etikety.
4. Vyšší výnosnost
Nízké výrobní náklady dané levnou pracovní silou v některých asijských zemích a také vysoký hektarový výnos dělají z palmového oleje jasnou volbu u výrobců cukrovinek. Zatímco výnosy např. řepkového a olivového oleje jsou asi 3 tuny na hektar, u palmového je to minimálně 5 tun na hektar a některé údaje dokonce hovoří až o 12 tunách na hektar. Nelze se tedy divit, že místní obchodníci, často podporovaní bezskrupulózními nadnárodními koncerny, kácejí zdejší deštné pralesy a zakládají nové a nové plantáže. Každou hodinu padne území o velikosti 300 fotbalových hřišť.
5. Nejen do potravin
Za tento problém však nemůže jen potravinářský průmysl, kde se palmového oleje spotřebuje zhruba 75 procent. (Toto číslo navíc vlivem celospolečenského tlaku naštěstí pomalu klesá.) Svůj díl viny mají také biopaliva, kosmetika (rtěnky, mýdla, šampony), svíčky, krmiva pro zvířata či průmyslová maziva. Přičemž biopaliva se zdají – kvůli vzrůstající spotřebě - být novým odbytištěm palmové lobby. Jak je vidět, problém je skutečně globálního charakteru.
Mýty okolo palmového oleje jsou na denním pořádku, řekl odborník:
11. dubna 2016 |
