I když od útlého věku dětem vštěpujeme, že škola je pro ně to nejlepší, neplatí to úplně vždycky. Některé mohou dětem přivodit spíše nemoc a únavu. Jak ukázalo dlouhodobé měření Státního zdravotního ústavu, ve školách se málo větrá.
A i když se to může zdát jako maličkost, dopad na zdraví a pohodu dětí vůbec není zanedbatelný. A to zejména kvůli nadbytku oxidu uhličitého (CO2), který člověk vydechuje. Jeho koncentrace při vyučování dokonce v některých školách násobně převýšila povolené limity. Přitom již při mírně zvýšené hladině CO2 přichází únava a pálení očí.
Při vyšších koncentracích CO2 se zhoršuje soustředění. A to nejsou pro školu zrovna ideální podmínky. „Oxid uhličitý má lehce dráždivé vlastnosti, při nižších koncentracích se objevuje únava, snížená pozornost, bolesti hlavy,“ popisuje účinky CO2 Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu. Odborníci se shodují i na tom, že tyto podmínky mohou být příčinou horších školních výsledků.
Čtěte v magazínu Rodina DNESJaké další nebezpečné látky děti ve starých školních budovách ohrožují, se dočtete v pátečním magazínu MF DNES Rodina.  |
Oxid uhličitý ve školách bývá měřen poměrně často: vedle komerčních měření se jím zabývá právě Státní zdravotní ústav. Sledoval například vnitřní mikroklima ve 14 základních školách. Z každého kraje si vybral jednu. Maximální doporučená hodnota byla překročena ve 34 procentech učeben. Mimo jiné i v základní škole v Ústí nad Labem.
„Do projektu jsme šli právě proto, abychom získali představu, co se vůbec v učebnách nachází, s čím mohou žáci přijít do styku. Na větší stavební úpravy nemáme finanční prostředky, ale alespoň se snažíme během hodin více větrat,“ popisuje zkušenosti z projektu ředitelka základní školy České mládeže z Ústí nad Labem Vlasta Rytířová.
Děti mohou být častěji nemocné
Zavřená okna a plná třída dětí má za následek i vyšší nemocnost. V prostředí s nedostatečnou výměnou vzduchu se snáz přenášejí infekce. Vzhledem k tomu, že v jedné třídě sedí i třicet dětí, je riziko nákazy poměrně vysoké.
Významné dopady vnitřního prostředí na zdraví člověka řeší už i Evropská unie. V rámci projektu Sinphonie, který trval v letech 2010 až 2012, se zaměřila právě na mikroklima škol po celé Unii a jednotlivé státy žádala o nastavení pravidel, která by prostředí škol vylepšila.
„Jeden z výsledků programu Sinphonie naznačuje, že astma ve školách postihuje až 100 000 dětí v Evropě. Malí pacienti s tímto onemocněním jsou mimořádně citliví na účinky špatné kvality ovzduší,“ stojí ve směrnici upravující zdravé životní prostředí v evropských školách.
Směrnice zároveň obsahuje řadu konkrétních opatření, která by měla mikroklima ve školách vylepšit. Jejich zavedení ale stojí nemalé peníze a v Česku je zatím v nedohlednu. Doporučuje například, aby školy byly umístěny mimo rušné ulice, což je požadavek, který ve velkých městech splňuje velmi málo škol. Odborníci však upozorňují, že pokud nejsou jiné možnosti výměny vzduchu, rušná ulice by neměla být překážkou k větrání a doporučují, aby se okna otevírala pravidelně nehledě na to, kolik zrovna pod okny projede aut.
