Představit si, jak by vypadal svět bez očkování, je na hranici katastrofického filmu. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že ročně vakcíny zachrání na celém světě tři miliony životů. Dalších 750 tisíc lidí ochrání před trvalými následky. Je tedy považováno za dosud nepřekonatelný způsob prevence.
I proto v České republice existuje očkovací kalendář pro děti i dospělé, který zahrnuje povinnou vakcinaci. Díky vysoké proočkovanosti jsou chráněni nejen „napíchaní“ jedinci, ale i ostatní. Nyní se povinně očkuje proti devíti nemocem.
Nejvíce se diskutuje o očkování proti hepatitidě B
Začíná se hexavakcínou již v devíti týdnech věku dítěte. V posledních letech se však objevuje stále více rodičů, kteří žádají změny v nastaveném očkovacím kalendáři.
Čtěte v magazínu Rodina DNES Argumenty pro a proti povinným vakcínám najdete v pátečním vydání magazínu Rodina DNES.  |
„Nevím, proč bych měla svou dceru očkovat tak brzo proti hepatitidě B, která se přenáší pohlavním stykem nebo injekční stříkačkou,“ zlobí se třeba Aneta Dusilová z Prahy. A není sama, právě očkování proti hepatitidě B je často označováno za zbytečné. Jenže podle České vakcinologické společnosti má v očkovacím kalendáři své oprávněné místo, protože virus hepatitidy B je 100krát infekčnější než třeba virus HIV.
Velkým strašákem je pak riziko přechodu onemocnění do chronického stadia, které je právě u malých dětí nejvyšší. Paní Dusilová a další rodiče se však obávají nejen nežádoucích účinků, ale také nepřiměřeného zásahu do imunitního systému dítěte. Vadí jim i to, že o zdraví svého dítěte nemohou rozhodovat sami, ale dělá to za ně stát.
Odmítači, posouvači a rozkladači
„Pozorujeme tři typy rodičů: odmítači, posouvači a rozkladači. To jsou ti, co nechtějí očkování hexavakcínou, ale chtějí ji rozložit na tetravakcínu: záškrt, tetanus, černý kašel, Haemophilus B a v odstupu potom samostatně dětskou obrnu a samostatně hepatitidu B,“ popisuje své zkušenosti z ordinace dětská lékařka a místopředsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Gabriela Kubátová.
I když tyto snahy sama nepodporuje, rodičům, kteří žádají upravit časové schéma, vychází vstříc. V případě, že je dítě rizikové, je také možné v odůvodněných případech sáhnout po vakcínách s menším počtem antigenních složek a očkování rozdělit. V případě dobrovolného rozdělení však stát vakcíny nehradí.
Nežádoucí reakce bývají po očkování hexavakcínou spíše ojedinělé, častěji jsou reakce hlášeny po vakcíně proti záškrtu, černému kašli a tetanu. I zde jsou k dispozici alternativní vakcíny.
