Konkrétně mikrobioložka Blanka Říhová v rozhovoru tvrdí, že děti máme nechat klidně sníst, co doma na zemi najdou.
Čtěte v magazínu Rodina DNES |
Řekněte: kde je hranice špíny a přílišné čistoty?
To je jiné pro Evropu, Ameriku, Asi a Afriku. Pro nás bych brala úklid jednou týdně a žádnou nervozitu z toho, že miminko sebere něco doma ze země a sní. Na druhou stranu bych nebyla ráda, kdyby dítě jedlo písek na pískovišti, protože vím, kolik zvířecích výkalů tam asi je a jací paraziti a červi se mohou dostat do organismu. Důležité ale rozhodně je naučit dítě základním hygienickým návykům, jako mýt si ruce před jídlem nebo po příchodu zvenku.
A ta čistota?
Vím o matkách, které myjí okna denně, to už považuju za něco patologického. Přílišná čistota imunitě dětí paradoxně škodí, dítě se musí odmalička setkávat s potenciálními alergeny a bakteriemi, aby se imunitní systém vycvičil a dobře fungoval.
Co to znamená v dospělosti?
Je to velký rozdíl. Na jedné konferenci v Davosu, když padla takzvaná hygienická hypotéza, jsme nevěřili vlastním očím, když nám kolegové lékaři prezentovali rozdíly mezi dětmi, které žijí ve vypulírované domácnosti a těmi, co se na farmě stýkají se zvířaty a běžnou špínou. Ty druhé byly mnohem zdravější. Proto říkám: je fajn, když se děti odmala vidí se zvířaty a jsou s nimi v kontaktu. Jistě, nejsme ve středověku, nemusíme žít se slepicemi. Ale kontakt se zvířaty je důležitý, minimalizuje riziko vzniku alergií. Samozřejmě je při tom nutné dodržet základní hygienické návyky - to znamená například si poté umýt ruce.