Při svých 172 centimetrech jsem vážila 107 kilogramů, když mi došlo, že takhle to dál nejde.
Chyběla mi vůle
Vždycky jsem toužila být štíhlá, jenže kdykoliv jsem na stole viděla třeba řízek a bramborový salát, zákusky nebo chlebíčky, najednou jsem se cítila smířená s tím, jak vypadám a říkala si, že tak to prostě je: já nikdy hubená nebudu a lepší tlustá a veselá, nežli hubená a studená! A šla jsem a snědla, co stůl nabízel.
Chvíli po takových orgiích jsem se cítila uspokojená. Ta situace se opakovala měsíce, roky a pak jsem najednou zjistila, že je mi oblečení malé. Samozřejmě, že jsem začala přemýšlet o nějaké dietě. Jenže jsem ji vzápětí zavrhla a šla si raději koupit co nejlevnější věci zase o velikost větší.
A tak to šlo pořád dokola. Chyběla mi vůle. A i s tím jsem se naučila žít: mám prostě slabou vůli, tak nemůžu být hubená, utěšovala jsem se.
Výsledky nebyly trvalé
Díky mé práci poznávám mnoho lidí a metod, jak zhubnout, a tak jsem se vrhala do všeho, o čem jsem si myslela, že mě může učinit štíhlou a šťastnou. S krabičkovou dietou jsem za měsíc zhubla tři kila. Ale vzhledem k finančním výdajům mi to nepřipadlo efektivní. A tak jsem krabičky zavrhla.
Další pokus byla invazivní liposukce. Těšila jsem se, že to bude konečně ono. A opravdu bylo. Lékař ze mě dostal pět litrů tuku a mně se velmi ulevilo. Konečně jsem byla plnoštíhlá. Jenže budu umět si po liposukci váhu udržet? Nikdo mi neporadil a já se vrátila k původnímu způsobu života i stravování. Do roka jsem měla kila zpátky. Zase jsem nakynula. Byla jsem opět tlustá a nešťastná.
Jako na spasitele jsem se obrátila o pomoc na výživového poradce. Testy zjistily nedostatek spánku, pomalý metabolismus, téměř žádné spalování a únavu. Tělo si tuk ukládá na horší časy, dozvěděla jsem se a dostala jídelníček na míru.
Dál už nebylo nic. Rok jsem se plácala na váze kolem stovky. Tloušťku jsem sváděla na všechny cukrárny a na dovolenou sháněla plavky o velikosti 50.
Moderátorka Jitka v létě, když s hubnutím z pomoci své koučky začínala.
Moderátorka Jitka (vlevo) shodila s pomocí koučky Petry už 14 kilogramů váhy.
Naučila jsem se vnímat sama sebe
Pak jsem díky své práci potkala koučku Petru. Vůbec jsem nevěřila, že by nějaký mentální kouč mohl ovlivnit moji váhu. Ale vzala jsem to jako příležitost, další experiment, jak zkusit zhubnout. Byla jsem vlastně i trochu zvědavá a říkala si, že snad se nic horšího nemůže stát, než že maximálně zase přiberu.
Po dvouhodinovém sezení, kdy nahlas mluvila o svých pokusech zhubnout, jsem zjistila, že je kolem mě více faktorů, které mi to kazí a já je neumím řešit.
Podle koučky se musím v první řadě soustředit sama na sebe. Dohodly jsme se, že budu chodit spát už v deset hodin, a když ne, druhý den si vyšetřím čas a lehnu si alespoň na hodinku, abych získala energii i na pohyb. Cestou z práce vystoupím o zastávku dřív a pěkně svižně se projdu. Chůzi mi doporučila jako jediný pohyb, který je pro mě ideální a přirozený. O posilovně prý při mé váze nemůže být ani řeč.
Telefon na koučku jsem si uložila pod heslem „dráb“. Pokud totiž máte slabou vůli jako já, potřebujete mít drába za zadkem a vykazovat výsledky, které nahlas slíbíte, že je uděláte.
S Petrou jsme však neřešily ani tak moje kila, jako spíš všechna životní témata, která mě trápí. Hledaly jsme ideální řešení a já postupně podnikala kroky vedoucí k mé větší spokojenosti. Kila totiž může ovlivnit i to, že nejste spokojeni s partnerským vztahem, rodinnou či pracovní atmosférou. To všechno i mě nutilo k sebetrýznění a zahánění stresu jídlem.
Když jsem na hodinách koučinku k mému vlastnímu překvapení nacházela řešení a pomalu se zbavovala zdánlivě neřešitelných problémů, začalo se mi ulevovat. A kila začala jít tak nějak sama dolů.
I co se týče jídla jsem se soustředila hlavně na své pocity a hledala jídla, která by mi vyhovovala. Zelenina mi v ledničce nechybí, stejně tak luštěniny, olomoucké tvarůžky. Dva měsíce jsem nejedla vůbec maso, protože ho tělo nějak nechtělo, pak si samo začalo říkat o ryby. A představte si, pečivo moje tělo nechce vůbec. Maximálně žitný knöckebrot.
Nevěřila jsem, ale je fakt, že pomáhá, když začnete vnímat sama sebe a zbavíte se ostatních problémů, které řádí ve vaši hlavě a nutí vás „zajídat“ například nespokojené manželství, nedostatek financí a podobně. Jen my sami to můžeme změnit, nikdo jiný. Ale kouč může pomoct najít cestu k sobě samým. Momentálně mám 14 kg dole. Držím se už rok a pokračuji dál. Během koučování jsme se nakonec s Petrou spřátelily natolik, že chceme společně pomoct zhubnout i jiným ženám.
