1. Jídelníček jako v dětství
Výživa batolat či malých dětí musí mít dobře promyšlený systém, aby se tělo i mozek mohly správně vyvíjet. Jenže i dospělý organismus potřebuje dostatečný přísun důležitých minerálních látek a vitaminů, aby se podpořil imunitní systém a tělo mělo z čeho brát energii. Proto by každodenní jídelníček dospělého měl obsahovat hodně ovoce, zeleniny, vlákniny i nenasycených mastných kyselin. Což je obecně známé tvrzení, na které se často zapomíná.
Co to v praxi znamená? Ráno si dopřejte dostatečnou snídani, abyste mohli odstartovat den. Postačí rychle namazat celozrnný chleba tvarohem či máslem namazaný plátek obložit kvalitní šunkou a zeleninou. Nebo si udělejte ovesnou kaši s jogurtem. Vše se zvládne stihnout do pěti minut.
A když už se během obědové pauzy odbudete obloženou bagetou, alespoň večer si naordinujte teplé jídlo. Děti během dne spálí neustálým pohybem spoustu energie, což se při sedavém zaměstnání u nás říct nedá, ale i mozek potřebuje správnou výživu. Proto se neostýchejte jíst, stejně jako vaši potomci, pětkrát denně.
Do svého režimu zařaďte dopolední i odpolední svačinky. Třeba jen ve formě ovoce, malého zeleninového salátu nebo bílého jogurtu s ořechy. Ochrání vás to před ataky chutí na sladké.
2. Víte, kdy už máte dost? Děti ano
Malé děti jsou od přírody nastaveny tak, že se řídí vlastním tělem i pocitem. Rozhodně na ně přirozeně nefunguje přesvědčující věta: „Ty dva kousky ještě dojez, přece to nebudeme vyhazovat!“ Když už se najedly akorát, nemají potřebu na tom nic měnit. Nebo když jim něco nechutná, dají to najevo.
Často na signály, které nám vysílá naše tělo, jako dospělí zapomínáme a raději se chováme racionálně, protože si myslíme, že tak ušetříme. Rodinnou kasičku tím ale příliš neobšťastníme a vlastní žaludek taky ne.
Když se totiž takto několikrát přejíme, nebo do sebe nacpeme suroviny, na které vlastně ani moc nemáme chuť, abychom to nemuseli házet do koše, tělo nám moc vděčné nebude. A může se k tomu vyjádřit třeba prostřednictvím bolesti žaludku nebo shromažďováním tuků v pase. To samé platí i při bolestech nebo špatných náladách. Buďte ke svému tělu pozorní. Když dítě něco pobolívá, rozhodně se nepřetvařuje a nečeká „až to přejde“. Svou bolístku chce vyřešit hned a teď.
3. Poobědní spánek jako odměna
Odpočívat v klidu po vydatném obědě se tradičně dodržuje v některých kulturách. A je k tomu mnoho pádných důvodů. Plný žaludek potřebuje čas a energii na zpracování, a když mu ho nedopřejete, bude ubírat ze zásob, které nejsou bezedné.
Využijte čas, kdy si můžete poobědní spánek dopřát – třeba o víkendu. Zalehněte spolu s dětmi na pár chvil pod peřinu a starost o domácnost ponechte na později. Stejně jako malé raubíře i vás spánek během dne nakopne energií až do večera či následujícího týdne.
4. Nebojte se plakat i smát
Děti neustále hýří emocemi. Pláč v několika vteřinách dokážou proměnit v smích a naopak. Jsou totiž ve svých emocích bezprostřední a nesyslí si je až na dobu, kdy budou o samotě. V tomhle ohledu byste se mohli od nich učit – jakmile mají z něčeho radost, opravdu a upřímně si poskočí a sdílí radost se všemi, kteří je obklopují. Stejně tak i ve chvílích, kdy jim do smíchu není.
Samozřejmě že u dětí jsou náladové výkyvy často jako na houpačce, ale pro vás by to mohla být dobrá inspirace k tomu nechávat volný průchod svým emocím. Navíc taková metoda je podle psychologů velice očišťující, protože vás pak nic netíží na srdci.
5. Buďte upřímní
Pravda je, že dětská upřímnost někdy zabolí. Nebo dokonce odstartuje trapnou situaci. Proto se v dospělosti učíme být výbornými diplomaty. Dětskou upřímnost, kterou jsme prošli každý z nás, bychom si ale měli někdy připomenout.
I když se může stát, že vaše upřímné vyjádření vyvolá rozpaky, často ale vede k příjemnému pročištění a lepším vztahům.
6. Neustále se objevujte a zkoumejte
Neexistuje den, kdy by se dítě nenaučilo nebo neobjevilo něco nového. Platí to i aktuálně o vašem životě? Inspirujte se dětskou dychtivostí po nových věcech a obohacujte svůj život o zajímavé zážitky, dovednosti či informace.
Představa, že v dospělosti už dokonale známe vše potřebné, je z dětské perspektivy naprosto mylná. A často se v běžných věcech, které denně potkáváme, může ukrývat něco doposud neobjeveného, protože jsme zaslepeni vlastním stereotypem.
7. Nezapomeňte si hrát
Radost z úspěchu nebo adrenalin vyhnaný na maximální hladinu během bojové hry nemusí skončit s vydáním maturitního vysvědčení. Vzpomeňte si, kdy jste si naposledy něco zahráli. Na schovávanou, pexeso, karty nebo něco strategického.
Masku dospěláka si nepochroumáte, ani když se čas od času uvolníte při herních výkonech. Přitom při takové hře zapomenete na starosti, zapotíte se nebo procvičíte mozkové závity. Oddejte se příjemnému odreagování, které dodají vašemu životu další rozměr.
8. Pohyb jako základ dětství
Děti jsou neustále v pohybu. Díky tomu si procvičují svaly, posilují zádové svalstvo, učí nové pozice a způsoby pohybu. Poznávají tak vlastní tělo a začínají s ním spolupracovat a zjišťovat jeho limity. Kdy přišel ten den, kdy jsme na tohle všechno pozapomněli?
Naše tělo se vyvíjí neustále a lační po pohybu a čerstvém vzduchu. Jenže práce, hlavně ta sedavá, nám udělala v přirozeném fyzickém vývoji pěknou čáru přes rozpočet. Když už nemáte během dne možnost se často pohybovat, dopřejte si alespoň dvakrát týdně dlouhé procházky. Nebo se vrhněte na zahradničení. Ve většině případů jde o pohyby, které zapojí téměř všechny svaly na těle a dojde k fyzické únavě, za níž vám bude tělo i mysl děkovat.
9. Pomazlete se
V dětství nás mazlení s maminkou nebo plyšovým zvířátkem vyvolávalo pocit uspokojení. A teď? Pokud se nejedná o součást milostné předehry, už si takové uspokojení z dětství nedopřáváme.
Přitom podle studie, které se věnoval psycholog Harry Harlow, má pouhé mazlení velký pozitivní vliv na naši psychiku. Vylučuje do krve endorfiny a dělá nás šťastnějšími.
Ke stejným závěrům dospěla i studie, která se zaměřovala na objímání dospělých a byla provedena na Univerzitě v Severní Karolíně.
10. Žijte teď a tady
Pojem o čase v dětství nemá nikdo dokonalý. Dítě nepřemýšlí, co bude zítra, za měsíc či rok. Pro něj je nejdůležitější, co se děje teď a tady. A taky podle toho jedná. Užívá si hédonisticky každé chvilky ve svém životě, jako by vědělo, že se nikdy nedá vrátit zpět.
A to jen v dospělosti zjistíme, jaká pravda to je, ale bohužel to nic v našem životě nezmění. Je proto čas to změnit.
