A dodala, že tomu tak je hlavně u diabetes mellitus 2. typu, jehož příznaky se rozvíjejí pomaleji než-li u 1. typu. Diagnóza se stanovuje často až při léčbě s naprosto odlišným problémem, např. předoperačně, nebo při akutním koronárním syndromu či po mozkové mrtvici. Cukrovka velmi dlouho „nebolí“, proto se podchytí často opožděně.
Odpovědi lékařky Michaly Pelikánové najdete ZDE |
„Diabetes mellitus neboli cukrovka je onemocnění, při kterém tělo nedokáže udržet hladinu glukózy (krevního cukru) v normálních mezích. Je jednou z nejzávažnějších chorob látkové přeměny, protože svými komplikacemi zasahuje do všech odvětví medicíny,“ vysvětluje lékařka Michala Pelikánová. A dodává, že jde o metabolické onemocnění vznikající v důsledku absolutního, či relativního nedostatku inzulinu. To je hormon produkovaný beta-buňkami Langerhansových ostrůvků ve slinivce břišní a ovlivňuje hladinu krevního cukru.
Prevence pomůže jen u diabetu 2. typu
Každý rok jen v Česku přibývá 20 tisíc nově registrovaných diabetiků. Nejvíce obyvatel přitom postihuje diabetes mellitus 2. typu, a to až v devadesáti procentech. Většinou onemocní muži mezi 45 až 65 lety a ženy mezi 50 až 55 lety. Při tomto typu cukrovky jde hlavně o poruchu působení inzulinu. Často má souvislost s nezdravým životním stylem, hlavně nadváhou, kouřením a nedostatkem pohybu.
O lékaři MUDr. Michala Pelikánová promovala na 2. LF UK v Praze. Absolvovala specializační atestace v oboru diabetologie a všeobecné praktické lékařství. Pracovala v diabetologickém centru FN Motol a následně v soukromé diabetologické ambulanci. Nyní působí na Poliklinice Budějovická (Medicon a.s.) v Praze 4. Předmětem její klinické, výzkumné a publikační činnosti je komplexní problematika diabetologie se zvláštním zaměřením na syndrom diabetické nohy. Je hlavním výzkumným pracovníkem v několika mezinárodních klinických hodnoceních. |
Diabetes mellitus 1. typu se vyznačuje poruchou tvorby inzulinu a projevuje se zhruba do 40 let věku, nejčastěji v období puberty.
Nemoc zkracuje předpokládanou délku života v závislosti na typu diabetu o 30 až 40 procent.
Mnoho lidí o své diagnóze ani neví, často je zachycena hyperglykemie náhodně, například v rámci preventivní kontroly u lékaře. „Často se v ambulanci setkáváme s diagnózou diabetu až při rozvinutých komplikacích,“ uvádí lékařka Pelikánová.
Diabetes se projevuje častým a vydatným močením, nadměrnou žízní, hubnutím, slabostí a výraznou únavou. K diagnóze diabetu pak stačí krevní odběr, který určí výši glykemie, případně zátěžový glukózový test.
„Základní léčbou diabetu obou typů jsou vždy dietní opatření s úpravou životního stylu. Následně podle typu diabetu volí lékař buď některý z inzulinových režimů, či léčbu perorálními antidiabetiky,“ říká diabetoložka.
Cílem léčby je zamezit rozvoji specifických komplikací cukrovky, které postihují hlavně oči, ledviny a nervový systém. „Pacienti s diabetem jsou zároveň více ohroženi urychleným rozvojem aterosklerózy, která je zodpovědná především za infarkt myokardu a mozkovou mrtvici. I proto je léčba diabetu cílená i na ostatní přidružená onemocnění,“ dodává .
