"Stává se mi, že mě někteří klienti oslovují téměř tajně a nechtějí, aby se o tréninku někdo dozvěděl. Bojí se, že by si o nich ostatní mysleli, že jsou hloupí nebo že stárnou a již na svou práci nestačí. I když paměť s inteligencí přímo nesouvisí, je však pro život, pro naše každodenní fungování, nezbytná. A její výpadky mnozí snášejí opravdu velmi těžce," vysvětluje Karstenová, dřívější mistryně v paměťovém sportu.
Nyní Karstenová předává své znalosti a zkušenosti podnikatelům, ale i seniorům či studentům. Jakýkoliv paměťový trénink a správný přístup k paměti může paměť opět velmi zlepšit. Klíčem k úspěchu je osvojení si některých základních technik a dbát na jistá pravidla.
Paměť jako flakón od parfému
Paměť si zjednodušeně můžeme představit jako flakón parfému. Ozdobné víčko je ultrakrátkodobá paměť, která vnímá desetitisíce podnětů za den. Úzké hrdlo je krátkodobá paměť, která filtruje informace. Některé informace uloží dál do neokortexu, a některé jí nestojí za uložení. Lahvička samotná je pak dlouhodobá paměť.
Otestujte svou paměť za 5 minutMichaela Karstenová sestavila pro čtenáře OnaDnes.cz pětiminutový test, který Vám prozradí, jak jste na tom s pamětí. Stáhněte si ho zde jako PDF. |
Kritickým bodem celého procesu pamatování je krátkodobá paměť, ve které si dokážeme naráz udržet pouze 7 informačních jednotek (slovo, obraz nebo číslice). Tréninkem ale dokážete množství informací zvětšit díky tomu, že na jeden mentální obraz "navěsíte" víc než jednu informaci a do dlouhodobé paměti tak "propašujete" víc dat.
"Paměť je velmi spjata s emocemi, stres a životní problémy jako syndrom vyhoření a rozchod nebo rozvod ji mohou velmi negativně ovlivnit. Krátkodobý, pozitivní stres, nazývaný také jako eustres, paměť tolik nenarušuje jako dlouhodobý stres. Ten značně narušuje proces ukládání informací do dlouhodobé paměti. Na tom se podílejí hlavně kortikoidy, které jsou při dlouhodobé psychické zátěži v nadmíře do těla vyplavovány," dodává Karstenová. Kromě toho je pro správné fungování paměti nezbytný i kvalitní spánek, strava a pohyb.
Michaela Karsten
Další negativní vliv na paměť mají i návykové látky jako je nikotin, alkohol, kofein a další, obzvlášť jsou-li konzumovány v nadměrné míře.
"Kávu je lepší držet mezi 2 a 3 hrnky denně. Alkoholu se rozhodně vyhněte po tom, co se snažíte něco naučit nebo zapamatovat, narušuje kvalitu spánku. Sice po něm rychle usnete, ale dochází k narušení tzv. REM fáze spánku. To jsou fáze, které byly v experimentech popsané jako fáze zodpovědné za ukládání informací do paměti a za schopnosti koncentrace," varuje paměťová expertka zejména studenty s bujarým nočním životem.
Asociace a mentální cesty
A jaké jsou tedy techniky profesionálů? Je jich hned několik, každá se hodí k trochu jinému typu informací. Základem je koncentrovat se na to, co si chci zapamatovat. Pomáhá i zopakování nahlas nebo zapsání, dokonce i pohyb při učení. Čím více smyslů zapojíte, tím lépe.
Asociační technika umožňuje si abstraktní informaci, jako je třeba příjmení, spojit s člověkem. Důležité je spojit si jméno s něčím snadno zapamatovatelným a vytvořit si tak mentální obraz. "Pokud si budu chtít zapamatovat třeba vaše jméno Havlíková, tak si ho musím spojit s něčím, co už znám. Třeba s Václavem Havlem, jehož obličej všichni dobře známe. V hlavě si pak vytvořím mentální obraz vás a Václava Havla, jak přicházíte na naše interview," prozrazuje svůj trik na jména Michaela Karstenová.
Pokud je jméno složitější, rozložte ho na menší díly – např. Koloskočilová si rozdělím na kolo a skočit a představím si danou dámu, jak naskakuje na kolo. Podobně lze postupovat i s obličejem, kde se pokusíme najít nějaký výrazný neměnný rys.
"Pokud se s osobou budeme setkávat častěji, nespoléhala bych třeba na vlasy, protože ty se mohou rychle měnit. Spíš najděte charakteristický znak ve tváři, typický pohyb nebo třeba ráčkování v řeči, které osobu spojí s mentálním obrazem pro jméno," radí paměťová expertka.
Brillant BrainProjekt Michaely Karstenové nabízí spojení paměťového tréninku, rozvoje emoční inteligence a znalostí z oblasti etikety. Více zde. |
K zapamatování si více informací využívá Michaela mentální cesty. Mozek má totiž schopnost prostorové představivosti a dokáže nás mentálně katapultovat na známá místa.
"Základem je vytvořit si pomyslnou mentální cestu z důvěrně známého místa, třeba u vás v bytě, v práci, na chatě, kde znáte každý detail. Na ní si vytvoříte několik mentálních bodů, je důležité, aby šlo o dobře viditelná a výrazná místa, ne o detaily jako zástrčka nebo vypínač. Na tato místa si pak díky své schopnosti vizualizovat umístíte informace, které si chcete pamatovat. Pokud si chcete údaje v paměti udržet dlouhodobě, je nutné si je občas všechny projít, jinak se cesta začne pomalu zametat a čistit," říká. Pro běžného člověka podle ní stačí mít okolo pěti set mentální bodů, ona sama jich v době aktivního paměťového závodění měla na dva a půl tisíce.
Velmi účinné jsou také metody klíčových slov, které si pak můžete propojovat do různých příběhů. Většina z nás má určitou formu vizuální paměti, kdy jsme schopni si vybavit, kde na stránce se třeba údaj nacházel. Takovým lidem velmi pomůže barevné zvýrazňování klíčových slov. "Nemělo by jich ale být víc než 10 na stránku, pak to ztrácí smysl," dodává Karstenová a směje se při vzpomínce na vypůjčená skripta podtrhaná jednou čarou od úvodu až k závěrečné tečce.
Mezi klasické metody, které mnozí z nás užívali ve škole, patří nejrůznější mnemotechnické pomůcky, akronymy jako šetři se osle (šest tři sedm osm – poloměr země 6 378 km) a rýmy jako žene je bída (-e, -ne, -je, -í, -á – koncovky vzorů sloves). Pomáhá i psaní cizích slovíček nebo cizích pojmů na kartičky.
Také opakování je matka moudrosti
Opakování je podle Karstenové v dnešní době trochu podceňované, zejména ve škole na něj děti a studenti nemají moc času. "Doporučila bych opakování po dni, po týdnu, po měsíci a po šesti měsících. Pokud se ale učím těžší látku, je dobré si opakovat již po dvaceti minutách. Nejlepší je vyzkoušet své znalosti, a pokud si je již nepamatujete, opakujte dřív," říká Karstenová, která si svými mentálními schopnostmi vysloužila i zápis v Guinnessově knize rekordů..
Nejlepší paměť mají samozřejmě malé děti. Dokonce se u některých může vyskytnout fotografická paměť, která je jinak v populaci velmi vzácná, vymizí ale většinou kolem puberty.
Kim Peek inspiroval filmaře k natočení snímku Rain Man o geniálním autistovi
"Osoba, co má fotografickou paměť, je schopná si prohlédnout bodový mustr, pak jiný bodový mustr a následně je mentálně propojit do obrazce. Navíc to dokáže dnes stejně jako za deset let," dodává. Takových lidí je ale velmi málo, řadí se mezi ně třeba někteří autisté, stejně jako osoby nazývané "idiot savans", kteří mají silně vyvinutou jednu specifickou schopnost, ale jinak nejsou schopni samostatného život.
Paměť se postupně zhoršuje s věkem, první závažnější změny nastávají průměrně kolem třicátého roku života. Od té doby je vhodné myšlení a paměť procvičovat, zpomalí se tím přerušování spojení mezi neurony. V současné době jsme ale v tomto věku celkem dost kognitivně aktivní, změn si proto často všimneme až kolem padesátky. Nic ale není ztraceno, procvičováním se nervová spojení mohou začít znovu vytvářet.
"Moji rodiče se třeba na stará kolena začali učit německy, chtějí se tak přiblížit vnoučkům, i když ti mluví i česky. Takže si téměř každé odpoledne udělají kafe a dají si hodinku opakování slovíček, což udržuje jejich paměť v dobré kondici," dodává Michaela, která žije s manželem a dětmi v Německu.
Cvičte svou paměť každý den
|
