"Bude to znít možná zvláštně, ale cílem jógy smíchu není pouze smích jako takový, ten je vlastně spíše výsledným projevem. V průběhu lekce děláme takzvané smíchocviky a používáme cvičný smích, jehož cílem je v těle aktivovat ten přirozený," vysvětluje lektor Petr Fridrich.
Radost z pohybuVyzkoušejte další způsoby, jak se odreagovat pomocí pohybu. Na Raketa.cz můžete vybírat slevy na skvělá protahující cvičení, která vám zlepší kondici i náladu. |
A dodává, že naše tělo mezi cvičným a přirozeným smíchem nedělá rozdíl. Vlastně se dá říci, že cvičný smích ten přirozený aktivuje.
Hlavním cílem jógy smíchu je především emocionální a psychické uvolnění a s tím alespoň na krátko spojená ztráta kontroly nad sebou.
"Tuto slastnou ztrátu kontroly v pozitivním slova smyslu, v bezpečném prostředí, totiž zažíváme v dospělosti poměrně málo. Ve vrcholné fázi, která se obvykle dostavuje po nějaké době cvičného smíchu, se do našeho těla vyplaví biochemické látky, především endorfiny, a tomu říkáme ´ponoření do smíchu´," popisuje Petr Fridrich.
"Vedle uvolnění se současně většinou dostaví i vyprázdnění hlavy. Prostě se nemůžete současně naplno smát a přemýšlet o tom, co jste měl nebo měla udělat včera, nebo co máte udělat zítra," říká.
Jóga smíchu není pro každého
Člověk se po skončení lekce většinou cítí velmi dobře, plný energie a současně uvolněný. Zároveň ho ale může bolet bránice a obličejové svaly. "Lekce jógy smíchu obvykle trvají jednu až tři hodiny, jsou však i vícedenní semináře, kde se také smějeme a děláme další aktivity," popisuje cvičitel Fridrich.
Smát by se měl člověk ideálně každý den, a to alespoň 5 až 10 minut v kuse takzvaným bráničním smíchem, nikoliv pouze hlasivkami. Pak prý dojde k řadě procesů v těle, které mají přínos pro naše fyzické, psychické i emocionální zdraví.
Jóga smíchu ale není vhodná úplně pro každého. Vyhnout by se jí měli lidé, kteří trpí psychiatrickými onemocněními, epilepsií, kýlou, vysokým krevním tlakem, případně ženy ve vyšším stadiu těhotenství.
