Moje zdravotní problémy se výrazně podílely na mé pohyblivosti. Každoročně jsem navštěvovala lázně a kolem puberty přišly poslední operace. Nebyla jsem často doma několik měsíců v roce.
Jídlo jako kompenzace
Když to šlo, rodiče mi chtěli vždy dopřát a pravděpodobně díky stylu stravování, které v osmdesátých letech nebylo nejpestřejší, šla kila nahoru.
Samozřejmě i kvůli zmíněnému omezenému pohybu se má hmotnost v dětství objevovala za hranicí nadváhy.
Hubnoucí pokusy
První výrazné plánované hubnutí jsem vyzkoušela už v období puberty. Jedna z diet, doporučená lékařem, spočívala sice v pravidelném stravování pětkrát denně, ale v téměř hladovějících dávkách (1 den diety pouze pětkrát denně 250 ml mléka, poslední dva dny diety pouze pětkrát denně 100-200 gramů zeleniny). Pokud šlo o snížení hmotnosti, vždy dopadlo s pozitivním výsledkem. Nicméně se časem všechna kila vrátila zpět a přibylo několik dalších.
Postupně jsem se při výšce 155 cm dostala na hmotnost 112 kilogramů. Mé BMI bylo na hodnotě přes 46, daleko za hranicí morbidní obezity. Objevily se první zdravotní potíže (vysoký krevní tlak) a já si uvědomila, že ve 34 letech nechci své tělo dál ohrožovat.
Poté, co mi byly nasazeny léky na snížení krevního tlaku a praktická lékařka mi napsala doporučení na obezitologii, rozhodla jsem se skutečně se sebou něco provést.
Začala jsem na sobě opravdu pracovat
Přestala jsem se vymlouvat, že se nemohu příliš hýbat. Začala jsem jednou týdně navštěvovat orientální tance a snažila se jíst zdravěji.
Postupně jsem cítila první úspěchy, ale vše bylo extrémně pomalé, hubla jsem 0,5 kg měsíčně. Podle svých "vědomostí" jsem jedla zdravě, ale ve špatném poměru a hlavně jsem jedla velmi málo. Hubnutí bylo poměrně vysilující a byla jsem často fyzicky unavená.
Hubněte s odborníkyChcete i vy zkusit zhubnout natrvalo? Společnost Stop obezitě připravila tříměsíční program, kam se může každý přihlásit a dokonce i vyhrát zajímavé ceny. Pomáhat vám budou nejen lidé, kteří již zhubli, ale také odborníci z řad nejlepších českých lékařů a terapeutů. Více informací a registrace na: www.stobklub.cz |
V tomto období se tak začaly objevovat dny, kdy jsem jedla velmi málo, a dny, kdy přišla "žravá". Těchto dnů bylo naštěstí méně, a tak se po dvou letech úsilí váha zastavila na 98 kg. Téměř půl roku jsem s hmotností nemohla hnout. Přes Vánoce jsem opět nabrala na 102 kilogramů.
Naštěstí jsem to nevzdala. Díky internetu a informacím od kolegyně z práce jsem v únoru roku 2011 narazila na stránky STOBu a objevila sebekoučink, mou záchranu.
Díky sebekoučinku jsem v prvním cyklu snížila svou hmotnost na 93 kg. Po tříměsíční pauze, udržování hmotnosti, jsem se zapsala do kurzu STOBu a zde jsem s pomocí paní doktorky Skalské ke svému úsilí přidala také pohyb.
Po několika absolvovaných měřeních mi byla doporučena tepová frekvence, při které nejlépe spaluji a já přidala ten nejpřirozenější pohyb co jsem mohla, každodenní rychlou chůzi (dvakrát 15-20 minut).
Tanec a chůzi jsem posléze doplnila o plavání a posilovnu. Přidáním pohybu a správné kombinace bílkovin, sacharidů a tuků ve změřené hodnotě 6 800 kilojoulů jsem se dostala na 83 kg. Po delší udržovací pauze se opět vracím s dnešními 85 kilogramy do dalšího "boje".
Dnes znám správnou cestu, kterou už nechci měnit v hladovění, ale raději přidám pohyb, abych se mohla dosytosti najíst.
V následujících týdnech vám představíme další příběhy lidí, kterým se podařilo zhubnout. Vždy půjde o jiný typ problému.
