Když ráno stojíte před zrcadlem a líčíte se, obvykle to děláte proto, abyste vypadala lépe a přitažlivěji. Napadlo vás ale někdy, že některé přípravky, které si nanášíte na obličej, vlasy či pokožku těla, mohou vašemu vzhledu a zdraví spíše uškodit? I ve vaší kosmetické taštičce se totiž najdou nebezpečné přípravky.
Víc než dvě kila chemikálií za rok
Podle výzkumu, který letos citoval Daily Post (autorem byl britský biochemik Richard Bence), je nebezpečnější, pokud se škodlivé chemikálie z kosmetických výrobků vstřebávají skrze pokožku, než kdybyste je snědli. Pokud například olíznete rtěnku a spolknete ji, existuje velká naděje, že potenciálně škodlivé látky zlikvidují enzymy ve vašem trávicím traktu.
Pokud se ale nebezpečné chemikálie vstřebávají pokožkou, riziko ohrožení je mnohem větší. Poněkud hrůzostrašně v tomto světle vyznívá další ze závěrů výzkumu. Podle něj tělo průměrné evropské ženy za rok vstřebá 2,3 kilogramů chemických látek v důsledku používání nejrůznějších kosmetických a čistících přípravků.
Pravděpodobně nejčastější zdravotní komplikací, která se po použití nevhodných kosmetických přípravků může objevit, je kožní alergická reakce. Podle údajů American Academy of Dermatology lze rozlišit v podstatě dva základní typy: V prvním případě je to kontaktní dermatitida z podráždění, která vzniká podrážděním pokožky nevhodným přípravkem, a jejím projevem je většinou svědění nebo pálení.
Druhým typem je alergická kontaktní dermatitida, kdy je člověk "skutečně alergický" na některou složku kosmetického přípravku. Typicky se projevuje otoky, svěděním a vznikem puchýřů. Oba typy kožních problémů jsou nejčastěji způsobeny parfemací nebo konzervanty, které jsou v kosmetických výrobcích obsaženy.
Nebezpečná mýdla a šampony
Napadlo vás někdy, že by vám alergii mohlo způsobit antibakteriální mýdlo nebo zubní pasta? Výzkum provedený v roce 2010 na University of Michigan´s School of Public Health tvrdí, že ti lidé, kteří přicházejí do styku s kosmetickými produkty s triclosanem (mýdla, sprchové gely, deodoranty, čistící prostředky ale i některé zubní pasty), mají zvýšené riziko, že se u nich objeví alergická reakce.
Další problematickou složkou kosmetických prostředků je laurethsulfát sodný (SLS), který se často používá v mýdlech, šamponech nebo zubních pastách. Dlouhou dobu koloval mýtus, že SLS způsobuje nádorová onemocnění, nicméně toto tvrzení bylo výzkumy vyvráceno.
To však nic nemění na skutečnosti, že SLS způsobuje při kontaktu s citlivou pokožkou její podráždění. Podle výzkumu z roku 2008, zveřejněného v Cosmetic Ingredient Review, by u produktů, které delší dobu působí na pokožku, neměla koncentrace SLS překročit jedno procento.
Podráždění kůže i rakovina
Pročtěte si pozorně etikety na svém deodorantu, tělovém mléku, líčidlech nebo například šamponu. Některé z nich totiž obsahují propylenglykol, který se používá v kosmetice jako zvlhčovadlo. Ačkoli jeho karcinogenní účinky nikdy nebyly prokázány, u citlivějších lidí způsobuje podráždění kůže, alergickou kontaktní dermatitidu.
MSDS zase varuje, že při dlouhodobějším kontaktu s propylenglykolem může docházet k poškození jater, ledvin i nervového systému. Mezi dalšími zdravotními komplikacemi se může objevit podráždění krku, bolesti hlavy či otoky. Propylenglykol má navíc schopnost rychle pronikat pokožkou.
Zejména v šamponech najdete sloučeniny obsahující DEA, MEA nebo TEA, které mají alergenní potenciál. Podle výzkumu Northwestern Health Sciences University zvyšují tyto látky riziko rakovinového bujení a vědci doporučují, aby se lidé vyhýbali používání šamponů s jejich přídavkem.
