Mýtus: Očkování může způsobovat chřipku a autismus
Lidský organismus sice může na jakoukoli injekci reagovat mírným zvýšením teploty, ale pověsti, že očkování proti chřipce způsobí chřipku, jsou nepravdivé. To alespoň tvrdí doktorka Rachel Vreemanová, spoluautorka knihy "Nepolykejte žvýkačku! Mýty, polopravdy a naprosté lži o lidském těle a zdraví ("Don't Swallow Your Gum! Myths, Half-Truths, and Outright Lies about Your Body and Health").
"Vakcíny proti chřipce obsahují mrtvé chřipkové viry, ale ty jsou prostě mrtvé. Mrtvý virus nemůže být vzkříšen, aby způsobil chřipku," vysvětlila Vreemanová.
A co zvěsti, že očkování způsobuje autismus? Tento mýtus vznikl v roce 1998, kdy byl zveřejněn článek v časopise The Lancet. V jedné studii rodiče osmi autistických dětí prohlásili, že věří, že se z jejich dětí stali autisté poté, co byly očkovány proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.
Korelace byla rychle zaměněna za příčinu a od té doby se mýtus nekontrolovatelně rozšířil, a to i přes mnoho studií, které nepotvrdily nic, co by povzbuzovalo teorii, že očkování zvyšuje riziko vzniku autismu.
Důkazem je i studie z roku 2002 studie zveřejněná v New England Journal of Medicine, která oproti první studii osmi dětí zkoumala 530 000 dětí.
Mýtus: Vitaminové doplňky jsou vždy dobré pro vaše zdraví
Narůstá počet studií, které přinášejí důkazy o tom, že vitaminové doplňky mohou být nejen neúčinné, ale dokonce nebezpečné. Podle studie publikované tento rok v časopise Stem Cells mohou být jedinci, kteří berou vysoké dávky vitaminů C a E, náchylnější ke vzniku rakoviny, jelikož vysoké dávky těchto antioxidantů mohou způsobovat genetické abnormality.
"Americký Úřad pro potraviny a léčiva nepožaduje, aby doplňky byly nějakým způsobem regulovány stejně jako léky, což může být opravdu problém," myslí si Vreemanová.
To bohužel znamená, že bezpečnost mnoha vitaminových doplňků nikdy nebyla důkladně prostudována. Vreemanová dále varuje, že lahvičky se navíc mohou honosit nepodloženými tvrzeními, a dokonce mohou mít špatně napsanou doporučenou denní dávku. Není však důvod bát se předávkování vitaminy, pokud nepocházejí z pilulky, ale z opravdového jídla.
Mýtus: Chladné počasí způsobuje chřipku a nachlazení
"Tento mýtus je běžný po celém světě, ale prostě není pravdivý," řekla Vreemanová pro MyHealthNewsDail. Různé studie ukazují, že sice můžeme cítit více příznaků nastydnutí - ať už opravdových nebo imaginárních - když je nám zima, ale okolní teplota nás nečiní náchylnějšími k virům. To je známý poznatek již od roku 1968, kdy studie publikovaná v New England Journal of Medicine ukázala, co se stalo, když vědci vystavili prochladlé lidi rinovirům (jedna z příčin běžného nachlazení).
Dobrovolníci, kteří se při výzkumu klepali zimou ve studené místnosti nebo při koupeli ve studené vodě, neměli zvýšenou pravděpodobnost onemocnět po vdechnutí chladných bakterií než při normální teplotě.
Ani když už jste nemocní, není důvod, proč byste se měli vyhýbat chladu. I když je samozřejmě pro nemocného člověka odpočinek nezbytný, podle doktorky Vreemanové chladnější teploty nezpůsobí žádný rozdíl v délce zotavování.
Podle jedné dosud probíhající studie je dokonce možné, že vystavení se chladu může ve skutečnosti tělu nějakým způsobem pomáhat vypořádat se lépe s nemocí. Někteří vědci spekulují o tom, že nachlazení je běžnější v chladnějších měsících, protože lidé jsou častěji doma, více přicházejí do styku s ostatními, a tak mají bakterie lepší možnosti pro rozmnožování se.
Mýtus: Cukr dělá z dětí malá monstra
"Je těžké najít rodiče, kteří tomuto mýtu nevěří," tvrdí doktorka Vreemanová. Ale je to jen v jejich hlavách. V jedné studii byl dětem podán sladký nápoj slazený syntetickým sladidlem Aspartamem, který neobsahuje cukr. Vědci polovině rodičů sledovaných dětí oznámili, že nápoj obsahuje cukr, a druhé polovině rodičů řekli pravdu.
Ti rodiče, kteří si mysleli, že jejich děti přijaly hodně cukru, nahlásili, že byly nekontrolovatelné a hyperaktivní. Senzor umístěný na zápěstích dětí, který měřil hodnoty aktivity, však ukázal pravý opak - děti se ve skutečnosti chovaly normálně až mírně. Studie byla publikována v časopise Abnormal Child Psychology v 1994.
Cukr ve formě různých pamlsků a přeslazených nápojů je často podáván dětem při narozeninových oslavách a prázdninách. Tyto faktory mohou podle doktora Carrola stát za tímto neústupným mýtem.
Mýtus: Po jídle nechoďte plavat
Je sice pravda, že jakékoli energické cvičení může být po vydatné hostině nepříjemné (i když ne nebezpečné), ale většina z nás v letních dnech u vody nejí natolik sytá jídla, po kterých se nemůžeme ani hnout, a tak je toto varování neopodstatněné. Navíc křeče mohou přijít kdykoli, ať už po jídle nebo před jídlem.
Mýtus: Po otřesu mozku nesmíte usnout
Otřes mozku je celkem běžný jev, a i když je vždy zapotřebí prohlídka lékaře, jen málokdy se jedná o vážný nebo život ohrožující stav. Informace, že poté nesmíte usnout, pravděpodobně vznikla z nedorozumění o konkrétním typu úrazu hlavy, který zahrnoval krvácení do mozku. Doktorka Vreemanová vysvětlila, že toto se nestává příliš často, a proto se to netýká osob s normálním otřesem mozku.
"Pokud jste byli prohlédnuti lékařem a ten řekl, že máte mírný otřes mozku, nemusíte se zabývat tím, aby vás někdo budil každou hodinu, řekl doktor Carroll.
Mýtus: Používáme jen 10 % našeho mozku
Mnoho učenců a moudrých guru tvrdohlavě prosazuje tento mýtus již od roku 1907. Podle doktorky Vreemanová a spoluautora knihy Aaron Carrola z lékařské univerzity v Indianě však prohlášení těchto lidí nikdy nebyla vědecky ověřena.
Víra, že používáme jen 10 % našeho mozku přetrvala celé století i přes dramatický pokrok v neurovědě. Přitom už mnoho studií mozku ukázalo, že v něm neexistuje oblast, která je úplně tichá nebo neaktivní.
"Dnes se můžeme podívat na snímky jakéhokoli mozku, měříme činnost v jakýkoli čas a smějeme se tomuto mýtu. Prostě neuvidíte žádné velké spící oblasti," řekla Vreemanová.
Tak proč této domněnce stále tolik lidí věří? "Myslím, že se nám to líbí," odpověděla Vreemanová. "Chceme si myslet, že jsme ještě nedosáhli našeho plného potenciálu."
Mýtus: Čtení v šeru poškozuje zrak
Tlumené světlo nebo zírání na televizi příliš zblízka může bezpochyby způsobit, že vaše oči budou pracovat tak silně, až budou bolet. Doktorka Vreemanová však tvrdí, že neexistují žádné důkazy, že by tyto praktiky způsobovaly nějaké dlouhodobé poškození očí.
Televizní mýtus začal v šedesátých letech minulého století a v té době zas tak daleko od pravdy nebyl. Některé barevné televize tehdy vysílaly vysoké množství radiace, která mohla poškozovat oči. Tento problém byl už ale dávno napraven a dnešní televize a počítačové monitory jsou už relativně bezpečné.
Pokud má vaše dítě tendenci sedět blízko televize nebo počítače, až ho z toho bolí oči, je možná načase vyšetření na krátkozrakost.
Mýtus: Žvýkačka zůstane v žaludku sedm let
I když je pravda, že žvýkačka obsahuje nestravitelné složky jako elastomery, pryskyřice a vosky, určitě to neznamená, že se povaluje ve vašich vnitřnostech celou věčnost.
Hodně toho, co sníme, a to i zdraví prospěšné věci jako vláknina, je nestravitelné. Zažívací systém je však důmyslný organický mechanismus, který vše, co nemůže vstřebat, posouvá dále.
Doktorka Vreemanová vysvětluje, že i přes lepivost a podivnou konzistenci žvýkačky projde guma skrz zažívací trakt rovnou do záchodu.
