Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by se měl příjem nasycených mastných kyselin udržovat pod 10 procenty veškeré energie přijaté prostřednictvím tuků, což je dvacet gramů denně.
"Mnoho vědeckých studií jednoznačně prokazuje souvislost konzumace tuků obsahujících nasycené mastné kyseliny s rizikem aterosklerózy. Dokazují to i statistiky - v evropských severských zemích s vyšší spotřebou živočišných tuků je výskyt kardiovaskulárních chorob významně vyšší než v oblasti Středomoří, kde se oběhová onemocnění vyskytují podstatně méně často," vysvětluje lékař Michal Vrablík ze III. interní kliniky VFN.
Hlídejte si rostlinný původ
Tuky jsou přitom pro lidský organismus nezbytné, a neměli bychom je proto z naší stravy vyřazovat.
Jak na tuky?- Jezte méně másla a tučného masa - Výrazně omezte uzenářské a plnotučné mléčné výrobky - Naopak volte potraviny s obsahem rostlinných tuků - Zařaďte do svého jídelníčku mořské ryby |
"Je však důležité, abychom je uměli pečlivě vybírat a hlídat jak množství, tak kvalitu. Z hlediska množství bychom měli tuky pokrývat maximálně 35 procent našeho denního energetického příjmu, z toho dvě třetiny by měly pokrýt tuky dobré, tedy ty rostlinného původu a rybí tuk, a pouze zbývající jedna třetina má připadat na tuky špatné, které jsou převážně živočišného původu," dodává lékař.
Hlavní odlišnost spočívá v zastoupení a chemické struktuře. Zatímco špatné tuky obsahují vysoké množství nasycených mastných kyselin, které se podílejí na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi, dobré tuky jsou zdrojem nenasycených mastných kyselin včetně esenciálních jako je omega 3 a 6, které naopak hladinu cholesterolu snižují, a pomáhají tak udržovat srdce zdravé.
Dětem hrozí obezita i nemoci
Zvýšená konzumace nasycených mastných kyselin se bohužel týká už i dětí. "Je třeba si uvědomit, že dětský organismus je nadměrnou konzumací nasycených mastných kyselin velice zatěžován a negativní zdravotní následky na sebe obvykle nenechají dlouho čekat," říká dětská obezitoložka Alexandra Moravcová.
Nevhodný jídelníček s nadměrným zastoupením nasycených mastných kyselin zvyšuje riziko nadváhy už v dětském věku, a navíc vytváří základ pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. Je proto velmi žádoucí, aby rodiče dbali na kvalitní stravu svých dětí už od nejútlejšího věku.
"Bohužel dnes už není výjimkou, že děti trpí například vysokým krevním tlakem, což bylo ještě před dvaceti lety téměř nemyslitelné. Není divu, že u dětí s touto diagnózou se potom již v mladém dospělém věku velmi často vyskytnou závažná kardiovaskulární onemocnění," vysvětluje lékařka.
Dodává, že jeden z nejsmutnějších omylů spousty rodičů je, že děti z obezity vyrostou. "To je nesmysl, ale na druhou stranu by děti rozhodně neměly držet žádnou dietu. Úpravou jídelníčku se u dětí snažíme docílit udržení váhy při přibývající výšce, nikoliv shození kilogramů. Tím se poměr hmotnosti k výšce postupně vyrovná a nadváhu se podaří odstranit," upozorňuje Alexandra Moravcová.
