O klasické rýmě platilo a stále platí staré známé úsloví: léčená trvá týden a neléčená sedm dní. A ani lékař na tom nic nezmění.
"Obecně známé příznaky, jako je ucpaný nos, sekrece a kýchání, mohou být vyvolány různými faktory, proto rýma není rozhodně pouze jedna," říká lékařka Pavla Urbánková z kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
Kromě akutní rýmy existuje ještě celá řada stavů projevujících se rýmou chronickou.
"Léky typu dekongestiv ve formě nosních sprejů či kapek uvolní ucpaný nos a dutiny a současně zmírní sekreci. Vyvolají rychlé zúžení drobných cévek v nosní sliznici, což redukuje její otok a tvorbu sekretu. Aplikaci těchto přípravků je ale nutno omezit na maximálně pět až sedm dní, aby nedošlo k jejímu nežádoucího působení na sliznici," radí Pavla Urbánková.
Ilustrační foto
Při běžné rýmě poslouží velmi dobře a nemocnému rychle uleví. Jako pohlazení na nosní sliznici funguje její zvlhčování minerální vodou Vincentka či mořskou vodou, které pomáhají obnovit přirozené prostředí v nosní dutině. Na rozdíl od dekongestivních kapek je možné dlouhodobé užívání bez nežádoucích účinků.
Jak na rýmu
S rýmou si asi nejlépe poradí léky, jako je paracetamol, ibuprofen či acylpyrin.
Mírné zvýšení teploty pomáhá tělu v boji s infekcí. Horečku do 37,9 stupně Celsia je proto třeba považovat za spíše prospěšnou a není nutné ji farmakologicky snižovat.
Svoje místo v léčbě rýmy mají i osvědčené přírodní a domácí postupy: třeba vitaminy z čerstvého ovoce, bylinné odvary a čaje nebo namáčení předloktí do horké vody.
Ilustrační foto
Žádná antibiotika
Antibiotické nosní kapky se doporučují v případě bakteriální infekce, která se usadí na již narušené sliznici. Sekret pak získává hnisavý charakter.
"Antibiotika nemají při léčbě nekomplikované akutní rýmy místo, nasazována bývají například u akutního zánětu vedlejších nosních dutin. Léčba je v tomto případě plně v rukou lékaře a neměla by být oddalována," říká lékařka Pavla Urbánková.
