Nedokážeme léčit její příčinu, jen zmírňovat symptomy. Dělá peklo ze života desítkám milionů lidí, ale přitom je nejčastější špatně diagnostikovanou chorobou.
Symptomy migrény byly popsány už staroegyptskými lékaři. Migrénou trpěl Vincent Van Gogh, Claude Monet, Julius Caesar, Napoleon, Virginia Wolfová, Lewis Carrol, Elvis Presley, nebo například John F. Kennedy. Znáte největší mýty o migréně?
Mýtus: Migrénou trpí jen ženy
Je sice pravda, že migrénou jsou častěji postiženy ženy, ale rozhodně neplatí, že by se vyhýbala mužům. Podle údajů WHO trpí touto chorobu patnáct až osmnáct procent žen na celém světě a šest až osm procent mužů.
Převaha žen s migrénou je způsobena skutečností, že jejím spouštěčem mohou být hormonální výkyvy, k nimž dochází například při menstruačním cyklu nebo při těhotenství.
Podobně nesmyslné je tvrzení, že migrénou trpí jen některé typy lidí, jako jsou například melancholici či perfekcionisté. Nic podobného výzkumy neprokázaly, naopak je zřejmé, že migréně je vaše osobnost úplně lhostejná.
Mýtus: Migréna je jen horší bolest hlavy
Migréna je nemoc a bolest hlavy je pouze jejím symptomem. Navíc příčina bolesti při migréně je přesně opačná než příčina běžné bolesti hlavy. Bolest při migréně je způsobena rozšířením krevních cév v mozku, zatímco běžná bolest hlavy je naopak způsobena jejich zúžením. Také proto beta-blokátory, které jsou často předepisované na úporné bolesti hlavy a které cévy rozšiřují, bolest při migréně mohou ještě mnohem víc zhoršit.
Na rozdíl od bolesti hlavy má migréna mnoho dalších symptomů, jako je například nevolnost, zvracení, světloplachost, přecitlivělost na zvuky, obtíže s artikulací, nebo zmatenost. Záchvat migrény může trvat hodiny, dny, ale i týdny. Migréna je navíc geneticky podmíněnou chorobou. Pokud jí trpěl jeden z vašich rodičů, existuje padesátiprocentní šance, že ji budete mít i vy.
Podle výzkumů univerzity v Sydney za migrénu zodpovídají hned tři geny. Výzkumy ukázaly, že sedmdesát až osmdesát procent lidí, kteří trpí migrénou, mělo toto onemocnění v rodině. Vznik záchvatů migrény je podmíněn celou řadou kontrolovatelných i nekontrolovatelných spouštěčů. Mezi ty nekontrolovatelné patří výkyvy počasí nebo menstruačního cyklu, ovlivnitelné je například množství jasného světla, kterému se nemocný vystaví, nebo konzumace alkoholu.
Mýtus: Migréna je způsobena psychologickými faktory
Není pravda, že by migrénu způsobovaly psychologické faktory, jako je například stres nebo deprese. Jde o neurologické onemocnění a nikoli o duševní poruchu. Migréna je způsobena fyziologickými a nikoli psychologickými příčinami. Obvykle k jejímu vzniku vede kombinace několika faktorů či spouštěčů a na jejich intenzitě a množství také často závisí síla a trvání záchvatu migrény.
Stres či velké emocionální vypětí může být jedním z řady spouštěčů záchvatu migrény, ale není příčinou jejího vzniku. Člověk trpící akutní migrénou má obvykle zostřený jeden ze smyslů a je velmi citlivý na světlo, zvuk, zápach, určité chutě, nebo nesnese, aby se ho kdokoli dotýkal.
Lidé trpící migrénou jsou například velmi citliví na výkyvy počasí. Studie provedená na univerzitě v Torontu zjistila, že nejrizikovější je pro migrénu horké letní počasí, vysoká vlhkost vzduchu a extrémní výkyvy tlaku.
Navštivte Kavárničku u OněnkyPojďte se svěřit, poradit nebo si jen tak popovídat s ostatními čtenářkami.  Oněnka |
Velký vliv má na migrénu i menstruační cyklus. K rozvoji migrény dochází v období první menstruace a záchvaty se zhoršují v prvním trimestru těhotenství.
Celá čtvrtina záchvatů migrény je potom vyprovokována nevhodnou skladbou jídelníčku. Tvrzení, že migrénu způsobuje stres, má tudíž podobnou logiku, jako kdybyste tvrdili, že stres způsobuje angínu nebo zánět slepého střeva. A podobně jako si tento typ chorob nevyléčíte pouhou vůlí, ani migréna není "jen" ve vaší hlavě a vyžaduje léčbu.
Mýtus: Migréna je nepříjemná, ale jinak neškodná
Migréna je skutečně velmi nepříjemným onemocněním, ale jen málokdo ví, že může nemocného ohrožovat i na životě. Může totiž podnítit vznik závažných komplikací, jako je cévní mozková příhoda či aneurysma.
Podle závěrů výzkumu prezentovaného v New England Journal of Medicine může vést migréna k ischemické chorobě srdeční nebo k cévní mozkové přihodě. Dvacet sedm procent případů mrtvice u lidí mladších pětačtyřiceti let je připisováno právě migréně.
British Medical Journal porovnával čtrnáct největších výzkumů věnovaných souvislosti migrény a mozkové mrtvice a zjistil, že lidé s migrénou mají dvaapůlkrát větší riziko, že se u nich cévní mozková příhoda vyvine.
Podle údajů Head-Pain & Neurological Institute zemře každý rok na migrénu (respektive na cévní mozkovou příhodu způsobenou právě migrénou) víc lidí, než je zavražděno. WHO řadí migrénu mezi dvacet nejsmrtelnějších chorob.
Mýtus: S migrénou mi pomůže jakýkoli lékař
Ve skutečnosti je migréna jednou z nejméně prozkoumaných a nejčastěji chybně diagnostikovaných chorob. Podle výzkumů přibližně šedesát procent žen a sedmdesát procent mužů, kteří migrénou trpí, není nikdy správně diagnostikováno a příčina jejich obtíží není odhalena. Nemocní se tak často potýkají nejen s urputnými bolestmi a nepříjemnými symptomy, ale i s nepochopením okolí, které jejich potíže bagatelizuje.
Dalším problémem je časté nasazení špatných léků, které nemocnému neuleví, ale mohou jeho problémy ještě zhoršit. Vzhledem k tomu, že je migréna geneticky podmíněným onemocněním, lékaři si do budoucna slibují hodně od genetických výzkumů, které by měly být schopné migrénu nejen odhalit, ale i pomoci při její léčbě.
