Experti z americké univerzity Carnegie Mellon v Pennsylvanii vyvrátili obecně platné přesvědčení, že myšlenky na jídlo zvyšují i chuť na něj. Naopak. Dokázali, že pouhá představa konzumace kalorických potravin, jako je třeba čokoláda, mohou ve skutečnosti snižovat chuť k jídlu a následně tak pomáhat při hubnutí.
Dobrovolníci mysleli na lentilky a sýr
Studie se zúčastnilo více než 300 dobrovolníků, kteří byli rozděleni do skupin a posléze vyzváni, aby své myšlenky soustředili nejen na různé pamlsky. Někteří si měli opakovaně představovat, jak jedí lentilky, jiní konzumaci sýra čedar a další, jak vhazují mince do automatu na praní prádla.
Poté všichni dostali jednu misku s lentilkami a jednu s kostičkami sýru čedar. Dobrovolníci, kteří mysleli na lentilky, jich ve skutečnosti snědli o polovinu méně než ostatní účastníci studie. Z misek se sýrem jim ovšem ubylo stejně jako lidem, kteří mysleli na prací automat.
Stejně tak ti, co mysleli na sýr, ho snědli posléze méně než ostatní. To podle vědců dokazuje, že je účinné soustředit myšlenky pouze na potraviny, kterých se chceme vyvarovat.
Fantazie ovlivňuje emoce a chování
Studie rovněž prokázala, že promítat si v myšlenkách jen podobu oblíbené potraviny k dosažení účinku nestačí, je důležité opakovaně si představovat samotný akt konzumace.
Vědci to vysvětlují tím, že představa konzumace probouzí přirozené mechanismy ovládající spotřebu a množství přijaté potravy. Výzkum tedy dokazuje, jak mentální fantazie a představivost dokáží ovlivňovat emoce a chování. A že opakovaná představa dopřávání si oblíbené potraviny ve skutečnosti snižuje touhu po ní.
Carey Morewedge, odborný asistent sociálních věd z Carnegie Mellon univerzity a hlavní autor studie, věří, že její výsledky mohou pomoci lidem vyhnout se nezdravým pokrmům a celkově se stravovat zdravěji.
"Doufáme, že nám tato studie také může pomoci od touhy po dalších látkách jako jsou cigarety a alkohol," řekl Morewedge, který si zároveň myslí, že snaha potlačovat myšlenky na oblíbené potraviny je zásadně špatná strategie.
Podle něj existují dva aspekty, které stojí za touhou po jídle – chuť a potřeba. I přesto, že máte moc rádi zmrzlinu, pravděpodobně ji nechcete k snídani, to je chuť. Více motivující je však potřeba, která způsobuje, že toužíme po určité potravě právě teď.
Představa dokáže zastoupit zážitek
Joachim Vosgerau, odborný asistent marketingu z Carnegie Mellon univerzity uvedl, že výzkum zároveň prošetřil návyk a neurologický proces, který určuje, kolik jídla sníme, kdy přestaneme s konzumací a kdy začneme dělat něco jiného.
"Naše zjištění ukazují, že návyk není řízen jen smyslovým přívodem zraku, čichu, zvuku nebo doteku, ale také tím, jak je konzumace mentálně reprezentována," řekl Vosgerau, který věří v sílu myšlenky. Podle něj je pouhá představa zážitku do jisté míry zástupcem reality.
