Nízkokalorická dieta je považovaná za základní model všech hubnoucích programů, který vede k šetrnému úbytku tělesné hmotnosti. Principem je mít přehled o výživových hodnotách alespoň nejzákladnějších jídel a proniknout do světa tabulek, čísel a nutričních hodnot. Zjednodušeně řečeno je nutné vědět, co jíme a kolik toho jíme, aby naše váha nestoupala, v lepším případě klesla.
Jaká je optimální hodnota přijímaných kalorií, při které člověk hubne, ale neohrožuje své zdraví? "Množství kalorií závisí na somatotypu člověka, jeho energetickém výdeji, psychice a typu životního stylu. Základem je vždy bazální metabolismus, což je energie potřebná k základním funkcím žijícího organismu," říká Radek Němec, dietolog a poradce pro životosprávu a tělovýchovu.
Přesnou dietu, která by byla univerzální pro všechny věkové skupiny a pohlaví, tedy není možné určit. "O tom, kolik kalorií má činit redukční jídelníček, rozhoduje řada faktorů - věk, pohlaví, váha, výška, sportovní aktivity vykonávané během dne, fyzická náročnost zaměstnání a samozřejmě aktuální zdravotní stav," sděluje výživová poradkyně Linda Procházková. Je tedy nesmyslné stanovit univerzální kalorickou hodnotu pro všechny stejně.
Kvalita stravy vítězí nad počítáním kalorií
Dilema, zda snížit přijatou energii omezením na jedno vysoce energetické jídlo denně, nebo energii rozdělit do více nízkokalorických jídel, řeší odborníci jednoznačně.
Podle Radka Němce není ani tak důležité řídit se množstvím kalorií nebo joulů, jako spíše kvalitou stravy. "Stejné kalorie můžete přijmout například v čokoládě nebo v jogurtu, avšak kvalita kilokalorií je propastná," varuje dietolog.
Stejný názor má i výživová poradkyně Procházková: "Spíš než snižovat příjem kalorií je důležitější správně uspořádat skladbu jídelníčku, tedy mít správné jídlo v pravidelných dávkách ve správný čas. To znamená, že pokud budeme k večeři jíst přílohy, například k masu rýže, brambory, těstoviny, pečivo, váha klesat nebude. Stejně tak bychom se měli vyvarovat pečivu, smaženým jídlům, uzeninám, tučným sýrům a tučným mléčným výrobkům nebo produktům s obsahem rafinovaného cukru."
Pohybem hubnutí podpoříte
Úbytek váhy jde ruku v ruce i se sportovními aktivitami, bez kterých by kilogramy dolů nešly. Zde je však velmi důležitý optimální jídelníček, aby nedocházelo k úbytku svalové hmoty.
"Pokud se hodně sníží příjem kalorií a zároveň se provozuje sportovní aktivita, tělo si začne z nedostatku energie brát potřebnou energii z vlastních zdrojů. Ovšem nikoli z tuku, jak se mnozí domnívají, ale ze svalové hmoty," varuje Procházková.
Dietolog Radek Němec dodává, že sportující lidé by měli brát energii spíše ze sacharidových zdrojů, ostatní, méně pohybově aktivní, pak ze sacharido-bílkovinných až bílkovinných zdrojů.
Jakékoliv pokusy o úbytek tělesné hmotnosti by vždy měly být konzultovány s odborníkem. Pod pečlivým dohledem a odborným sestavením se vyvarujeme neúspěšným pokusům, které vedou ke zpomalení metabolismu a takzvanému jojo-efektu.
"Diety se staly velkým hitem u mediálně známých osob, které amatérsky narušují pravé dietetické principy a negativně tak působí na veřejnost," říká dietolog a dále vysvětluje, že dobře sestavené programy na míru - dietní jídelníček a nezbytně nutná pohybová aktivita - musí zaručeně vést k pozitivním změnám v organismu, v životním stylu a pochopitelně i v psychice dotyčného člověka.
Co se týče délky dodržování dietního režimu, je vhodnější dlouhodobá varianta, která není tolik drastická a nijak výrazně nás v běžném životě neomezí. Podle Radka Němce by měl být časový rozsah každého, dobře sestaveného dietního principu, minimálně jeden měsíc.
"Cílem totiž není jen redukce příslušných kilogramů, ale i nastartování metabolických pochodů. A to je jev korelující s časem. Právě nastartování metabolismu a rozvržení dietních postupů v čase nezpůsobí takzvaný fyziologický šok a následný jo-jo efekt."
