V šedesátých letech někteří vědci neuváženě tvrdili, že válka s mikroby je vyhrána. My však už víme, že jde o omyl. Mikrobi jsou stále s námi a ukazuje se, že na ně přestávají platit ony zbraně, pomocí jichž se lidé chrání před infekčními nemocemi, tedy antibiotika.
Budeme opět bezmocní?
Strach nahání zejména zjištění, že bakterie jsou schopné vybudovat si vůči antibiotikům účinný štít. V nejnovějším případě vědci objevili bakterii schopnou vyprodukovat enzym NDM-1. Ten ji zjednodušeně řečeno chrání před všemi antibiotiky.
Alexander FlemingVynálezce penicilinu Skotský lékař zkoumal bakteriální nákazy. Byl známý tím, že si kultury ponechával i několik týdnů ve své laboratoři, aby mohl pozorovat, jestli se nestane něco neobvyklého. V roce 1928 zjistil, že plíseň Penicilinum notatum, která byla zanesena do Petriho misky s bakteriemi otevřeným oknem v laboratoři, vytváří látky, jež zabíjejí některé kmeny bakterií. V roce 1941 se začal penicilin masově vyrábět a používat v medicíně. Zdroj: www.wikipedie.cz |
Na vině je i globalizace, protože zájemci ze Západu jezdí na indické kliniky zejména plastické chirurgie za levnými operacemi. Vysoké dávky antibiotik mají vytvořit jistotu, že se neobjeví žádný zádrhel. A dlouho se opravdu neobjevil. Ovšem právě v prostředí, kde byly bakterie trénovány nadužíváním léků, si vyvinuly již zmíněný štít.
Bakterie obsahující nebezpečný gen se zatím vyskytují jen v nemocnicích, mluví se o takzvaných nemocničních, cizím slovem nozokomiálních nákazách. Velký problém by nastal, pokud by se "vyzbrojené" bakterie dostaly mezi běžnou populaci. Ladislav Machala z pražské infekční kliniky na Bulovce se nedomnívá, že by se gen mohl mezi lidmi efektivně rozšířit, i když se očekává, že nějaké případy se u nás objeví.
Nebezpečí lze přitom čekat i z jiné strany než od indické bakterie. I v českých nemocnicích se objevují bakterie, na které už jsou antibiotika krátká. Jde například o zlatého stafylokoka, jímž se podle statistik nakazí až každý stý pacient. Spousta lidí nosí bakterii zlatého stafylokoka na kůži, problém však nastává v okamžiku, kdy se bakterie dostane například do pooperační rány pacienta se sníženou imunitou. Mimořádně ohrožení jsou lidé s cukrovkou.
Nemocnice se snaží nákazám zabránit přísným dodržováním hygieny, ale vymýtit zlatého stafylokoka úplně není možné. Platí přitom, že ve velkých specializovaných nemocnicích může být výskyt infekcí častější než v menších zařízeních, která léčí pacienty s méně závažnými onemocněními.
Odborníci varují také před narůstající rezistencí bakteriálních původců střevních infekcí, jako je salmonela nebo kampylobaktery. Na vině je mimo jiné nadužívání antibiotik u zvířat. Od roku 2006 je proto u nás zakázáno používat preventivně antibiotika u zvířat, nyní se můžou nasadit jen těm, která opravdu potřebují vyléčit.
Tuberkulóza není zdaleka vymýcena
Ve světě už se objevila také totálně rezistentní forma tuberkulózy, u nás zatím nikoli. Plicní lékařka Pavla Nykodýmová už před časem varovala před zrušením přeočkování dětí proti tuberkulóze u nás. "Není to určitě vymýcená nemoc a nevyskytuje se jen u cizinců, jak se někdy tvrdí. Naopak, nemocní cizinci tvořili například v roce 2007 jen 17,5 procenta nakažených," uvádí lékařka.
Do budoucna tedy může být hrozbou i nemoc, na kterou sice běžně umíraly naše prababičky, ale my už s ní jako s vážnou příliš nepočítáme. A objevují se i katastrofálnější scénáře. Britský lékař David Livermore z Health Protection Agency se týdeníku Guardian svěřil s obavou, že v budoucnu můžou kvůli rezistenci bakterií lidé umírat na infekci po banální operaci slepého střeva – jako se to stalo jeho babičce v roce 1945.
Lékaři se shodují, že není třeba se nepřiměřeně strašit. Nicméně lidé by měli změnit své postoje k antibiotikům, nebrat je, pokud trpí virovým onemocněním, a hlavně netrvat na "rychlých" antibiotikách zabírajících téměř okamžitě. Pokud není někdo alergický, měl by spíše než na širokospektrá antibiotika spoléhat na klasický penicilin.
A ještě na jednu věc upozorňují lékaři. Zní to sice v souvislosti s hrozbou pandemických infekcí velmi banálně, nicméně lidé by měli více myslet na hygienu, mimořádně důležité je ono neustále připomínané umývání si rukou po příchodu zvenku. I na takové "zbraně" se budeme muset spolehnout.
Otázky a odpovědiVíte, že nechat poloprázdnou krabičku antibiotik se nevyplatí, protože angína se může vrátit? Přinášíme vám odpovědi na nejčastější otázky související s užíváním antibiotik. Proč je zapotřebí je využívat? Může se pít alkohol? Proč se u některých antibiotik nedoporučuje chodit na slunce? Mohou antibiotika rušit účinky antikoncepce? |
