Paní Markové bylo čtyřicet let, když vyslechla z úst urologa děsivou zvěst o rakovině pravé ledviny. Sdělení ji zasáhlo jako blesk a jen váhavě a se slzami v očích dala souhlas k operaci. Po potřebné předoperační přípravě jí ledvinu odstranili. Operace i pooperační průběh byly bez komplikací.
Bolesti v pravém stehně
Od operace uplynulo klidných sedm měsíců, v nichž byla paní Marková bez obtíží. V následujících týdnech se však její pohoda postupně kalila. Způsobily to pozvolna se zvětšující bolesti v pravém stehně. Zpočátku byly nenápadné, ale postupně zesílily natolik, že ji začaly budit i ze spaní.
Utěšovala se tím, že si končetinu zřejmě namohla při práci. Aby bolest zmírnila, začala si mazat stehno všelijakými mastmi, ale ty úlevu nepřinášely. Nakonec musela začít brát na noc postupně větší a větší počet tablet proti bolesti, aby se alespoň trochu vyspala.
Ráno vstávala nevyspalá se stále se zvětšujícím pocitem únavy. Současně začala ztrácet chuť k jídlu a postupně ubývala na váze. Nejnápadnější změny byly na první pohled patrny na obličeji, tváře se jí začaly propadat a blednout. Manželovy dotazy, co se s ní děje, odbývala pouze mávnutím rukou a s krátkým "nic, nestarej se".
Zlomeninu způsobila rakovina
Jednoho dne ráno, když chtěla po snídani vstát ze židle, jí něco prasklo v pravém stehně, jako by se zlomila suchá větev, a paní Marková se zhroutila na zem. Krutá bolest jí nedovolila nohou ani pohnout. Manžel, který také právě vstával od stolu a chystal se odejít do práce, ji ani nestačil při pádu zachytit. Teprve nyní mu pověděla o tom, co se s ní již několik týdnů dělo.
Během patnácti minut odvezla paní Markovou sanitka do nemocnice. Už první rentgenové orientační snímky zobrazily patologickou zlomeninu ve střední části stehenní kosti v místě rozsáhlého kostního rozpadu. Proto byla paní Marková bezodkladně přijata na ortopedické oddělení.
V následujících dnech po přijetí bylo provedeno celkové podrobné vyšetření všemi metodami. Závěr byl téměř stoprocentně jistý a pro pacientku doslova tragický: zřejmě metastatický zhoubný nádor, jehož původ souvisel s rakovinou ledviny odstraněné před sedmi měsíci.
Pár měsíců před smrtí
Bohužel při celotělovém vyšetření pomocí radioaktivních látek bylo navíc prokázáno také několik drobných nádorových ložisek, metastáz, v obratlových tělech páteře. Závěr byl pro paní Markovou tragický. V tomto stadiu rakoviny neměla žádnou naději na vyléčení a zbývalo jí pouze pár měsíců života.
O beznadějném stavu pacientky jsem podrobně informoval jejího manžela a na základě jeho úpěnlivé prosby jsem paní Markové zamlčel pravou podstatu zlomeniny i celou krutou pravdu o Damoklově meči, který nad ní visí a během několika měsíců na ni neodvratně dopadne.
Pouze jsem jí podrobně vysvětlil nutnost operativního zpevnění místa zlomeniny, které ji okamžitě zbaví bolestí a dovolí během tří dnů začít s nácvikem chůze o berlích.
Místo kosti dostala cement
Po ukončení komplexní předoperační přípravy včetně účasti onkologa byla provedena standardní operace. Část stehenní kosti, postižené nádorem, jsem odstranil a nahradil kostním cementem. Potom jsem kost zpevnil dlouhou úhlovou kovovou dlahou připevněnou řadou šroubů. Následné mikroskopické vyšetření odebraných vzorků tkáně potvrdilo souvislost se zhoubným nádorem ledviny.
Operace i pooperační průběh byly bez komplikací, takže po třech dnech se pacientka začala za pomoci fyzioterapeutky postavovat u lůžka a postupně se učila chůzi o berlích se šetřením operované končetiny. Nácvik chůze zvládla tak rychle, že mohla být po čtrnácti dnech propuštěna domů a pacientky se ujal ambulantně onkolog.
Po dvou měsících přišla na kontrolu. Byla bez obtíží, přibrala na váze a rentgenový obraz byl v naprostém pořádku. Proto jsem jí dovolil postupně začít chůzi bez berlí. Uplynulo půl roku a její stav byl nadále výborný.
Nádor u pravé lopatky
Po dalších čtyřech měsících si paní Marková při umývání našla nebolestivou zatvrdlinu při horním okraji pravé lopatky. Nahmatal jsem tam polokulovitý, tuhý, nebolestivý útvar velikosti většího vlašského ořechu.
Doporučil jsem paní Markové operativní odstranění útvaru a do týdne jsem ho odstranil. Histologické vyšetření prokázalo další metastázu původního ledvinového nádoru, která se probudila k životu.
Osud paní Markové se zřejmě naplňoval. Od odstranění metastázy v lopatce však plynuly měsíce a paní Marková byla stále naprosto bez obtíží. Stehenní kost nejevila žádné známky toho, že by se nádor obnovil.
Potěšitelné bylo, že kontrolované drobné metastázy v páteři, zjištěné již při prvním vyšetření, nadále přetrvávaly v klidovém stavu a v neměnném počtu.
Dalších 20 let života. Zázrak?
V dalších letech se mi paní Marková ztratila z očí. Přestala docházet na kontroly a teprve před dvěma lety jsem se od jejího synovce náhodně dozvěděl, že jí manžel po dvou letech od operace zemřel na infarkt. Za dva roky po jeho smrti se podruhé vdala a prožila s druhým manželem ještě dalších šťastných téměř dvacet let.
Stal se snad v jejím případě opravdu zázrak? Anebo se oběma provedenými operacemi vzpamatoval její imunitní systém? To nevím. Ale vím zcela jistě, že každý, kdo snad je nebo bude postižen tak zákeřným onemocněním, jakým rakovina je, nemusí v žádném případě ztrácet naději na vyléčení. Ať si každý připomene tento příběh a pustí s touto zákeřnou chorobou se do boje.
Upozornění redakce: Jméno pacientky a lékaře bylo záměrně změněno z důvodu zachování anonymity.
|
Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
