18-34 LET
Ženy
Prsa: Méně než dvě procenta případů rakoviny prsu jsou diagnostikována u žen mladších čtyřiatřiceti let. Lékaři však doporučují provádět jednou měsíčně samovyšetření prsu a stejné vyšetření podstoupit i jednou do roka u odborného lékaře, jakmile dovršíte osmnáct let. I když se vám to možná jeví v tomto věku jako zbytečné, rakovina prsu u mladých žen bývá obvykle značně agresivní a včasná diagnóza vám může zachránit život.
Gynekologické obtíže: Dobrou zprávou je, že mezi lety 1998 a 2002 klesl celosvětově výskyt rakoviny děložního čípku o sedmnáct procent, uvádí magazín Newsweek. Přibližně polovina ze zbývajících případů je diagnostikována mezi pětatřicátým a pětapadesátým rokem, HPV přitom potřebuje deset až patnáct let na to, aby se rozvinul v rakovinu. Je proto mimořádně důležité zachytit abnormality ještě předtím, než se potenciálně stanou zhoubnými. Jakmile zahájíte sexuální život, je nutné podstoupit každý rok gynekologickou prohlídku, která případné abnormality odhalí.
Krev: Je samozřejmé, že dokud jste mladí, nic vás nebolí a preventivní prohlídky považujete za zbytečnost vyhrazenou důchodovému věku. Jenže součástí prohlídky by měly být i krevní testy, které mohou odhalit například anémii. Tato porucha postihuje přibližně dvanáct procent žen v plodném věku a může potenciálně ohrozit vaše těhotenství.
Muži
Pohlavní orgány: Většina lékařů doporučuje mužům starším čtrnácti let, aby pravidelně praktikovali samovyšetření varlat a všímali si případných změn (bulky, otoky a podobně), které mohou být příznakem rakoviny. Stejně tak by toto vyšetření mělo být standardní součástí preventivní lékařské prohlídky.
Všichni
Krevní tlak: Lékaři také upozorňují na to, že mnoho mladých lidí podceňuje kontrolu krevního tlaku, protože hypertenze je klasicky spojená spíše s vyšším věkem. Vysoký krevní tlak se však může vyskytnou i v mladém věku a zvyšuje riziko srdečního onemocnění, onemocnění ledvin a mrtvice. Ideálně byste si ve věku od osmnácti do čtyřiatřiceti let měli nechat změřit tlak každé dva roky.
Očkování: Zatímco hypertenze je spojená s důchodovým věkem, očkování zase většina lidí považuje za záležitost malých dětí. Jenže například očkování proti tetanu je potřeba obnovovat každých deset let.
BMI: Nadváha a obezita se stává stále závažnějším problémem. Zvážit byste se měli minimálně na pravidelné lékařské prohlídce. Body mass index (BMI) vám potom napoví, zda je vaše hmotnost ještě v normálu.
35-49 LET
Ženy
Prsa: Podle studie amerického National Cancer Institute klesá počet žen starších čtyřiceti let, které jednou za rok nebo dva roky podstoupí vyšetření mamografem, uvádí Newsweek. V ČR má na bezplatné vyšetření na mamografu jednou za dva roky nárok každá žena starší pětačtyřiceti let. Mladší ženy si vyšetření mohou zaplatit (stojí 400-600 Kč). Riziko rakoviny prsu výrazně zhoršuje nepříznivá rodinná historie (pokud rakovinou prsu onemocněla v minulosti pokrevní příbuzná), kouření, alkohol a nadměrné vystavování se radiaci (v čím mladším věku k ozáření dojde, tím větší je riziko).
Štítná žláza: Hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy) se zpočátku projevuje velmi nenápadně, ale může vést k obezitě, bolestem kloubů, neplodnosti a srdečním onemocněním. Lékaři doporučují, aby se ženy starší pětatřiceti let nechávaly se štítnou žlázou vyšetřit každých pět let. Snížená funkce štítné žlázy se vyskytuje obvykle ve středním věku, ale testována by měla být každá těhotná žena, protože její problémy se štítnou žlázou mohou nepříznivě ovlivnit vývoj plodu.
Všichni
Krevní tlak a BMI: Od padesáti let by se u každého, tedy i zdravého člověka měla zintenzivnit prevence, ale určité rizikové faktory, které mohou později vést k závažným zdravotním problémům, je potřeba začít sledovat již mnohem dříve. Mezi ně patří právě BMI a krevní tlak, a to bez ohledu na to, zda aktuálně trpíte nějakými zdravotními problémy. Podle nejnovějších studií jsou v této věkové skupině kardiovaskulárním onemocněním ohroženy spíše ženy než muži.
Cholesterol: Vysoká hladina cholesterolu je jedním ze tří nejdůležitějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, které můžete sami ovlivnit (dalším rizikovým faktorem je kouření a hypertenze). Každých pět let (muži od pětatřiceti a ženy od pětačtyřiceti let) byste proto měli podstoupit test na měření hladiny cholesterolu v krvi.
Oči: S věkem se zrak přirozeně horší a mezi třiceti a čtyřiceti lety byste měli podstoupit minimálně dvě vyšetření u očního lékaře. Pokud nosíte brýle nebo kontaktní čočky, je nutné navštívit očního lékaře minimálně jednou za dva roky. Kolem pětačtyřicátého roku vás začíná navíc ohrožovat zelený zákal. Ten postihuje přibližně dvě procenta populace středního a vyššího věku a v rozvinutých zemích patří k nejčastějším příčinám slepoty. Riziko se zvyšuje u osob, které trpí cukrovkou nebo mají zelený zákal v rodinné anamnéze.
50-64 LET
Ženy
Kosti: V tomto věkovém období začíná výrazně stoupat riziko osteoporózy. Pravděpodobnost jejího objevení stoupá výrazně, pokud se osteoporóza objevila v rodinné historii nebo máte nízkou tělesnou váhu. Více ohroženy jsou také ženy, které v přechodu nepodstoupily hormonální léčbu. Pokud se vás některý z uvedených rizikových faktorů týká, je potřeba podstupovat pravidelná vyšetření.
Všichni
Tlusté střevo: Muži i ženy starší padesáti let by měli podstoupit test na okem neviditelné krvácení do stolice. ČR bohužel drží smutné prvenství v žebříčcích rakoviny tlustého střeva a ročně na ni zemře dva a půl tisíce lidí. Požádejte svého lékaře o vyšetření.
65 LET A VÍCE
Ženy
Prsa: Zatímco do tohoto věku lékaři pravidelná vyšetření mamografem doporučují, ženy od sedmdesáti let výše by jej naopak měly vynechat. Léčba rakoviny prsu je v tomto věku příliš riziková a důsledky případného chirurgického zákroku nebo chemoterapie by byly pravděpodobně natolik devastující, že preventivní screening, dle magazínu Newsweek, ztrácí svůj smysl.
Všichni
Oči: Po pětašedesátém roce většina lékařů doporučuje podstoupit každý rok vyšetření na zelený zákal.
Uši. Ztráta sluchu postihne přibližně čtvrtinu lidí po pětašedesátém roce. Každý rok byste proto měli podstoupit vyšetření u ušního lékaře.
